27. vesmírný týden 2021

Obloha

Měsíc bude v novu v sobotu 10. července ve 3:17 SELČ. Jestli bude jeho tenký srpek vidět v neděli 10. 7. vpravo od Venuše je s otazníkem, podle počasí.

Planety:
Večer za soumraku je velmi nízko nad severozápadním obzorem výrazná Venuše (−3,9 mag) a nedaleko ní slabý Mars (1,8 mag). Ráno kolem čtvrté hodiny jsou kolem jižního obzoru Saturn (0,3 mag) a vlevo od něj jasnější Jupiter (−2,7 mag), který je dokonce už 25° vysoko. Na denní obloze bude možná dostupný Merkur, jehož jasnost se v týdnu přehoupne do záporných magnitud.

Aktivita Slunce je nízká, i když koncem týdne se zvýšila díky nové aktivní oblasti, která mezitím zapadla. Ještě stihla vyprodukovat první erupci třídy X po čtyřech letech. Bylo potěšením sledovat přesun větší skvrny přes sluneční kotouč. Uvidíme, co přinese další týden. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

6. července je Země nejdál od Slunce, v odsluní, 152 100 532 km. Neprojeví se to sice v letních teplotách, protože na ty má vliv fakt, že severní polokoule je nyní přikloněna ke Slunci, ale je to zajímavá shoda okolností.

Noční svítící oblaka ozdobila oblohu několikrát v uplynulém týdnu. Symbolicky po slunovratu tak máme vrchol sezóny NLC.

Kosmonautika

Raketa Sojuz-2.1a vynesla nákladní loď Progress MS-17. Ta ve čtvrtek 1. července zakotvila u Mezinárodní vesmírné stanice. Naopak 6. července má přistát nákladní Cargo Dragon z mise CRS-22.

30. června odstartovala také raketa LauncherOne. Její start proběhl z podvěsu letounu Boeing 747.

1. července proběhl start rakety Sojuz-2.1b s 36 družicemi sítě OneWeb. Velice pěkné záběry na spaliny rakety se naskytly lidem na dálném východě.

3. 7. proběhl úspěšný čínský start. Raketa CZ-2D se čtyřmi družicemi pro snímkování Země.

4. července proběhl výstup do volného kosmu také na čínské stanici Tiangong. Čínští kosmonauti Liou Po-ming a Tchang Chung-po byli v kosmickém prostředí po dobu 6 hodin a 46 minut, část z toho uvnitř budované stanice. Michal Václavík na twitteru uvedl, že jde teprve o druhou EVA v historii čínské kosmonautiky. Při té první v roce 2008 z paluby Šen-čou 7 dokonce Číňani vyzkoušeli jeden svůj a jeden ruský skafandr. Tentokrát již proběhl výstup ve skafandrech čistě čínské provenience.

11. července se otevírá startovní okno pro raketoplán VSS Unity. Ten vyvíjela společnost Virgin Galactic jako tzv. SpaceShipTwo. Od úspěchu SpaceShipOne v roce 2004 uběhlo hodně let. Přišel vývoj nového nosiče – letadla White Knight Two (dnes VMS Eve) i raketoplánu. Pak přišla nehoda, která vše zdržela, jinak už by se dávno létalo nad 100 km. Místo toho tu máme poněkud těžkou VSS Unity, která dokáže letět alespoň do 80 km, což lze v USA již vyhodnotit jako let na hranice kosmu. Už se však staví nový, lehčí exemplář, který kýžené lety do kosmu konečně přinese. Na palubě bude poprvé krom dvojice pilotů i čtyřčlenná skupina testovacích pasažérů v tomto složení: šéfka výcviku astronautů Beth Moses, šéfinženýr Colin Benett, víceprezidentka Sirisha Bandla a samozřejmě zakladatel a člověk stojící za úspěchem SpaceShipOne Richard Branson. Na případném úspěchu Virgin Galactic asi nic nepokazí ani plánovaný let do výšky nad 100 km, který plánuje firma Blue Origin na 20. červenec. Jejich New Shepard má být tedy prvním skutečným komerčním suborbitálním skokem do vesmíru. Přejme oběma mnoho úspěchů, vždyť při obou startech poletí na palubě zajímavé osobnosti.

Následující týden by mohl být téměř v čínské režii, nebýt Virgin Galactic. 5. 7. by měla odstartovat raketa CZ-4C s družicí Fengyun-3E. 7. 7. má startovat raketa CZ-3C s družicí Tianlian-1 a 9. 6. má letět raketa CZ-6 s družicemi Ningxia-1 a Zhongzi-2. Do toho se možná přidá ještě raketa Shuang Quxian-1, jejíž start je uvažován 10. 7.

Start nového modulu MLM-U, zvaného Nauka, mířícího k ISS, byl odložen z 15. 7. o několik dnů. Při závěrečných přípravách ke startu bylo zjištěno, že nedošlo k zakrytí senzorů ochrannou tepelnou izolací. Nauku provází potíže už více než 10 let, takže případný odklad o pár dní už je jen symbolickou tečkou za všemi odklady.

Výročí

5. července 2016 (5 let) došlo k navedení sondy Juno na oběžnou dráhu kolem planety Jupiter. Její výzkum planety stále pokračuje a nyní se plánují průlety kolem jeho největších měsíců. Kromě studia vnitřního složení planety nebo jejího magnetického pole nám asi nejvíce zůstanou v mysli fantastické záběry atmosféry z kamery JunoCam.

7. července 1816 (205 let) se narodil švýcarský astronom Johann Rudolf Wolf. Známý je výzkumem slunečních skvrn. Pro počet skvrn a jejich skupin se používá wolfovo číslo.

9. července 1911 (110 let) se narodil teoretický fyzik John Archibald Wheeler. Je autorem názvu černá díra pro gravitačně zhroucený objekt. Z jeho úst nám přibyly do slovníku i pojmy červí díra nebo kvantová pěna.

Výhled na příští týden 

• Konjunkce Měsíce, Venuše a Marsu
• výročí: Dawn u Vesty
• výročí: Emil Škrabal
• výročí: John Glenn
• výročí: Gemini 10

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).