Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  29. vesmírný týden 2021

29. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 21. července 2021 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 7. do 25. 7. 2021. Měsíc krátce po první čtvrti bude dorůstat k úplňku. Planeta Venuše míjí večer Regulus ve Lvu. Planety Jupiter a Saturn jsou pozorovatelné již po půlnoci, ale nejlépe až nad ránem. Zajímavá je také aktivita Slunce, zatím spíše na odvrácené straně. Do vesmíru nakoukne čtveřice pasažérů v kapsli New Shepard od Blue Origin. Rusové chystají asi deset let odkládaný start modulu Nauka k Mezinárodní vesmírné stanici. Uplynulo 45 let od úspěšného přistání sondy Viking 1 na Marsu. Před 60 lety se uskutečnil druhý americký suborbitální let s Gusem Grissomem na palubě. Před deseti roky skončila éra raketoplánů.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 24. července ve 4:37 SELČ. Bude sice relativně nízko na obloze, ale pozorování kráterů na rozhraní světla a tmy je za poměrně teplých letních nocí zábava. O víkendu se Měsíc přiblíží k Saturnu, s kterým bude v noci na neděli v konjunkci.

Planety:
Večer za soumraku je velmi nízko nad severozápadním obzorem výrazná Venuše (−3,9 mag). Kolem 21. července prochází ve Lvu nad jeho nejjasnější hvězdou Regulus. Tato hvězda, stejně jako ještě o něco slabší Mars (1,8 mag) půjdou pozorovat jen triedrem za dobrého počasí. Optimální doba k pozorování začíná kolem 21:30 SELČ. Saturn (0,2 mag) je o půlnoci již 17° vysoko. Jasnější Jupiter (−2,8 mag) je vlevo od něj zatím nízko nad jihovýchodem a vrcholí až před svítáním.

Jupiter a Saturn na letnej oblohe Autor: Tadeáš Valent
Jupiter a Saturn na letnej oblohe
Autor: Tadeáš Valent

Skvrna v aktivní oblasti AR12842 - detail Autor: Petr Lívanec
Skvrna v aktivní oblasti AR12842 - detail
Autor: Petr Lívanec
Aktivita Slunce je nízká, ale jen pokud jde o k Zemi přivrácenou stranu, protože mimořádně silné erupce probíhaly na odvrácené polokouli. Aktivní oblast zde vyprodukovala krásné kruhové oblaky plazmatu letící prostorem (halo CME - zde animace ze SOHO 14. 7. a 15. 7.) a ty měly tak mimořádnou intenzitu, že některé nabité částice dorazily i k Zemi. Můžeme jen doufat, že se něco objeví už během tohoto týdne, nebo v tom příštím. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Hubbleův vesmírný dalekohled měl problémy s napájením počítače řídícího vědecké přístroje. Ty samy byly v pořádku. NASA posledních 14 dnů řešila, jak přesně přepnout na náhradní zařízení a počítač. Vše se ve čtvrtek 15. 7. podařilo a zhruba od víkendu se může dalekohled vrátit opět k pozorování. Podobně závažnou nehodu jsme asi ještě neměli, protože dalekohled již nelze opravit servisní misí. Mezitím probíhá závěrečná fáze testů dalekohledu Jamese Webba, který bude odeslán na jihoamerický kosmodrom Kourou, kde by měl koncem listopadu startovat na raketě Ariane 5.

Kosmonautika

Společnost Blue Origin chystá první komerční let do výšky více než 100 km. Raketa a stejnojmenná kabina New Shepard má odstartovat 20. července. Zatím se ví, že na palubě bude zakladatel Amazonu a šéf Blue Origin Jeff Bezos. Ten dále nabídl sedačku kandidátce na astronautky Wally Funk(ové) z programu Mercury 13. Ta se tak v 82 letech stane nejstarší ženou ve vesmíru. Naopak nejmladším „astronautem“ se má stát Oliver Daemen z Nizozemska, kterému se snažil letenku v aukci koupit jeho otec, ale skončil na druhém místě. Vítěz aukce ale svůj let odložil a přenechal právě jemu. Posádku má uzavírat Mark, bratr Jeffa.

Modul Nauka, který má být vynesen 21. července raketou Proton-M, se původně chystal ke startu už před deseti lety. Vleklé technické potíže start výrazně odsunuly. Nyní je již vše nachystáno. Progress odnese modul Pirs a místo něj se připojí právě Nauka. Informace o ní čtěte na Twitteru Michala Václavíka.
Na stanici dojde také k přesunu Crew Dragonu z předního portu IDA-2 na "zenitový" IDA-3.

V Číně se mají uskutečnit dva starty raket - Jielong-1 má vynést 4 družice Yizheng-2 a Yizheng-3 a raketa CZ-2C má startovat s třemi vojenskými družicemi Yaogan-30.

Výročí

19. července 1846 (175 let) se narodil americký astronom Edward Charles Pickering. Jeho starší bratr William Henry je spojen s Lovellovou observatoří ve Flagstaffu, snahou nalézt Pluta na základě mylných doměnek o jeho gravitačním vlivu na dráhy Uranu a Neptunu a podobných nesprávných domněnek o životě na Měsíci. Edward Charles je spjat s obervatoří Harvardu, kde byl ředitelem od 1877 do 1919. V tomto období zde vznikl katalog spekter hvězd, na kterém měl E. Ch. Pickering podíl, neboť navrhl umístit hranol přímo před skleněnou desku a tím pořídit spektra více hvězd najednou. Pickering se zajímal o snímky Henry Drapera, a tím se zasloužil i o zavedení fotografie jako spolehlivého záznamu pozorování astronomických objektů. Společně s Williaminou Flemingovou a Annie Cannonovou zavedl systém spekter hvězd známý do současnosti a položil základy pozdějšího katalogu hvězd Henryho Drapera (hvězdy s označením HD). Pickering se zkrátka zasloužil o celosvětovou proslulost Harvardské observatoře, ale také zde zaměstnal více než 80 žen, vesměs jako živé počítačky. Některé z nich se však proslavily i v astronomii, přestože jejich jména nějsou vesměs příliš známá. Dvě už jsme zmínili, ale ještě stojí za zmínku Antonia Mauryová, jejíž systém spektrální klasifikace hvězd byl nakonec přijat i Mezinárodní astronomickou unií, Florence Cushmanová, která spolupracovala na Draperově katalogu hvězd a konečně Henrietta Leavittová, která si všimla vztahu mezi svítivosti a periodou změny jasu proměných hvězd známých jako Cefeidy, a tím položila základy měření vzdáleností ve vesmíru. Její práci využil Edwin Hubble, když využil Cefeidy k měření vzdálenosti galaxií spolu s měřením červeného posuvu ve spektrech galaxií, který zase před ním změřil Vesto Slipher.

20. července 1976 (45 let) přistál na Marsu Viking 1 (Lander). Byl to tehdy fenomenální úspěch průzkumu planet. Přistávací modul pracoval úspěšně až do 13. listopadu 1982, kdy byl omylem chybným povelem ze Země vypnut.

21. července 1961 (60 let) odstartovala loď Mercury-Redstone 4. Na palubě lodi Liberty Bell 7 vykonal „Gus“ Grissom suborbitální let trvající 16 minut.

21. července 2011 (10 let) přistál naposledy raketoplán. Jednalo se o Atlantis a misi STS-135. Přelety ISS s připojeným raketoplánem a ještě raritnější přelet ISS a právě odpojeného raketoplánu před slunečním kotoučem jsme mohli sledovat i na našem území. Raketoplány dnes najdeme v muzeích po celých Spojených státech amerických. Atlantis je na Kennedyho vesmírném středisku na Floridě, Discovery je ve Smithsonian Air and Space Museum ve Washingtonu, Endeavour je v California Science Center v Los Angeles a zkušební atmosférický Enterprise najdeme v muzeu Interpid Sea v New Yorku.

Výhled na příští týden 

  • Konjunkce Měsíce a Jupiteru
  • výročí: Apollo 15
  • výročí: George Biddell Airy

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Edward Charles Pickering, Grissom, Mercury-Redstone 4, Vesmírný týden


41. vesmírný týden 2024

41. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 10. do 13. 10. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, téměř celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je vysoká. Na večerní oblohu má vstoupit poměrně jasná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Při testu rakety Vulcan došlo k anomálii a uletěla tryska postranního motoru, ale bez vlivu na doručení nákladu na oběžnou dráhu. Očekáváme přistání mise Crew-8 z ISS zpátky na Zemi. Očekáváme starty dvou kosmických sond, jakmile bude opět povoleno raketám Falcon startovat. Před 60 lety proběhla riskantní mise Voschod 1 se třemi kosmonauty na palubě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře vykukující skrz mraky…

Půlku večera jsem koukal na temnou deku na severu a čekal jsem alespoň na krátký okamžik, kdy se protrhne, protože podle všech aurorálních monitorů bylo jasné, že to za ní svítí jak zběsilé.

Další informace »