Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  27. vesmírný týden 2012

27. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 4. července 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 4. července 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 2. 7. do 8. 7.

Měsíc kolem úplňku je večer nad jihovýchodem. Večerními planetami jsou Merkur, Mars a nejlépe viditelný Saturn. Ráno vychází nejprve Jupiter a po třetí hodině pod ním i Venuše. Pokračuje období možné viditelnosti NLC. Pokračují přelety ISS přes sluneční disk. ISS má dočasně pouze tříčlennou posádku. Země je v odsluní.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. července ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v úterý v úplňku. Většinu letních večerů stráví poměrně nízko nad jihovýchodem až jihem. V pondělí mine známé objekty ve Střelci, Lagunu s Trifidem, čímž je z oblohy prakticky vymaže. V pátek a v sobotu prochází v Kozorohu nad Neptunem.

Planety:

Merkur (kolem 1 mag) je obtížně viditelný. Šance na zajímavé pozorování je spíše přes den za vynikajících podmínek. Merkur je ve fázi ubývajícího sprku a kotouček má velikost přes 8".
Mars (0,9 mag) je nízko nad západem v souhvězdí Lva. Kotouček ve fázi asi 90% úplňku má jen něco málo přes 6", přesto se zkušení pozorovatelé nebojí hlásit úspěšná pozorování albedových útvarů či polární čepičky.
Saturn (0,7 mag) v Panně nad hvězdou Spica je slušně viditelný od brzkého soumraku. Na prstenci už je dobře patrný stín planety.
Jupiter (-2,1 mag) je brzy ráno na východě. Najdeme jej v souhvězdí Býka pod Plejádami. Zajímavé snímky už dorazily také ze Slovenska.
Venuše (-4,5 mag) vychází kolem třetí hodiny ráno a nachází se přibližně pod Jupiterem. Pomalu se blíží do konjunkce s hvězdou v oku Býka - Aldebaranem.

Slunce už je opět poskvrněno a dokonce jsme dočkali i zvýšené erupční aktivity. Majitelé protuberančních dalekohledů mají také hody, jak dokazují snímky z posledního víkendu. Aktuální výskyt skvrn si můžete zkontrolovat na snímku z SDO.

Tento týden můžeme pozorovat přelety ISS přes sluneční disk. Pro takový úkaz je nutná přesná předpověď. Pozorování takových přeletů je potom velmi jednoduchá záležitost.

Kosmonautika:

  • Čínská kosmická loď Shenzhou-9 s tříčlennou posádkou přistála úspěšně v severní Číně.
     
  • Po více než půlročním pobytu na ISS přistála na Zemi trojice kosmonautů v lodi Sojuz TMA-03M.
     
  • Z Kourou ve Francouzské Guayáně má odstartovat raketa Ariane 5 ECA s geostacionárními družicemi Jupiter 1/Echostar-17 a MSG-3. Evropská meteorologická družice MSG-3 by měla být dalším výrazným pomocníkem pro předpověď počasí.
     
  • Start rakety Proton-M/Briz-M z Bajkonuru s družicí SES-5 (Astra-4B)byl naplánován na 7. červenec.
     
  • Silná nosná raketa Delta 4 Heavy odstartovala 29. června z Mysu Canaveral s vojenským nákladem.
     

Výročí:

  • 3. července 1992 (20 let) odstartovala sonda SAMPEX, první ze série menších sond Small Explorer (SMEX). Určena byla k výzkumu kosmického záření ze supernov v naší Galaxii, záření mezihvězdného plynu, nabitých částic ze slunečních erupcí a částic slunečního větru zachycených v zemské magnetosféře.
     
  • 4. července 1997 (15 let) přistál úspěšně na rudé planetě Mars Pathfinder. Jak je z názvu patrné, jeho úkolem bylo prozkoumat možnosti nových technologií. Na Marsu se mu podařilo přistát pomocí nafukovacích airbagů a také vyložil malé desetikilogramové vozítko Sojourner. Ačkoli se to nepředpokládalo, jak vozítko, tak základna samotná, přejmenovaná na Sagan Memorial Station, přežila až do října 1997, kdy se odmlčela.
     
  • 5. července 1687 (325 let) bylo publikováno nejvýznamější dílo Isaaca Newtona - Philosophia Naturalis Principia Mathematica. Isaac Newton (1643 - 1727) publikoval prvé vydání Principií ve svých 44 letech po pobídce kolegů z Královské společnosti, zejména Edmonda Halleyho jako svou první rozsáhlejší práci, předchozí výsledky předával pouze svým kolegům formou dopisů či osobních sdělení. Newton zde fyzikálně popsal například gravitaci nebo známé zákony o pohybech těles.
     
  • 7. července 1992 (20 let) proletěla kometa Shoemaker-Levy 9 v těsné blízkosti Jupiteru (asi 21 tisíc km), čímž došlo k jejímu rozpadu. 23. března 1993 byla kometa objevena manželi Eugene a Carolyn Shoemakerovými a Davidem H. Levy. 16. července 1994 začala jednotlivá jádra dopadat na Jupiter.
     

Země je 5. července v odsluní. Ačkoli eliptická dráha naší planety kolem Slunce nemá tak velkou výstřednost, naše vzdálenost od Slunce během roku kolísá o 5 miliónů kilometrů. Přestože jsme tedy v létě od Slunce nejdále, na teplotách se nejvíce podílí sklon zemské osy a tedy i větší přísun tepla díky poloze Slunce vysoko na obloze.

Výhled na příští týden:

  • Zákryt Jupiteru Měsícem
  • Start Sojuzu TMA-05M k ISS
  • Výročí: Giotto u komety Grigg-Skjellerup
  • Výročí: Telstar 1
  • Výročí: Alvan Clark
  • Výročí: HEAO-1

Mapa oblohy v červenci s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »