Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  27. vesmírný týden 2014

27. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 2. července 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 2. července 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 30. 6. do 6. 7.

Měsíc dorůstá do první čtvrti. Mars a Saturn jsou od soumraku nad jihozápadem. Planetky Ceres a Vesta jsou těsně u sebe v souhvězdí Panny. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě. Aktivita Slunce je nízká. Noční svítící oblaka se konečně objevila.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. července ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 5. července. Viditelný bude jen nízko na západě až jihozápadě. V sobotu bude blízko Marsu.

Planety:
Mars (0 mag) je po setmění nad jihozápadem.
Saturn (0,4 mag) se také přesouvá k jihozápadu.
Venuše (−4 mag) je velmi brzy ráno při severovýchodním obzoru.

Aktivita Slunce bude možná opět zvýšená. Staré aktivní oblasti s velkými skvrnami se opět vrací na viditelnou polokouli. Počet a velikost skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Poloha planetek Ceres a Vesta ve 27. týdnu 2014. Data: Guide 9 Autor: Martin Gembec
Poloha planetek Ceres a Vesta ve 27. týdnu 2014. Data: Guide 9
Autor: Martin Gembec
Planetky Ceres a Vesta prochází na obloze blízko sebe. Najdeme je snadno v souhvězdí Panny nedaleko hvězdy 3. velikosti zeta Virginis (Heze). K jejich vyhledání je třeba alespoň triedr. Jasnost obou těles je 8,2 resp. 6,9 mag. Jejich vzájemná vzdálenost klesne o víkendu až na 6 úhlových minut. To už se pohodlně vejdou do zorného pole dalekohledu i ve velkém zvětšení. K vyhledání využijte mapku vlevo.

Přelety ISS nyní probíhají na denní obloze, kdy se může stanice trefit skrz sluneční kotouč. Sledování přeletu probíhá stejně jako pozorování slunečních skvrn s filtrem. Jenom se musíme dívat v přesně stanovenou sekundu. Tu najdeme na internetové stránce Calsky.com. Ještě lépe je úkaz vyfotografovat.

Pokračuje sezóna NLC (nočních svítících oblak). Naposledy byla spatřena především 27. června nad ránem, ale slabší i ve dnech předchozích, jak se můžete přesvědčit v aktualizované čtenářské galerii.

Kosmonautika:

  • Uplynulý týden přinesl především test padákových systémů připravované lodi Orion, dále test nového tepelného štítu pro mise na Mars a neúspěšný pokus o první start nové série ruských raket Angara. Všechny události nejlépe shrnuje pravidelný Kosmotýdeník blogu Kosmonautix.cz.
     

Výročí

  • 4. července 1054 (960 let) byla (nejen) čínskými astronomy zaznamenánana „hvězda-host“ v souhvězdí Býka. Byla to jedna ze 75 návštěvnických hvězd (mimo komety), tedy nov nebo supernov, které čínští astronomové zaznamenali mezi roky 532 před n. l. a 1064 n. l. Jak víme dnes, jednalo se o výbuch supernovy, která měla jasnost asi -6 mag a byla 23 dnů viditelná za denního světla a také 653 nocí, než zeslábla pod hranici viditelnosti okem. Dnes se na místě výbuchu hvězdy nachází známá Krabí mlhovina, objekt Messiérova katalogu číslo 1. Uvnitř neustále se rozpínající mlhoviny najdeme rotující neutronovou hvězdu, která vysílá pravidelné kužely rádiového záření, je to tzv. pulsar. To je zbytek po oné hvězdě, která navštívila starověké astronomy.
     

Země v odsluní. Na každé léto na severní polokouli připadá také den, kdy jsme od Slunce nejdále. Bude to 4. července a jak vidíme, na teplotu na Zemi to má jen minimální vliv. Mnohem důležitější je různý náklon míst na povrchu vůči Slunci daný sklonem zemské osy vůči rovině oběhu kolem Slunce.

Výhled na příští týden:

  • Saturn a Měsíc
  • ranní Merkur
  • Výročí: Voyager 2 u Jupiteru
  • Výročí: zánik Skylabu

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Supernova 1054


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »