Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  27. vesmírný týden 2014

27. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 2. července 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 2. července 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 30. 6. do 6. 7.

Měsíc dorůstá do první čtvrti. Mars a Saturn jsou od soumraku nad jihozápadem. Planetky Ceres a Vesta jsou těsně u sebe v souhvězdí Panny. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě. Aktivita Slunce je nízká. Noční svítící oblaka se konečně objevila.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. července ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 5. července. Viditelný bude jen nízko na západě až jihozápadě. V sobotu bude blízko Marsu.

Planety:
Mars (0 mag) je po setmění nad jihozápadem.
Saturn (0,4 mag) se také přesouvá k jihozápadu.
Venuše (−4 mag) je velmi brzy ráno při severovýchodním obzoru.

Aktivita Slunce bude možná opět zvýšená. Staré aktivní oblasti s velkými skvrnami se opět vrací na viditelnou polokouli. Počet a velikost skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Poloha planetek Ceres a Vesta ve 27. týdnu 2014. Data: Guide 9 Autor: Martin Gembec
Poloha planetek Ceres a Vesta ve 27. týdnu 2014. Data: Guide 9
Autor: Martin Gembec
Planetky Ceres a Vesta prochází na obloze blízko sebe. Najdeme je snadno v souhvězdí Panny nedaleko hvězdy 3. velikosti zeta Virginis (Heze). K jejich vyhledání je třeba alespoň triedr. Jasnost obou těles je 8,2 resp. 6,9 mag. Jejich vzájemná vzdálenost klesne o víkendu až na 6 úhlových minut. To už se pohodlně vejdou do zorného pole dalekohledu i ve velkém zvětšení. K vyhledání využijte mapku vlevo.

Přelety ISS nyní probíhají na denní obloze, kdy se může stanice trefit skrz sluneční kotouč. Sledování přeletu probíhá stejně jako pozorování slunečních skvrn s filtrem. Jenom se musíme dívat v přesně stanovenou sekundu. Tu najdeme na internetové stránce Calsky.com. Ještě lépe je úkaz vyfotografovat.

Pokračuje sezóna NLC (nočních svítících oblak). Naposledy byla spatřena především 27. června nad ránem, ale slabší i ve dnech předchozích, jak se můžete přesvědčit v aktualizované čtenářské galerii.

Kosmonautika:

  • Uplynulý týden přinesl především test padákových systémů připravované lodi Orion, dále test nového tepelného štítu pro mise na Mars a neúspěšný pokus o první start nové série ruských raket Angara. Všechny události nejlépe shrnuje pravidelný Kosmotýdeník blogu Kosmonautix.cz.
     

Výročí

  • 4. července 1054 (960 let) byla (nejen) čínskými astronomy zaznamenánana „hvězda-host“ v souhvězdí Býka. Byla to jedna ze 75 návštěvnických hvězd (mimo komety), tedy nov nebo supernov, které čínští astronomové zaznamenali mezi roky 532 před n. l. a 1064 n. l. Jak víme dnes, jednalo se o výbuch supernovy, která měla jasnost asi -6 mag a byla 23 dnů viditelná za denního světla a také 653 nocí, než zeslábla pod hranici viditelnosti okem. Dnes se na místě výbuchu hvězdy nachází známá Krabí mlhovina, objekt Messiérova katalogu číslo 1. Uvnitř neustále se rozpínající mlhoviny najdeme rotující neutronovou hvězdu, která vysílá pravidelné kužely rádiového záření, je to tzv. pulsar. To je zbytek po oné hvězdě, která navštívila starověké astronomy.
     

Země v odsluní. Na každé léto na severní polokouli připadá také den, kdy jsme od Slunce nejdále. Bude to 4. července a jak vidíme, na teplotu na Zemi to má jen minimální vliv. Mnohem důležitější je různý náklon míst na povrchu vůči Slunci daný sklonem zemské osy vůči rovině oběhu kolem Slunce.

Výhled na příští týden:

  • Saturn a Měsíc
  • ranní Merkur
  • Výročí: Voyager 2 u Jupiteru
  • Výročí: zánik Skylabu

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Supernova 1054


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »