Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  29. vesmírný týden 2023

29. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 19. července 2023 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 7. do 23. 7. 2023. Měsíc bude v novu a vynoří se nízko na večerní obloze, kde dojde k jeho konjunkci s planetami. Těmi jsou především jasná Venuše, trochu slabší Merkur a nejslabší je Mars. Indie vyslala k Měsíci sondu Čandraján-3. Falcon 9 startoval s první i druhou generací Starlinků a první stupeň letěl vždy po šestnácté, což je dosud maximum u těchto raket. Před 50 lety se k Marsu vydala sonda Mars 4, která však dokázala kolem planety pouze proletět a pořídit několik záběrů.

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 17. července ve 20:32 SELČ. Velmi nízko na soumrakové večerní obloze nastane jeho konjunkce s Merkurem, Venuší a Marsem večer 19. 7. Bohužel vše se odehraje ještě za světla, takže okem bude dobře vidět jen Venuše a Měsíc, ale za dobrých podmínek by mohl být vidět i Merkur a Mars, případně některé hvězdy ze souhvězdí Lva, jako je Regulus, který bude mezi Venuší a Marsem.

Planety
Venuše (−4,7 mag) je ještě viditelná okem jako jasná hvězda velmi nízko nad západním obzorem krátce po západu Slunce. Mars (1,8 mag) už je nejspíš nepozorovatelný. Podobně na tom bude i slábnoucí a příliš blízko Slunci ležící Merkur (kolem −0,5 mag). Před půlnocí vyjde už i Saturn (0,7 mag), ale nad jihem vrcholí až ráno za svítání. Tehdy je nad jihovýchodem podobně vysoko i jasný Jupiter (−2,3 mag). Slabý Neptun (7,8 mag) je nyní podobně vysoko jako Saturn pod hlavou Ryb. Uran (5,8 mag) je asi 10° východně od Jupiteru. Oba objekty jsou v souhvězdí Berana.

Aktivita Slunce je střední. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Noční svítící oblaka (NLC) už možná neuvidíme. Jejich sezóna se pomalu chýlí ke konci a zbývá možná poslední týden na jejich spatření. Přehled pozorování je na ukazy.astro.cz. Stále je možno oblaka vyhlížet za jasných večerů nebo rán.

Kosmonautika

Nejvýznamnější událostí týdne byl start indické rakety LVM-3 s misí Chandrayaan-3 (Čandraján-3) k Měsíci. Start byl úspěšný a pokud vše proběhne podle plánu, měla by sonda přistát poblíž jižního pólu Měsíce, což by bylo vůbec poprvé. Indie by se také mohla zařadit na čtvrté místo mezi zeměmi, kterým by se podařilo měkké přistání na povrchu Měsíce. Předchozí mise Chandrayaan-2 skončila nezdarem během sestupu na povrch. O misi hovořil přehledně Michal Václavík v ranním vysílání ČT.

Ani Super Heavy Starship, ani raketa Vulcan, ani Terran-1, ani New Glenn (ano ten poslední je vlastně pořád spíš jen na papíře). První raketou spalující kapalný metan a kyslík, která dosáhla oběžné dráhy, se stala Zhuque-2 (Ču-čchüe-2) od čínské firmy LandSpace. Více na Kosmonautix.cz.

10. července vynesla raketa Falcon 9 družice Starlink nové verze (v2 mini), které jsou těžší (cca 800 vs původních 300 kg) a větší. Vyneseno jich tedy bylo jen 22 místo dřívějších více než 50 při jednom startu. Již použitý první stupeň rakety letěl i přistál po šestnácté, což je doposud nejvíce v historii.

15. července měl proběhnout odložený závěrečný start se Starlinky první generace. I ten byl však odložen a proběhl úspěšně 16. 7. ráno našeho času. Naposledy bylo vyneseno 54 družic první generace a i tentokrát byl použit první stupeň rakety Falcon 9 již po šestnácté.

Výročí

21. července 1973 (50 let) odstartovala k Marsu sonda Mars 4. Vzhledem k výrobní vadě palubního počítače však nedošlo k zažehnutí brzdícího motoru nad povrchem planety a sonda tak pouze proletěla. Pořídila 12 záběrů a odesílala další měření, ale poté byla ztracena na dráze kolem Slunce.

23. července 1878 (145 let) se narodil Arnošt Dittrich, čestný člen České astronomické společnosti. Pracoval na observatoři Hurbanovo, věnoval se studiu zemského magnetismu.

Výhled na příští týden 

  • konjunkce Měsíce a hvězdy Antares ve Štíru
  • výročí: Mars 5
  • výročí: Syncom 2
  • výročí: Skylab 3
  • výročí: Carme, měsíček Jupiteru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars 4, Arnošt Dittrich, Vesmírný týden, Setkání planet


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »