Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  27. vesmírný týden 2020

27. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 1. července 2020 ve 23:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 6. do 5. 7. 2020. Měsíc bude v úplňku. Planety uvidíme nejlépe v druhé polovině noci a ráno, Venuše je vidět i na denní obloze. Pokračuje sezóna NLC. Raketa Vega s českým dispenzerem má poslední šanci v tomto startovním okně. SpaceX má v plánu dva starty ze dvou ramp na mysu Canaveral. Čínská navigační síť Beidou je kompletní. Před 250 lety proletěla velmi blízko Zemi Lexellova kometa.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v neděli 5. července v 6:44 SELČ.

Planety:
Jupiter (−2,7 mag) a Saturn (0,2 mag) vychází již za soumraku, ale nad jihem kulminují až kolem druhé ráno. Vzhledem k tomu, že se promítají na pomezí Střelce a Kozoroha, vystupují do výšky méně než 20°. Fotografickou výzvou může být konjunkce Jupiteru a Pluta (vzdálenost asi 40‘). Nad ránem se dá celkem dobře vidět i Mars (−0,4 mag), který jeví mírně fázi a polární čepičku. Zatím jen velmi nízko je před východem Slunce nad severovýchodem Venuše (−4,7 mag), takže je lepší ji vyhledat na denní obloze, pokud dostatečně odstíníme Slunce. V tomto týdnu prochází Hyádami a příští týden nastane konjunkce s hvězdou Aldebaran.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Zcela výjimečně byla 27. června zaznamenána malá skvrnka. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Pokračuje sezóna nočních svítících oblak (NLC), ačkoli v uplynulém týdnu jsme žádný výrazný úkaz nezaznamenali.

NLC 22. června 2020 Autor: Antonín Hušek
NLC 22. června 2020
Autor: Antonín Hušek

Kosmonautika

Evropská raketa Vega měla odstartovat už v minulém týdnu, ale potkaly ji odklady kvůli počasí. Nakonec se ze stejného důvodu neodstartovala ani v noci na neděli a má tak poslední šanci v pondělí nad ránem našeho času. Pro nás je úspěchem, že družice jsou přimontovány na adaptéru (dispenzeru), který vyráběla brněnská firma S.A.B. Aerospace. Při jednom startu jich tak může být vyneseno velké množství. Zde 53 družic 21 organizací ze 13 různých států.

SpaceX zvládla v uplynulém týdnu přípravy na dva starty. Na rampě LC-39A proběhl statický zážeh s družicemi Starlink a dvěma družicemi BlackSky. Na rampě SLC-40 zážeh zcela nového prvního stupně s družicí GPS-III (SV03, Columbus). Družice GPS má startovat 30. 6. ve 21:55 a pak očekáváme start Starlink/BlackSky, které měly původně letět už v neděli, ale start byl odložen. Nový termín bude oznámen začátkem týdne.

Čína má kompletní navigační síť Beidou, když 23. června vypustila z kosmodromu Xichang raketu CZ-3B s geostacionární Beidou-3 G3.

K 3. červenci směřují přípravy na start rakety Electron s šesti menšími družicemi.

Výročí

1. července 1770 (250 let) proletěla velmi blízko kolem Země tzv. Lexellova kometa. V tomto období se komety nepojmenovávaly podle objevitele, tím byl známý Charles Messier, ale nese jméno člověka, který spočítal její dráhu. Kometa byla v době objevu, v noci ze 14. na 15. června, v souhvězdí Střelce a už o 14 dní později kometa překvapila extrémně blízkým průletem kolem Země. V historii jde o druhý nejbližší průlet ve vzdálenosti 0,0146 au (2,18 mil. km), což je pouze asi 5,5násobek vzdálenosti Země - Měsíc. Messier tehdy popsal komu o velikosti 2° 23', jiné popisy hovořily o komě velké i více než 5°. Pro srovnání můžeme připomenout kometu C/1996 B2 (Hyakutake), která při svém relativně blízkém průletu 25. března 1996 kolem Země ve vzdálenosti 15 mil. km měla průměr asi jednoho stupně. Blíže Zemi, než tato kometa, proletěla ještě P/1999 J6 (SOHO), jen 0,012 au, jenže ta proletěla aniž by byla tou dobou pozorována.

2. července 1985 (35 let) odstartovala ke slavné Halleyově kometě evropská sonda Giotto. Název má po malíři Giotto di Bondone, který vyjevil Betlémskou hvězdu jako kometu, pravděpodobně díky tehdy se zjevivší kometě Halleyově. Od té doby se setkáváme také se symbolem „vánoční komety“ místo hvězdy. Sonda Giotto se proslavila tím, že přežila blízký průlet kolem jádra Halleyovy komety a pořídila i nejdetailnější záběry jejího jádra.

4. července 2005 (15 let) zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1. Díky nárazu se z jádra komety uvolnil materiál, který pak mohl být sondou i dalšími dalekohledy prozkoumán. Vzniklý kráter posléze fotografovala jiná sonda Stardust (v roce 2011). Ukázalo se, že jádro této komety má velmi nízkou hustotu a obsahuje překvapivě málo ledu.

Výhled na příští týden 

  • Venuše v konjunkci s Aldebaranem
  • Výročí: Yuji Hyakutake
  • Výročí: František Ignác Kassián Halaška
  • Výročí: Rosetta u planetky Lutetia
  • Výročí: družice Gamma

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Lexellova kometa, Giotto, Tempel 1, Deep impact, Vesmírný týden


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »