Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  27. vesmírný týden 2012

27. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 4. července 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 4. července 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 2. 7. do 8. 7.

Měsíc kolem úplňku je večer nad jihovýchodem. Večerními planetami jsou Merkur, Mars a nejlépe viditelný Saturn. Ráno vychází nejprve Jupiter a po třetí hodině pod ním i Venuše. Pokračuje období možné viditelnosti NLC. Pokračují přelety ISS přes sluneční disk. ISS má dočasně pouze tříčlennou posádku. Země je v odsluní.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. července ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v úterý v úplňku. Většinu letních večerů stráví poměrně nízko nad jihovýchodem až jihem. V pondělí mine známé objekty ve Střelci, Lagunu s Trifidem, čímž je z oblohy prakticky vymaže. V pátek a v sobotu prochází v Kozorohu nad Neptunem.

Planety:

Merkur (kolem 1 mag) je obtížně viditelný. Šance na zajímavé pozorování je spíše přes den za vynikajících podmínek. Merkur je ve fázi ubývajícího sprku a kotouček má velikost přes 8".
Mars (0,9 mag) je nízko nad západem v souhvězdí Lva. Kotouček ve fázi asi 90% úplňku má jen něco málo přes 6", přesto se zkušení pozorovatelé nebojí hlásit úspěšná pozorování albedových útvarů či polární čepičky.
Saturn (0,7 mag) v Panně nad hvězdou Spica je slušně viditelný od brzkého soumraku. Na prstenci už je dobře patrný stín planety.
Jupiter (-2,1 mag) je brzy ráno na východě. Najdeme jej v souhvězdí Býka pod Plejádami. Zajímavé snímky už dorazily také ze Slovenska.
Venuše (-4,5 mag) vychází kolem třetí hodiny ráno a nachází se přibližně pod Jupiterem. Pomalu se blíží do konjunkce s hvězdou v oku Býka - Aldebaranem.

Slunce už je opět poskvrněno a dokonce jsme dočkali i zvýšené erupční aktivity. Majitelé protuberančních dalekohledů mají také hody, jak dokazují snímky z posledního víkendu. Aktuální výskyt skvrn si můžete zkontrolovat na snímku z SDO.

Tento týden můžeme pozorovat přelety ISS přes sluneční disk. Pro takový úkaz je nutná přesná předpověď. Pozorování takových přeletů je potom velmi jednoduchá záležitost.

Kosmonautika:

  • Čínská kosmická loď Shenzhou-9 s tříčlennou posádkou přistála úspěšně v severní Číně.
     
  • Po více než půlročním pobytu na ISS přistála na Zemi trojice kosmonautů v lodi Sojuz TMA-03M.
     
  • Z Kourou ve Francouzské Guayáně má odstartovat raketa Ariane 5 ECA s geostacionárními družicemi Jupiter 1/Echostar-17 a MSG-3. Evropská meteorologická družice MSG-3 by měla být dalším výrazným pomocníkem pro předpověď počasí.
     
  • Start rakety Proton-M/Briz-M z Bajkonuru s družicí SES-5 (Astra-4B)byl naplánován na 7. červenec.
     
  • Silná nosná raketa Delta 4 Heavy odstartovala 29. června z Mysu Canaveral s vojenským nákladem.
     

Výročí:

  • 3. července 1992 (20 let) odstartovala sonda SAMPEX, první ze série menších sond Small Explorer (SMEX). Určena byla k výzkumu kosmického záření ze supernov v naší Galaxii, záření mezihvězdného plynu, nabitých částic ze slunečních erupcí a částic slunečního větru zachycených v zemské magnetosféře.
     
  • 4. července 1997 (15 let) přistál úspěšně na rudé planetě Mars Pathfinder. Jak je z názvu patrné, jeho úkolem bylo prozkoumat možnosti nových technologií. Na Marsu se mu podařilo přistát pomocí nafukovacích airbagů a také vyložil malé desetikilogramové vozítko Sojourner. Ačkoli se to nepředpokládalo, jak vozítko, tak základna samotná, přejmenovaná na Sagan Memorial Station, přežila až do října 1997, kdy se odmlčela.
     
  • 5. července 1687 (325 let) bylo publikováno nejvýznamější dílo Isaaca Newtona - Philosophia Naturalis Principia Mathematica. Isaac Newton (1643 - 1727) publikoval prvé vydání Principií ve svých 44 letech po pobídce kolegů z Královské společnosti, zejména Edmonda Halleyho jako svou první rozsáhlejší práci, předchozí výsledky předával pouze svým kolegům formou dopisů či osobních sdělení. Newton zde fyzikálně popsal například gravitaci nebo známé zákony o pohybech těles.
     
  • 7. července 1992 (20 let) proletěla kometa Shoemaker-Levy 9 v těsné blízkosti Jupiteru (asi 21 tisíc km), čímž došlo k jejímu rozpadu. 23. března 1993 byla kometa objevena manželi Eugene a Carolyn Shoemakerovými a Davidem H. Levy. 16. července 1994 začala jednotlivá jádra dopadat na Jupiter.
     

Země je 5. července v odsluní. Ačkoli eliptická dráha naší planety kolem Slunce nemá tak velkou výstřednost, naše vzdálenost od Slunce během roku kolísá o 5 miliónů kilometrů. Přestože jsme tedy v létě od Slunce nejdále, na teplotách se nejvíce podílí sklon zemské osy a tedy i větší přísun tepla díky poloze Slunce vysoko na obloze.

Výhled na příští týden:

  • Zákryt Jupiteru Měsícem
  • Start Sojuzu TMA-05M k ISS
  • Výročí: Giotto u komety Grigg-Skjellerup
  • Výročí: Telstar 1
  • Výročí: Alvan Clark
  • Výročí: HEAO-1

Mapa oblohy v červenci s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »