27. vesmírný týden 2012
Přehled událostí na obloze od 2. 7. do 8. 7.
Měsíc kolem úplňku je večer nad jihovýchodem. Večerními planetami jsou Merkur, Mars a nejlépe viditelný Saturn. Ráno vychází nejprve Jupiter a po třetí hodině pod ním i Venuše. Pokračuje období možné viditelnosti NLC. Pokračují přelety ISS přes sluneční disk. ISS má dočasně pouze tříčlennou posádku. Země je v odsluní.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. července ve 23:00 SELČ.
Obloha:
Měsíc je v úterý v úplňku. Většinu letních večerů stráví poměrně nízko nad jihovýchodem až jihem. V pondělí mine známé objekty ve Střelci, Lagunu s Trifidem, čímž je z oblohy prakticky vymaže. V pátek a v sobotu prochází v Kozorohu nad Neptunem.Planety:
Merkur (kolem 1 mag) je obtížně viditelný. Šance na zajímavé pozorování je spíše přes den za vynikajících podmínek. Merkur
je ve fázi ubývajícího sprku a kotouček má velikost přes 8".
Mars (0,9 mag) je nízko nad západem v souhvězdí Lva. Kotouček ve fázi asi 90% úplňku má jen něco málo přes 6", přesto se
zkušení pozorovatelé nebojí hlásit
úspěšná pozorování albedových útvarů či polární čepičky.
Saturn (0,7 mag) v Panně nad hvězdou Spica je slušně viditelný od brzkého soumraku. Na prstenci už je dobře patrný stín planety.
Jupiter (-2,1 mag) je brzy ráno na východě. Najdeme jej v souhvězdí Býka pod Plejádami. Zajímavé snímky už dorazily také
ze Slovenska.
Venuše (-4,5 mag) vychází kolem třetí hodiny ráno a nachází se přibližně pod Jupiterem. Pomalu se blíží do konjunkce s
hvězdou v oku Býka - Aldebaranem.
Slunce už je opět poskvrněno a dokonce jsme dočkali i zvýšené erupční aktivity. Majitelé protuberančních dalekohledů mají také hody, jak dokazují snímky z posledního víkendu. Aktuální výskyt skvrn si můžete zkontrolovat na snímku z SDO.
Tento týden můžeme pozorovat přelety ISS přes sluneční disk. Pro takový úkaz je nutná přesná předpověď. Pozorování takových přeletů je potom velmi jednoduchá záležitost.
Kosmonautika:
- Čínská kosmická loď Shenzhou-9 s tříčlennou posádkou
přistála úspěšně v severní Číně.
- Po více než půlročním pobytu na ISS přistála na Zemi trojice kosmonautů v lodi
Sojuz TMA-03M.
- Z Kourou ve Francouzské Guayáně má odstartovat
raketa Ariane 5 ECA s geostacionárními družicemi
Jupiter 1/Echostar-17 a
MSG-3. Evropská meteorologická družice MSG-3 by
měla být dalším výrazným pomocníkem pro předpověď počasí.
- Start rakety Proton-M/Briz-M z Bajkonuru s
družicí SES-5 (Astra-4B)byl naplánován
na 7. červenec.
- Silná nosná raketa Delta 4 Heavy odstartovala
29. června z Mysu Canaveral s vojenským nákladem.
Výročí:
- 3. července 1992 (20 let) odstartovala sonda
SAMPEX, první ze série menších sond Small Explorer (SMEX).
Určena byla k výzkumu kosmického záření ze supernov v naší Galaxii, záření mezihvězdného plynu, nabitých částic ze slunečních erupcí
a částic slunečního větru zachycených v zemské magnetosféře.
- 4. července 1997 (15 let) přistál úspěšně na rudé planetě
Mars Pathfinder. Jak je z názvu patrné, jeho úkolem bylo prozkoumat
možnosti nových technologií. Na Marsu se mu podařilo přistát pomocí nafukovacích airbagů a také vyložil malé desetikilogramové vozítko
Sojourner. Ačkoli se to nepředpokládalo, jak vozítko, tak základna samotná, přejmenovaná na Sagan Memorial Station, přežila až do října
1997, kdy se odmlčela.
- 5. července 1687 (325 let) bylo publikováno nejvýznamější dílo Isaaca Newtona -
Philosophia Naturalis Principia Mathematica. Isaac Newton (1643
- 1727) publikoval prvé vydání Principií ve svých 44 letech po pobídce kolegů z Královské společnosti, zejména Edmonda Halleyho jako
svou první rozsáhlejší práci, předchozí výsledky předával pouze svým kolegům formou dopisů či osobních sdělení. Newton zde fyzikálně
popsal například gravitaci nebo známé zákony o pohybech těles.
- 7. července 1992 (20 let) proletěla kometa
Shoemaker-Levy 9 v těsné blízkosti Jupiteru (asi 21 tisíc
km), čímž došlo k jejímu rozpadu. 23. března 1993 byla kometa objevena manželi Eugene a Carolyn Shoemakerovými a Davidem H. Levy.
16. července 1994 začala jednotlivá jádra dopadat na Jupiter.
Země je 5. července v odsluní. Ačkoli eliptická dráha naší planety kolem Slunce nemá tak velkou výstřednost, naše vzdálenost od Slunce během roku kolísá o 5 miliónů kilometrů. Přestože jsme tedy v létě od Slunce nejdále, na teplotách se nejvíce podílí sklon zemské osy a tedy i větší přísun tepla díky poloze Slunce vysoko na obloze.
Výhled na příští týden:
- Zákryt Jupiteru Měsícem
- Start Sojuzu TMA-05M k ISS
- Výročí: Giotto u komety Grigg-Skjellerup
- Výročí: Telstar 1
- Výročí: Alvan Clark
- Výročí: HEAO-1
Mapa oblohy v červenci s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna
Hvězdná mapa online.