Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2024

28. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 10. července 2024 ve 23:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 7. do 14. 7. 2024. Měsíc dorůstá do první čtvrti. Na večerní obloze bude jen velmi nízko nad obzorem. Ráno je nejvýše planeta Saturn, nízko nad východem i Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Na večerní obloze je zajímavá kometa 13P/Olbers. Ke svému prvnímu startu je připravena evropská raketa Ariane 6. Raketa Firefly Alpha má na kontě druhý plně úspěšný start. Také další rakety z USA, Číny a Japonska vynesly úspěšně své náklady. Starliner zůstane u ISS do druhé poloviny července. Před 45 lety zanikla stanice Skylab a Voyager 2 minul Jupiter.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 14. 7. v 0:49 SELČ. Vzhledem k malému sklonu ekliptiky vůči obzoru se nachází jen nízko nad západním obzorem.  

Planety
Na ranní obloze můžeme nejlépe pozorovat Saturn (1 mag). Ten je za svítání už více než 25° vysoko nad jihovýchodním obzorem. Jeho prstenec je již hodně sklopený a vypadá jako tenká čárka. Mars (1 mag) září jako výrazná červená hvězdička níže nad východním obzorem. Objevuje se už také Jupiter (–2 mag), který je vidět jen těsně při severovýchodním obzoru, ale se svojí jasností bude podobně výrazný, jako zmíněné slabší planety. Pro zajímavost dodejme, že na ranní obloze jsou i dalekohledem viditelné vzdálené plynné planety. 10° východně od Saturnu, v souhvězdí Ryb, je slabý Neptun (7,9 mag) a 5° východně od Marsu je Uran (5,8 mag). Venuše a Merkur se nachází východně od Slunce, ale pro pozorovatele ve střední Evropě jsou prakticky nepozorovatelné, jen extrémně nízko při obzoru.

Aktivita Slunce byla na střední úrovni. Skvrn je trochu méně a silné erupce vzácnější. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

NLC, noční svítící oblaka, si dala v týdnu pauzu. Případný jasnější úkaz může přijít kdykoliv. Sledujte po desáté večer oblast nad severozápadním až severním obzorem a kolem třetí ráno severovýchod.

13P/Olbers 29. 6. 2024 Autor: Ján Gajdoš
13P/Olbers 29. 6. 2024
Autor: Ján Gajdoš

Na večerní soumrakové obloze je nízko nad severozápadním obzorem kometa 13P/Olbers, která už dosahuje jasnosti asi 6 mag na fotografiích je vidět kromě bílého prachového i modrý iontový ohon. Po obrazcem souhvězdí Lva lze vyhledat kometu C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), naději letošního podzimu, která zatím dosahuje jasnosti asi 10 mag. Nachází se přibližně ve vzdálenosti, kde obíhá Mars a zjasňuje nyní výrazně pomaleji, než bylo očekáváno, takže na podzim by nakonec nemusela být vůbec snadno viditelná. Uvidíme, co přinesou další dva měsíce a jak jasná nakonec v říjnu bude.

Kosmonautika a sondy

Ve čtvrtek 4. 7. po odkladu úspěšně odstartovala raketa Firefly Alpha. Vynesla osm minidružic (CubeSatů) NASA a amerických univerzit. Protože jde o druhý plně úspěšný start této rakety z celkově pěti pokusů, jde o velmi důležitý okamžik pro firmu Firelfy Aerospace.

3. 7. se uskutečnil výstup do volného kosmu z paluby čínské orbitální stanice Tiangong. Hlavním cílem výstupu byla obsluha vědeckých experimentů na vnějšku stanice.

1. 7. provedla úspěšný start také japonská raketa H-3, která vynesla radarovou družici ALOS-4 (též známou jako Daichi-4), která výrazně zvýší četnost snímání povrchu Japonska v rádiovém oboru s vysokým rozlišením.

Úspěšný start zaznamenal i Falcon 9 se Starlinky a čínská CZ-6A s družicemi Tianhui 5-02 určenými k dálkovému průzkumu Země pro geografické účely.

Hned v pondělí 8. 7. má startovat Falcon 9 s první velkou tureckou geostacionární telekomunikační družicí Türksat 6A. Následovat mají 9. 7. Starlinky na Falconu 9, ale hlavně dlouho připravovaný inaugurační let nové evropské rakety Ariane 6. Při jejím startu budou vyneseny jen malé družice, jejichž přehled shrnuje seriál na Kosmonautix.cz.

Kosmická loď Starliner zůstane u ISS připojena zhruba do druhé poloviny července. Boeing ve spolupráci s NASA dokončil 80 % simulací a pozemních testů potřebných k pochopení chování pohonného systému kosmické lodi Calypso.

Výročí

9. července 1979 (45 let) proletěla sonda Voyager 2 kolem Jupiteru. Šlo o čtvrtý průlet kosmické sondy kolem největší planety a podobně jako Voyager 1 přinesla i tato sonda spoustu skvělých poznatků o planetě, jejich měsících a slabém prstenci.

11. července 1979 (45 let) zanikla v atmosféře stanice Skylab. Její části dopadly i do západní Austrálie, poblíž města Esperance, asi 500 km východně od Perthu. Trosky naštěstí nikoho nezasáhly a nenadělaly ani žádné škody, jež by stály za řeč. Stanice měla sice po vypuštění řadu problémů, ale díky opravě se na ní nakonec vystřídaly tři posádky v lodích Apollo s celkem devíti astronauty.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc u hvězdy Antares (17. 7.)
  • Výročí: Samuel Molyneux
  • Výročí: Apollo 11
  • Výročí: Shoemaker-Levy 9 dopadla na Jupiter
  • Výročí: Georges Lemaître
  • Výročí: Sinope, měsíček Jupiteru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Voyager 2, Skylab, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »