Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2021

28. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 14. července 2021 ve 22:30 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 7. do 18. 7. 2021. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Počátkem týdne projde jeho srpek na večerní obloze kolem výrazné Venuše a slabého Marsu. Ráno jsou prakticky na jihu velké planety Jupiter a Saturn. Sluneční aktivita je nízká, ale lepší je to možná na odvrácené polokouli, a navíc se natočila nová skvrna. V neděli 11. července proběhla historicky první mise raketoplánu VSS Unity společnosti Virgin Galactic s piloty a pasažéry do výšky 86 km. Před 100 lety se narodil první Američan, který obletěl Zemi, John Glenn.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 18. července ve 5:54 SELČ. Jeho srpek nyní prochází kolem Venuše a Marsu. Především v pondělí večer to bude pěkná konjunkce. Přenos z pozorování pro vás chystáme z liberecké iQLANDIE.

Planety:

Konjunkce 12. 7. 2021, simulace pohledu triedrem nebo malým dalekohledem Autor: iQLANDIA/Martin Gembec/Aleš Majer
Konjunkce 12. 7. 2021, simulace pohledu triedrem nebo malým dalekohledem
Autor: iQLANDIA/Martin Gembec/Aleš Majer
Večer za soumraku je velmi nízko nad severozápadním obzorem výrazná Venuše (−3,9 mag) a nedaleko ní slabý Mars (1,8 mag). V pondělí a úterý 12./13. července jsou obě planety k sobě nejblíže, jen zhruba půl stupně! Ráno můžeme nad jižním obzorem spatřit velké plynné obry – Saturn (0,3 mag) vrcholí již před třetí hodinou a je asi 21° vysoko. Jasnější Jupiter (−2,7 mag) je od něj vlevo a vrcholí zhruba ve čtyři ve výšce docela slušných 27° (to je oproti minulým rokům opravdu příjemná změna a je to znát i na amatérských fotografiích).

Aktivita Slunce je nízká, přesto můžeme optimisticky vyhlížet změny k lepšímu. Aktivní byly jednak oblasti, které jsou nyní na odvrácené polokouli a taky se natočila nová skvrna. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

11. července proběhl historicky první let miniraketoplánu VSS Unity s cestujícími. Plavidlo známé jako SpaceShipTwo navazuje na tradici SpaceShipOne, která v roce 2004 dvakrát v průběhu týdne překonala hranici 100 km jako první soukromý dopravní prostředek. Unity zatím létá jen do výšky 80 km, což už ale můžeme s klidem prohlásit prakticky za vesmír (oficiálně je hranice uznávána až od 100 km, ale i let do výšky 80 km je vynikající výkon, a navíc v USA ji považují za mez vesmíru podle určitých kritérií, takže kanadský astronaut Chris Hadfield pasoval všechny pasažéry na astronauty). Vývoj zdržela nehoda z října 2014, kdy došlo k předčasnému vyklopení křídel a dvojice pilotů při nehodě zahynula. Unity provedla již několik úspěšných testovacích letů s piloty, ale v neděli poprvé letěli také pasažéři, byť zatím jen z řad společnosti Virgin Galactic včetně šéfa Richarda Bransona. Jenže kdo by mu to nepřál? Gratulujeme k úspěšnému letu a již vyhlížíme New Shepard společnosti Blue Origin, který má letět nad 100 km 20. července i s Jefem Bezosem, šéfem této firmy a zakladatelem Amazonu.

SpaceX úspěšně dopravila vzorky experimentů z ISS. Postarala se o to nákladní loď Cargo Dragon, která se vrátila z mise CRS-22 v sobotu 10. 7.

Výročí

16. července 1746 (275 let) se narodil italský astronom Giuseppe Piazzi. Založil hvězdárnu v Palermu, kde vznikl precizní katalog hvězd. 1. ledna 1801 objevil první planetku Ceres v pásu mezi Marsem a Jupiterem.

16. července 2011 (10 let) byla sonda Dawn navedena na oběžnou dráhu planetky Vesta. Sonda startovala 27. 9. 2007 a díky iontovému pohonu měla před sebou dlouhý výzkum nejen Vesty, ale i většího tělesa Ceres, které dnes řadíme i mezi trpasličí planety. Od Vesty odletěla v září 2012, Ceres zkoumala mezi roky 2015 a 2018.

18. července 1906 (115 let) se narodil čestný člen České astronomické společnosti prof. Emil Škrabal. Jde o jednoho z členů společnosti, který se dožil více než sta let a ještě v tomto věku nadšeně vyprávěl o svém životě nejen astronomickém (má ČAS více členů, kteří se dožili 100 let? Určitě jich nebude mnoho. Všichni ještě vzpomínáme na Luboše Perka, ale jsou i další?). Pozoruhodná je určitě už jenom jeho vzpomínka na čisté a světlem neposkvrněné noční nebe. Každá doba prostě má své. Pan profesor Škrabal se zajímal především o planetky a komety a vydrželo mu to i přes těžkou operaci v jeho 99 letech. Nakonec se dožil úctyhodných 102 let.

18. července 1921 (100 let) se narodil astronaut John Glenn. Byl třetím člověkem ve vesmíru, třetí z USA a první Američan, který obletěl Zemi. Později se proslavil jako senátor a také tím, že roku 1998 letěl na palubě raketoplánu Discovery (STS-95). Tehdy mu bylo 77 let. Je tak nejstarším člověkem, který letěl do kosmu. 20. července 2021 se však chystá suborbitální let New Shepard s kandidátkou na astronauta Wally Funk(ovou), které je 82 let, ale působí velmi svěže. Ta byla ve skupině Mercury 13, žen vybraných roku 1961 za kandidátky na astronauta, z nichž ale žádná do kosmu neletěla. Jeff Bezos, majitel Blue Origin, která let pořádá a zakladatel Amazonu, jí totiž nabídl sedačku na historicky první let této lodi s lidskou posádkou. Letět by měl i sám Bezos, jeho bratr Mark a platící zákazník, který si sedačku zaplatil v aukci za velmi vysokou sumu 28 milionů dolarů.

18. července 1966 (55 let) odstartovala loď Gemini 10 s astronauty Johnem Youngem a Michaelem Collinsem. Cílem bylo otestování přibližovacích a spojovacích manévrů a také výstupy do volného kosmu. Nejprve se Gemini spojila s cílovým tělesem Agena 10 a pomocí jejího motoru poté zvýšila dráhu. Tím se stala loď Gemini nejvýše obíhající kosmickou lodí té doby. Poté se přiblížila k v té době již nefunkčnímu tělesu Agena 8. Gemini 10 se podařilo ručně spojit s Agenou 8 a Michael Collins zde provedl výstupy do volného kosmického prostoru. John Young byl později pilotem velitelské sekce Apolla 10, které testovalo vše před přistáním Apolla 11 a následně přistál na Měsíci na palubě Apolla 16. Michael Collins zůstal už pouze pilotem velitelské sekce Apolla 11. Na povrch Měsíce nevystoupil.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc krátce po první čtvrti
  • výročí: Viking 1 přistání na Marsu
  • výročí: Mercury-Redstone 4, Liberty Bell 7, Gus Grissom, 2. americký suborbitální let

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, John Glenn, Giuseppe Piazzi, Dawn, Emil Škrabal, Gemini 10


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »