27. vesmírný týden 2022

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 7. června ve 4:14 SELČ. Ve středu 6. července se ještě za dne odehraje zákryt hvězdy Porrima, gamma Vir, hvězdy 3,4 mag v souhvězdí Panny. Za neosvětlenou stranu Měsíce vstoupí krátce po 19. hodině letního času, což by se pozorovateli mohlo jevit tak, že na modré obloze hvězda náhle zhasne, protože ji zakryje neosvětlená strana Měsíce. Vynoří se za osvětlenou stranou kolem 19:55. K zákrytu hvězdy omikron v souhvězdí Štíra (4,6 mag) dojde 10. 7. kolem 23:00 SELČ.

Planety
Okem viditelné planety a také dalekohledem pozorovatelný Uran a Neptun jsou vidět na ranní obloze. Optimální doba k pozorování je za svítání mezi 3:30 a 4:30 SELČ. Saturn (0,5 mag) je ve čtyři ráno asi 25° vysoko nad jižním obzorem. Jupiter (−2,5 mag) už přes 30° nad jihovýchodem a Mars (0,4 mag) tamtéž ve výšce asi 27°. Nejníže je jasná planeta Venuše (−3,8 mag), asi 7° nad VSV.
Optimální den k pozorování Velké červené skvrny (GRS) na povrchu Jupiteru bude 5. červenec ve 3:30 SELČ. Další možnost bude 7. 7., kdy prochází středem kotoučku v 5:05.

Aktivita Slunce je nízká. Na odvrácené straně muselo dojít k výraznější erupci, protože byla vidět oblaka plazmatu směřující pryč od Slunce. K Zemi se také v minulém týdnu vydal oblak CME, ale nakonec nás minul. Skvrn je nyní málo. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se nyní pohybuje uprostřed těla Hadonoše a blíží se ke známým kulovým hvězdokupám (M10 a M12). Tu označenou jako Messier 10 navštíví až v dalším týdnu. Stále jde o pohodlně viditelnou kometu středním a velkým dalekohledem. Tmavá obloha je výhodou, to se pak dá vidět i kousek ohonu. Pokud bude hezky, zkuste ji i vyfotografovat. Mapku k vyhledání nabízí czsky.cz.

Kosmonautika

Raketa SLS se vrátila do servisní haly VAB. Nyní by měly probíhat přípravy na start mise Artemis I s nepilotovanou lodí Orion na oblet Měsíce. NASA prozatím určila jako možný termín startu konec srpna nebo září. Uvidíme, zda se stihne.

Indická raketa PSLV má za sebou další úspěšný start. Startovala bez přídavných motorů (verze PSLV-CA – Core Alone). Vynesla také nový čtvrtý stupeň, u něhož se testuje možnost stabilizace a pohonné a energetické podpory vypouštěných družic. Vynesena byla také singapurská družice DS-EO pro snímkování povrchu s vysokým rozlišením, dále opět singapurská radarová družice NeuSAR a opět singapurský cubesat SCOOB 1 se senzorem pro sledování výkonu Slunce.

SpaceX se pochlubila snímkem Starship 24 s kompletní sadou motorů Raptor (poprvé i tří verzí Vac) a fotografií Super Heavy B7 s kompletní sadou 33 Raptorů.

Výročí

4. července 1997 (25 let) přistál úspěšně na rudé planetě Mars Pathfinder. Jak je z názvu patrné, jeho úkolem bylo prozkoumat možnosti nových technologií. Na Marsu se mu podařilo přistát pomocí nafukovacích airbagů a také vyložil malé desetikilogramové vozítko Sojourner. Ačkoli se to nepředpokládalo, jak vozítko, tak základna samotná, přejmenovaná na Sagan Memorial Station, přežila až do října 1997, kdy se odmlčela.

5. července 1687 (335 let) bylo publikováno nejvýznamnější dílo Isaaca Newtona – Philosophia Naturalis Principia Mathematica. Isaac Newton (1643 – 1727) publikoval prvé vydání Principií ve svých 44 letech po pobídce kolegů z Královské společnosti, zejména Edmonda Halleyho, jako svou první rozsáhlejší práci, předchozí výsledky předával pouze svým kolegům formou dopisů či osobních sdělení. Newton zde fyzikálně popsal například gravitaci nebo známé zákony o pohybech těles.

7. července 1992 (30 let) proletěla kometa Shoemaker-Levy 9 v těsné blízkosti Jupiteru (asi 21 tisíc km), čímž došlo k jejímu rozpadu. 23. března 1993 byla kometa objevena manželi Eugene a Carolyn Shoemakerovými a Davidem H. Levy. 16. července 1994 začala jednotlivá jádra dopadat na Jupiter.

10. července 1832 (190 let) se narodil Alvan Graham Clark. Byl to syn zakladatele optické dílny Alvan Clark & Sons. Je znám jako objevitel Siria B. Tento průvodce nejjasnější hvězdy oblohy byl objeven 31. 1. 1862, když tento optik zkoušel nově vyrobený objektiv dalekohledu o průměru 47 cm.

10. července 1962 (60 let) byla vypuštěna družice Telstar 1. Jejím úkolem bylo vyzkoušet možnosti přenosu televizního signálu přes satelit. Úspěšný neveřejný přenos se uskutečnil již 11. července 1962 a pro veřejnost byl první přenos uskutečněn 23. července 1962. Přes Atlantik byly vysílány obrázky Eiffelovy věže v Paříži a Sochy svobody v New Yorku.

10. července 1992 (30 let) proletěla sonda Giotto kolem komety Grigg-Skjellerup. Tato evropská vesmírná sonda startovala z Francouzské Guyany pomocí rakety Ariane 1 v červenci 1985. Její hlavní cíl byla Halleyova kometa, kolem které úspěšně proletěla 14. března 1986. Giotto proletěla kolem jádra ve vzdálenosti pouhých 596 km a utrpěla tak i nějaká poškození vlivem nárazů částic uvolněných z jádra Halleyovy komety. Přesto přežila a po průletu kolem Země v březnu 1986 a byla navedena ke kometě Grigg-Skjellerup. Tu minula v červenci 1992 ve vzdálenosti 200 km. Barevná kamera byla zničena při průletu kolem jádra Halleyovy komety, ale další přístroje fungovaly správně. Po průletu byly její přístroje vypnuty. Další průlet kolem Země proběhl v roce 1999 a od té doby je na dráze kolem Slunce. Giotto byla první sonda, která detailně vyfotografovala jádro komety, dokázala se vrátit k Zemi a opětovně aktivovat své přístroje.

Výhled na příští týden 

• Kometa C/2017 K2 a kulovka M10
• První vědecké snímky z JWST
• výročí: Marta Chytilová
• výročí: Surveyor 4
• výročí: (255088) Gonggong

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).