Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2024

28. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 10. července 2024 ve 23:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 7. do 14. 7. 2024. Měsíc dorůstá do první čtvrti. Na večerní obloze bude jen velmi nízko nad obzorem. Ráno je nejvýše planeta Saturn, nízko nad východem i Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Na večerní obloze je zajímavá kometa 13P/Olbers. Ke svému prvnímu startu je připravena evropská raketa Ariane 6. Raketa Firefly Alpha má na kontě druhý plně úspěšný start. Také další rakety z USA, Číny a Japonska vynesly úspěšně své náklady. Starliner zůstane u ISS do druhé poloviny července. Před 45 lety zanikla stanice Skylab a Voyager 2 minul Jupiter.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 14. 7. v 0:49 SELČ. Vzhledem k malému sklonu ekliptiky vůči obzoru se nachází jen nízko nad západním obzorem.  

Planety
Na ranní obloze můžeme nejlépe pozorovat Saturn (1 mag). Ten je za svítání už více než 25° vysoko nad jihovýchodním obzorem. Jeho prstenec je již hodně sklopený a vypadá jako tenká čárka. Mars (1 mag) září jako výrazná červená hvězdička níže nad východním obzorem. Objevuje se už také Jupiter (–2 mag), který je vidět jen těsně při severovýchodním obzoru, ale se svojí jasností bude podobně výrazný, jako zmíněné slabší planety. Pro zajímavost dodejme, že na ranní obloze jsou i dalekohledem viditelné vzdálené plynné planety. 10° východně od Saturnu, v souhvězdí Ryb, je slabý Neptun (7,9 mag) a 5° východně od Marsu je Uran (5,8 mag). Venuše a Merkur se nachází východně od Slunce, ale pro pozorovatele ve střední Evropě jsou prakticky nepozorovatelné, jen extrémně nízko při obzoru.

Aktivita Slunce byla na střední úrovni. Skvrn je trochu méně a silné erupce vzácnější. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

NLC, noční svítící oblaka, si dala v týdnu pauzu. Případný jasnější úkaz může přijít kdykoliv. Sledujte po desáté večer oblast nad severozápadním až severním obzorem a kolem třetí ráno severovýchod.

13P/Olbers 29. 6. 2024 Autor: Ján Gajdoš
13P/Olbers 29. 6. 2024
Autor: Ján Gajdoš

Na večerní soumrakové obloze je nízko nad severozápadním obzorem kometa 13P/Olbers, která už dosahuje jasnosti asi 6 mag na fotografiích je vidět kromě bílého prachového i modrý iontový ohon. Po obrazcem souhvězdí Lva lze vyhledat kometu C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), naději letošního podzimu, která zatím dosahuje jasnosti asi 10 mag. Nachází se přibližně ve vzdálenosti, kde obíhá Mars a zjasňuje nyní výrazně pomaleji, než bylo očekáváno, takže na podzim by nakonec nemusela být vůbec snadno viditelná. Uvidíme, co přinesou další dva měsíce a jak jasná nakonec v říjnu bude.

Kosmonautika a sondy

Ve čtvrtek 4. 7. po odkladu úspěšně odstartovala raketa Firefly Alpha. Vynesla osm minidružic (CubeSatů) NASA a amerických univerzit. Protože jde o druhý plně úspěšný start této rakety z celkově pěti pokusů, jde o velmi důležitý okamžik pro firmu Firelfy Aerospace.

3. 7. se uskutečnil výstup do volného kosmu z paluby čínské orbitální stanice Tiangong. Hlavním cílem výstupu byla obsluha vědeckých experimentů na vnějšku stanice.

1. 7. provedla úspěšný start také japonská raketa H-3, která vynesla radarovou družici ALOS-4 (též známou jako Daichi-4), která výrazně zvýší četnost snímání povrchu Japonska v rádiovém oboru s vysokým rozlišením.

Úspěšný start zaznamenal i Falcon 9 se Starlinky a čínská CZ-6A s družicemi Tianhui 5-02 určenými k dálkovému průzkumu Země pro geografické účely.

Hned v pondělí 8. 7. má startovat Falcon 9 s první velkou tureckou geostacionární telekomunikační družicí Türksat 6A. Následovat mají 9. 7. Starlinky na Falconu 9, ale hlavně dlouho připravovaný inaugurační let nové evropské rakety Ariane 6. Při jejím startu budou vyneseny jen malé družice, jejichž přehled shrnuje seriál na Kosmonautix.cz.

Kosmická loď Starliner zůstane u ISS připojena zhruba do druhé poloviny července. Boeing ve spolupráci s NASA dokončil 80 % simulací a pozemních testů potřebných k pochopení chování pohonného systému kosmické lodi Calypso.

Výročí

9. července 1979 (45 let) proletěla sonda Voyager 2 kolem Jupiteru. Šlo o čtvrtý průlet kosmické sondy kolem největší planety a podobně jako Voyager 1 přinesla i tato sonda spoustu skvělých poznatků o planetě, jejich měsících a slabém prstenci.

11. července 1979 (45 let) zanikla v atmosféře stanice Skylab. Její části dopadly i do západní Austrálie, poblíž města Esperance, asi 500 km východně od Perthu. Trosky naštěstí nikoho nezasáhly a nenadělaly ani žádné škody, jež by stály za řeč. Stanice měla sice po vypuštění řadu problémů, ale díky opravě se na ní nakonec vystřídaly tři posádky v lodích Apollo s celkem devíti astronauty.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc u hvězdy Antares (17. 7.)
  • Výročí: Samuel Molyneux
  • Výročí: Apollo 11
  • Výročí: Shoemaker-Levy 9 dopadla na Jupiter
  • Výročí: Georges Lemaître
  • Výročí: Sinope, měsíček Jupiteru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Voyager 2, Skylab, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »