Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  27. vesmírný týden 2023

27. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 5. července 2023 ve 23:30 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 7. do 9. 7. 2023. Měsíc bude v úplňku a bude vidět celou noc. Venuše dosahuje maximálního jasu. Ráno je vidět dobře Saturn a nad jihovýchodem i jasný Jupiter. Vesmírný dalekohled ESA Euclid se vydal úspěšně do kosmu. Virgin Galactic zahájila komerční lety SpaceShipTwo. Před 155 lety se narodila Henrietta Leavittová, která objevila vztah mezi svítivostí a periodou změn jasnosti cefeid, které pomohly změřit vzdálenější vesmír. Před 20 lety se k Marsu vydalo vozítko Opportunity.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 4. července v 5:42 SELČ. Bude vidět celou noc a ráno 7. 7. se potká s planetou Saturn.

Planety
Venuše (−4,7 mag) dosahuje 7. 7. maximálního jasu a opět se pomalu vzdaluje od planety Mars (1,7 mag). Ráno je dobře vidět Saturn (0,8 mag), který vrcholí za svítání nad jižním obzorem. Jupiter (−2,2 mag) září za svítání podobně vysoko jako Saturn – vypadá jako jasná hvězda nad jihovýchodem.

Aktivita Slunce je zvýšená a opravdu veliká skvrna, která vyrostla doslova ze dne na den v jedné z aktivních oblastí, potěšila nejednoho pozorovatele. A byla vidět přes bezpečný filtr i pouhým okem. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Sezóna nočních svítících oblak (NLC) je letos opravdu chudá. Poslední týden nepřinesl žádný výrazný úkaz této zvláštní vysoko ležící mezosférické oblačnosti. Přehled úkazů najdete na podstránce ukazy.astro.cz. Zde je vidět, že slabá oblaka byla vidět ráno 26. června a v noci z 29. na 30. června.

Kosmonautika

1. července se díky raketě Falcon 9 vydal do kosmu dlouho očekávaný vesmírný dalekohled Euclid. Jakmile se dostane na dráhu v okolí Lagrangeova libračního cenbtra L2 za Měsícem, začne zkoumat vzdálený vesmír. Měřit bude rozložení a vzdálenost galaxií asi na jedné třetině oblohy do vzdálenosti až 10 miliard světelných roků. Cílem je pochopit rozložení galaxií v prostoru a čase a vlivu temné hmoty a energie na rozpínání vesmíru.

První let SpaceShipTwo se zažehnutým raketovým motorem 29. 4. 2013 Autor: Virgin Galactic|/Marsscientific.com/Clay Center Observatory
První let SpaceShipTwo se zažehnutým raketovým motorem 29. 4. 2013
Autor: Virgin Galactic|/Marsscientific.com/Clay Center Observatory
Soukromá firma Virgin Galactic začíná s dlouho očekávanými komerčními lety na hranice kosmického prostoru. Její miniraketoplán SpaceShipTwo pojmenovaný VSS Unity se opět vydal do výšky 86 km, kterou v USA považují za kosmický prostor (mezinárodně je Kármánova hranice ve výšce 100 km). Mise Galactic01 byla úspěšná, a tak se snad již dočkáme pravidelných letů.

Rekord si připsala také raketa Sojuz, která při startu z Vostočného 27. června vynesla 43 družic (40 z nich bylo ruských). Hlavním nákladem byla meteorologická družice Meteor-M 2-3.

Výročí

Henrietta Swan Leavittová Autor: Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics

Henrietta Swan Leavittová
Autor: Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics

4. července 1868 (155 let) se narodila americká astronomka Henrietta Leavittová. Na Harvardské univerzitní hvězdárně počítala matematické úlohy a vyhodnocovala fotografické desky, na nichž určovala jasnosti hvězd. Objevila vztah mezi svítivostí a periodou proměnnosti cefeid, hvězd, pomocí nichž měříme vzdálenosti ve vesmíru. Jejích poznatků využil Edwin Hubble ke změření vzdáleností blízkých galaxií.

4. července 1968 (55 let) odstartovala družice RAE A (Radio Astronomy Explorer A). Šlo o radioastronomický experiment, který byl určen k sledování Slunce i dalších částí oblohy. Mise se setkala s problémy, jako bylo rušení od pozemních vysílačů, polárních září či bouří, a také zlobil palubní magnetofon, ale byla získána i cenná vědecká data, později vylepšená misí RAE B.

4. července 1998 (25 let) odstartovala japonská sonda Nozomi, známá také jako Planet-B. Měla se stát oběžnicí Marsu, ale nakonec oběžné dráhy nedosáhla a kvůli elektrickým zkratům její funkce oficiálně skončila 31. prosince 2003.

6. července 1938 (85 let) byl jako desátý objeven Jupiterův měsíček Lysithea. Objev zaznamenal Seth B. Nicholson na Mount Wilsonu. Dlouhá léta byl znám jako Jupiter X. Přezdívalo se mu i Demeter. Jméno dostal v roce 1975 po dceři boha Oceana.

7. července 1988 (35 let) odstartovala k Marsu sonda Fobos 1. Mise měla smůlu již při cestě kdy pozemní obsluha vyslala k sondě chybnou dávku povelů, která vedla k vypnutí palubních systémů, dezorientaci sondy a vybití baterií. Jako mrtvé těleso pak proletěla v lednu 1989 kolem Marsu.

8. července 2003 (20 let) odstartovalo k Marsu v rámci programu Mars Exploration Rover (MER) vozítko Opportunity. Jak je jistě dobře známo, vozítko trhá rekordy jak v délce pobytu, tak v ujeté vzdálenosti, a proto Opportunity přejme jen další dlouhé měsíce a snad i roky na Marsu.

Opportunity v JPL Autor: NASA/JPL
Opportunity v JPL
Autor: NASA/JPL

Výhled na příští týden 

  • Merkur velmi nízko na večerní obloze
  • výročí: Fobos 2, start
  • výročí: Pavel Toufar
  • výročí: Jocelyn Bellová Burnellová

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Opportunity, Fobos 1, Lysithea, Nozomi, Radio Astronomy Explorer, Henrietta Leavitt, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »