Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  29. vesmírný týden 2016

29. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 20. července 2016 ve 23:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 18. 7. do 24. 7. 2016. Měsíc bude kolem úplňku. Jupiter zapadá nedlouho po Slunci. Pokračuje solidní večerní viditelnost Marsu a Saturnu. Na denní obloze se střetly Venuše a Merkur (ten bude navíc ve východní elongaci). Nad ránem je ideální viditelnost planet Neptun a Uran. Na Slunci jsou opět velké skvrny. ISS by se měla dočkat dvou zásobovacích lodí.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v noci na středu 20. července ve 0:57 SELČ. V noci z pátku 22. na sobotu 23. 7. najdeme Měsíc ve Vodnáři jen 4° západně od lambdy Aquarii (3,7 mag) a Neptunu (7,9 mag).

Planety:
Jupiter (–1,8 mag) už je za soumraku jen 10° nad západem. Mars (–1 mag) a Saturn (0,3 mag) jsou nad jihem až jihozápadem.
Nad ránem lze pozorovat Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a nad východem také Uran (5,9 mag) v Rybách.
Venuše se o víkendu potkala s Merkurem. Obě planety se daly vtěsnat do jednoho zorného pole dalekohledu. Jejich úhlová vzdálenost od Slunce dále roste a jasnost Venuše je dostatečná na pohodlné nalezení. Merkur už tento týden bude slábnout od -0,8 do -0,5 mag, což ale dává stále dobrou šanci ke spatření, zvláště, když planeta bude až téměř 18° od Slunce kolem své východní elongace.

Aktivita Slunce se náhle hodně zvýšila. Na Slunci sice byla během týdne jedna pěkná skvrna, ale kdo se podíval v sobotu nejen na konjunkci planet, ale i na Slunce, musel s údivem registrovat druhou velkou skvrnu, která se objevila doslova ze dne na den. Původní skvrna je v aktivní oblasti č. 2565 a nové skvrny patří už jiné aktivní oblasti 2567. A právě ta druhá by mohla i produkovat silnější erupce. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Noční svítící oblaka se vyskytla i v uplynulém týdnu, ale jejich fotografie kvůli oblačnosti dorazily pouze ze Slovenska. Snímky jsme přidali do čtenářské galerie.

Kosmonautika

  • O víkendu odstartovala k ISS nákladní loď Progress MS-03 a už v pondělí je v plánu start Falconu 9 s lodí Dragon. Nechme se překvapit, jak to dopadne. Přímý přenos s českým komentářem pochopitelně nabídne Kosmonautix.cz a první stupeň by se tentokrát měl vrátit přímo na Floridu.
  • Ačkoli robot Curiosity měl drobné technické problémy s ukládáním fotek, tato softwarová chyba už byla opravena a rover je opět v provozu.
  • Sonda Juno už zapnula přístroje a bude provádět měření. Také její kamera se opět podívala na Jupiter a jeho měsíce. Na snímku nechybí ani červená skvrna. Podle všeho nemůžeme kromě největšího přiblížení čekat nikterak zázračné snímky, přesto je tento úhel pohledu na Jupiter určitým zpestřením.
  • Před rokem se na Pluto podívala detailně sonda New Horizons a stále je se nad čím podivovat.
  • NASA dnes v přímém přenosu oznámila bližší informace o chystaném vozítku Mars Rover 2020. Dušan Majer okomentoval pár nejzajímavějších bodů: „Přistávací elipsa bude ve srovnání s tou u Curiosity sotva poloviční díky lepšímu systému, který řídí otevírání padáku. Sestava kamer a mikrofonů bude nahrávat dříve nevídané informace o sestupu na Mars. Stejně tak bylo potvrzeno, že rover by měl nést 35 trubkových pouzder na jádrové vzorky. Ta by měla být ve skupinách po pěti odkládána na povrch pro sběr případnou další misí, která je dopraví na Zemi.“ Další informace v Kosmotýdeníku.

Výročí

  • 18. července 1906 (110 let) se narodil čestný člen České astronomické společnosti Emil Škrabal. Jde o jednoho z členů společnosti, který se dožil více než sta let a ještě v tomto věku nadšeně vyprávěl o svém životě nejen astronomickém (pozn. autora, má ČAS více členů, kteří se dožili 100 let? Případně mi napište, děkuji). Pozoruhodná je určitě už jenom vzpomínka na čisté a světlem neposkvrněné noční nebe. Každá doba prostě má své. Pan profesor Škrabal se zajímal především o planetky a komety a vydrželo mu to i přes těžkou operaci v jeho 99 letech. Nakonec se dožil úctyhodných 102 let.
  • 18. července 1921 (95 let) se narodil astronaut John Glenn. Je to první Američan, který obletěl Zemi a dále se zapsal do povědomí při svém letu na palubě raketoplánu Discovery (STS-95). Tehdy mu bylo 77 let a je tak nejstarším člověkem, který letěl do kosmu.
  • 18. července 1966 (50 let) odstartovala loď Gemini 10 s astronauty Johnem Youngem a Michaelem Collinsem. Cílem bylo otestování přibližovacích a spojovacích manévrů a také výstupy do volného kosmu. Nejprve se Gemini spojila s cílovým tělesem Agena 10 a pomocí jejího motoru poté zvýšila dráhu. Tím se stala loď Gemini nejvýše obíhající kosmickou lodí té doby. Poté se přiblížila k v té době již nefunkčnímu tělesu Agena 8. Gemini 10 se podařilo ručně spojit s Agenou 8 a Michael Collins zde provedl výstupy do volného kosmického prostoru.
    John Young byl později pilotem velitelské sekce Apolla 10, které testovalo vše před přistáním Apolla 11 a následně přistál na Měsíci na palubě Apolla 16. Michael Collins zůstal už pouze pilotem velitelské sekce Apolla 11. Na povrch Měsíce nevstoupil.
  • 20. července 1976 (40 let) přistál na Marsu Viking 1 (Lander). Byl to tehdy fenomenální úspěch průzkumu planet. Přistávací modul pracoval úspěšně až do 13. listopadu 1982, kdy byl omylem chybným povelem ze Země vypnut.
  • 21. července 1961 (55 let) odstartovala loď Mercury-Redstone 4. Na palubě lodi Liberty Bell 7 vykonal „Gus“ Grissom suborbitální let trvající 16 minut.
  •  

Výhled na příští týden

  • Výročí: Apollo 15
  • Výročí: George Biddell Airy

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Gemini 10, Vesmírný týden, Viking 1, Mercury-Redstone 4, John Glenn, Emil Škrabal


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »