Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  29. vesmírný týden 2015

29. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 15. července 2015 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 13. 7. do 19. 7. 2015. Měsíc bude kolem novu. Večer je výše jasná Venuše, níže k obzoru je slabší Jupiter. Saturn je vidět nejlépe od soumraku nad jihozápadem. Aktivita Slunce je nízká. Vyskytla se pěkná noční svítící oblaka. New Horizons prolétá kolem Pluta a jeho měsíců.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 16. července. O den později, v pátek 17. 7. nás čeká pěkné seskupení Měsíce, Jupiteru a Venuše na večerní obloze.

Planety:
Venuše (-4,5 mag) je v maximu jasnosti a snadno ji najdeme večer nad západem. Vpravo trochu níže je slabší Jupiter (-1,7 mag).
Saturn (0,3 mag) je třeba pozorovat již za soumraku kolem 22. hodiny.

Aktivita Slunce je nízká. Větší skvrny byly na západní polovině viditelné části slunečního povrchu. Sledujte skvrny dalekohledem s patřičným filtrem nebo na aktuálním snímku SDO.

Pokračuje sezóna nočních svítících oblak (NLC). Minulý týden se vyskytl pěkný úkaz v noci z 10. na 11. července. Řadu fotografií si můžete prohlížet v naší galerii a posílat můžete i své vlastní.

Kosmonautika

  • Sonda New Horizons konečně 14. července prolétá kolem Pluta. Těšit se můžeme na velmi detailní snímky, zároveň je však třeba připomenout, že data budou ze sondy proudit postupně, takže nečekejme hned v úterý mnoho, dost možná téměř nic. Z posledních snímků je zřejmé, že Pluto a Charon jsou dva velmi zajímavé světy. Prozatím poslední detailní záběr dostupný o víkendu nám nabídl nejdetailnější záběr polokoule, která je odvrácena od měsíce Charona a v dalším průletu již nebude moci být snímána tak detailně. Při pohledu na úžasné útvary je nám to trochu líto, ale čeká nás ještě mnohé zajímavé, vždyť sonda mezitím bude ještě zhruba 100× blíž, než v době snímání této části Pluta. Perfektní video ukazující, jak bude průlet vypadat z pohledu New Horizons si stahujte pod odkazem.

Výročí

  • 14. července 1965 (50 let) pořídila sonda Mariner 4 první snímky Marsu. Sonda odstartovala 28. listopadu 1964 a po bezproblémovém letu pořizovala po dobu dvou dnů detailní snímky na kterých se mimo jiné ukázaly krátery a změřila velmi nízkou hustotu atmosféry. Tím bylo definitivně zřejmé, že na Marsu život, jak si ho někteří představovali, nemůže být.
  • 16. července 1990 (25 let) odstartovala první pákistánská družice Badr-1. Název komunikační družice v jazyce Urdu znamená Úplněk. Družici vynesla čínská raketa a šlo o technologický experiment.
  • 16. července 1965 (50 let) se uskutečnil první start sovětské těžkotonážní rakety Proton. Raketa měla v posledních letech řadu havárií, ale dříve se jednalo o spolehlivý nosič, který mimo jiné vynášel základní moduly kosmické stanice Mir nebo ISS.
  • 17. července 1850 (165 let) byla pořízena první fotografie, přesněji daguerreotypie hvězdy Vega. Provedli ji američané John Draper a William C. Bond na univerzitní Harvard Observatory. První snímek nebyl příliš zdařilý, protože během stosekundové expozice se nepodařilo udržet hvězdu zcela na jednom místě. První pokusy o fotografii nebeského objektu, Měsíce, uskutečnil už Louis Daguerre v roce 1839, ale kvůli nepřesnému chodu montáže dostal jen rozmazaný flek. První úspěšný snímek Měsíce pořídil o rok později již zmíněný John Draper.
  • 17. července 1975 (40 let) proběhlo slavnostní setkání posádek Sojuz-Apollo. Společný let americké a sovětské posádky byl prvním prolomením ledů během studené války. Dnešní spolupráce na ISS ukazuje, že některé politické názory platící na Zemi nemusí v kosmu platit, často čistě z ekonomických i rozumových příčin.
  • 18. července 1980 (35 let) odstartovala první indická družice Rohini 1. Cíl prvních družic byl tvořit užitečný náklad při testech indické rakety SLV-3.
  • 18. července 1965 (50 let) odstartovala sovětská sonda Zond-3. Sonda byla původně určena k letu k planetě Mars, ale nakonec tento exemplář pouze vykonal přelet kolem Měsíce a docela kvalitně vyfotografoval část jeho odvrácené polokoule.

Výhled na příští týden

  • Měsíc na večerní obloze
  • Sojuz TMA-17M s další posádkou k ISS
  • Výročí: Jean-Félix Picard
  • Výročí: objev komety Hale-Bopp
  • Výročí: první start z mysu Canaveral
  • Výročí: Christoph Scheiner

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »