Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2021

28. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 14. července 2021 ve 22:30 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 7. do 18. 7. 2021. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Počátkem týdne projde jeho srpek na večerní obloze kolem výrazné Venuše a slabého Marsu. Ráno jsou prakticky na jihu velké planety Jupiter a Saturn. Sluneční aktivita je nízká, ale lepší je to možná na odvrácené polokouli, a navíc se natočila nová skvrna. V neděli 11. července proběhla historicky první mise raketoplánu VSS Unity společnosti Virgin Galactic s piloty a pasažéry do výšky 86 km. Před 100 lety se narodil první Američan, který obletěl Zemi, John Glenn.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 18. července ve 5:54 SELČ. Jeho srpek nyní prochází kolem Venuše a Marsu. Především v pondělí večer to bude pěkná konjunkce. Přenos z pozorování pro vás chystáme z liberecké iQLANDIE.

Planety:

Konjunkce 12. 7. 2021, simulace pohledu triedrem nebo malým dalekohledem Autor: iQLANDIA/Martin Gembec/Aleš Majer
Konjunkce 12. 7. 2021, simulace pohledu triedrem nebo malým dalekohledem
Autor: iQLANDIA/Martin Gembec/Aleš Majer
Večer za soumraku je velmi nízko nad severozápadním obzorem výrazná Venuše (−3,9 mag) a nedaleko ní slabý Mars (1,8 mag). V pondělí a úterý 12./13. července jsou obě planety k sobě nejblíže, jen zhruba půl stupně! Ráno můžeme nad jižním obzorem spatřit velké plynné obry – Saturn (0,3 mag) vrcholí již před třetí hodinou a je asi 21° vysoko. Jasnější Jupiter (−2,7 mag) je od něj vlevo a vrcholí zhruba ve čtyři ve výšce docela slušných 27° (to je oproti minulým rokům opravdu příjemná změna a je to znát i na amatérských fotografiích).

Aktivita Slunce je nízká, přesto můžeme optimisticky vyhlížet změny k lepšímu. Aktivní byly jednak oblasti, které jsou nyní na odvrácené polokouli a taky se natočila nová skvrna. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

11. července proběhl historicky první let miniraketoplánu VSS Unity s cestujícími. Plavidlo známé jako SpaceShipTwo navazuje na tradici SpaceShipOne, která v roce 2004 dvakrát v průběhu týdne překonala hranici 100 km jako první soukromý dopravní prostředek. Unity zatím létá jen do výšky 80 km, což už ale můžeme s klidem prohlásit prakticky za vesmír (oficiálně je hranice uznávána až od 100 km, ale i let do výšky 80 km je vynikající výkon, a navíc v USA ji považují za mez vesmíru podle určitých kritérií, takže kanadský astronaut Chris Hadfield pasoval všechny pasažéry na astronauty). Vývoj zdržela nehoda z října 2014, kdy došlo k předčasnému vyklopení křídel a dvojice pilotů při nehodě zahynula. Unity provedla již několik úspěšných testovacích letů s piloty, ale v neděli poprvé letěli také pasažéři, byť zatím jen z řad společnosti Virgin Galactic včetně šéfa Richarda Bransona. Jenže kdo by mu to nepřál? Gratulujeme k úspěšnému letu a již vyhlížíme New Shepard společnosti Blue Origin, který má letět nad 100 km 20. července i s Jefem Bezosem, šéfem této firmy a zakladatelem Amazonu.

SpaceX úspěšně dopravila vzorky experimentů z ISS. Postarala se o to nákladní loď Cargo Dragon, která se vrátila z mise CRS-22 v sobotu 10. 7.

Výročí

16. července 1746 (275 let) se narodil italský astronom Giuseppe Piazzi. Založil hvězdárnu v Palermu, kde vznikl precizní katalog hvězd. 1. ledna 1801 objevil první planetku Ceres v pásu mezi Marsem a Jupiterem.

16. července 2011 (10 let) byla sonda Dawn navedena na oběžnou dráhu planetky Vesta. Sonda startovala 27. 9. 2007 a díky iontovému pohonu měla před sebou dlouhý výzkum nejen Vesty, ale i většího tělesa Ceres, které dnes řadíme i mezi trpasličí planety. Od Vesty odletěla v září 2012, Ceres zkoumala mezi roky 2015 a 2018.

18. července 1906 (115 let) se narodil čestný člen České astronomické společnosti prof. Emil Škrabal. Jde o jednoho z členů společnosti, který se dožil více než sta let a ještě v tomto věku nadšeně vyprávěl o svém životě nejen astronomickém (má ČAS více členů, kteří se dožili 100 let? Určitě jich nebude mnoho. Všichni ještě vzpomínáme na Luboše Perka, ale jsou i další?). Pozoruhodná je určitě už jenom jeho vzpomínka na čisté a světlem neposkvrněné noční nebe. Každá doba prostě má své. Pan profesor Škrabal se zajímal především o planetky a komety a vydrželo mu to i přes těžkou operaci v jeho 99 letech. Nakonec se dožil úctyhodných 102 let.

18. července 1921 (100 let) se narodil astronaut John Glenn. Byl třetím člověkem ve vesmíru, třetí z USA a první Američan, který obletěl Zemi. Později se proslavil jako senátor a také tím, že roku 1998 letěl na palubě raketoplánu Discovery (STS-95). Tehdy mu bylo 77 let. Je tak nejstarším člověkem, který letěl do kosmu. 20. července 2021 se však chystá suborbitální let New Shepard s kandidátkou na astronauta Wally Funk(ovou), které je 82 let, ale působí velmi svěže. Ta byla ve skupině Mercury 13, žen vybraných roku 1961 za kandidátky na astronauta, z nichž ale žádná do kosmu neletěla. Jeff Bezos, majitel Blue Origin, která let pořádá a zakladatel Amazonu, jí totiž nabídl sedačku na historicky první let této lodi s lidskou posádkou. Letět by měl i sám Bezos, jeho bratr Mark a platící zákazník, který si sedačku zaplatil v aukci za velmi vysokou sumu 28 milionů dolarů.

18. července 1966 (55 let) odstartovala loď Gemini 10 s astronauty Johnem Youngem a Michaelem Collinsem. Cílem bylo otestování přibližovacích a spojovacích manévrů a také výstupy do volného kosmu. Nejprve se Gemini spojila s cílovým tělesem Agena 10 a pomocí jejího motoru poté zvýšila dráhu. Tím se stala loď Gemini nejvýše obíhající kosmickou lodí té doby. Poté se přiblížila k v té době již nefunkčnímu tělesu Agena 8. Gemini 10 se podařilo ručně spojit s Agenou 8 a Michael Collins zde provedl výstupy do volného kosmického prostoru. John Young byl později pilotem velitelské sekce Apolla 10, které testovalo vše před přistáním Apolla 11 a následně přistál na Měsíci na palubě Apolla 16. Michael Collins zůstal už pouze pilotem velitelské sekce Apolla 11. Na povrch Měsíce nevystoupil.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc krátce po první čtvrti
  • výročí: Viking 1 přistání na Marsu
  • výročí: Mercury-Redstone 4, Liberty Bell 7, Gus Grissom, 2. americký suborbitální let

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, John Glenn, Giuseppe Piazzi, Dawn, Emil Škrabal, Gemini 10


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »