Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  3. vesmírný týden 2016

3. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 20. ledna 2016 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 18. 1. do 24. 1. 2016. Měsíc mění fázi ze čtvrti k úplňku. Pozdní večer a druhá polovina noci patří Jupiteru. Kometa Catalina je nad Velkým vozem. Aktivita Slunce je nízká. Rusové vybrali název nástupce Sojuzu. SpaceX opět chystá vynést družici a možná i přistane s prvním stupněm.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v noci na neděli 24. ledna v 2:46.

Planety:

Jupiter (–2,2 mag) na hranicích Lva a Panny vychází už po 21. hodině a je tedy pozorovatelný dostatečně vysoko už před půlnocí a v celém zbytku noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Venuše (–4 mag) si prohodila pozici se Saturnem (0,5 mag). Nyní se tedy zlepšuje ranní viditelnost planety s prstenci a naopak jasná jitřenka klesá k obzoru na jihovýchodě.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
18. 1. 4:05; 23:55   18. 1. Io přechod stínu zač. 5:56
20. 1. 5:45   20. 1. Europa zatmění zač. 0:58
Europa zákryt konec 5:41
Io přechod stínu zač. 6:42
21. 1. 1:35   21. 1. Io zatmění zač. 3:51
Io zákryt konec 7:05
Europa přechod měsíce konec 23:58
22. 1. 7:20   22. 1. Io přechod stínu 1:10 – 3:26
Io přechod měsíce 2:08 – 4:22
23. 1. 3:10; 23:05   23. 1. Io zákryt konec 1:32
Ganymed zatmění 3:06 – 6:31
Ganymed zákryt zač. 7:04
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nízká. Dvě oblasti se skvrnami se bez povšimnutí přesunuly přes sluneční kotouč a změna se nějak nechystá. Nejen, že nepřálo počasí přímému pozorování, ale Slunce v oblasti skvrn ani nebylo nijak zvlášť aktivní. Další skvrny jsou navíc v nedohlednu. Na skvrny se můžeme dívat také na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2013 US10 (Catalina) nám vzhledem k blížícímu se úplňku nabízí poslední noci, kdy ji můžeme pořádně vidět. V neděli ráno byla nejblíže ke galaxii M 101 nad ojem Velkého vozu. Až do 21. ledna nebude rušit Měsíc a kometa se přesune na hranice s Drakem.

Kometa C/2013 US10 (Catalina) ve 3. týdnu 2016. Data: Guide 9
Kometa C/2013 US10 (Catalina) ve 3. týdnu 2016. Data: Guide 9

Kosmonautika

  • Družice Jason-3 se chystá ke startu. Vynesena bude již tuto neděli 17. ledna. Pokud půjde vše podle plánu, raketa Falcon 9 (poslední exemplář verze 1.1) odstartuje v 19:42 SEČ. Její první stupeň se poté pokusí přistát na mořské plošině. Přímý přenos se opět chystá komentovat živě kanál Kosmonautixu.
  • Podle komise, která vybírala jméno nové kosmické lodě, nástupce Sojuzu, by se měla loď PTK-NP jmenovat Federace.
  • První stupeň Falconu 9, který úspěšně přistál 21. prosince prodělal test natankování palivem a statický zážeh na startovní rampě. Podle SpaceX vše proběhlo bez problému, pouze jeden z vnějších motorů Merlin vykazoval drobné nestability a nyní se zjišťuje, zda v něm nebyly drobné nečistoty.
  • A zase ta voda… Americké skafandry se potýkají s výskytem vody, tu v helmě, tu u nohou. Poslední vycházka z kosmické stanice musela být opět trochu zkrácena.
  • DAWN posílá detaily povrchu Ceres. V týdnu jsme si mohli prohlížet snímky z nízké oběžné dráhy ve výšce 385 km.

Výročí

  • 19. ledna 2006 (10 let) odstartovala pomocí rakety Atlas V úspěšná meziplanetární sonda New Horizons. Právě v loňském roce se stala slavnou, když podrobně nasnímala systém Pluta. Snímky a další data budou ze sondy proudit minimálně do letošního podzimu a na Nový rok 2019 by měla zkoumat jedno z ledových těles Kuiperova pásu. To bude další bonus.
  • 19. ledna 1851 (165 let) se narodil nizozemský astronom Jacobus Cornelius Kapteyn. Na přelomu 19. a 20. století se podílel s Davidem Gillem na mapování polohy, vlastního pohybu a jasnosti hvězd jižní hvězdné oblohy. V roce 1898 si u jedné hvězdy všiml velkého vlastního pohybu, který byl až do objevu Barnardovy hvězdy v roce 1916 největší známý, proto byla na jeho počest pojmenována Kapteynova hvězda. Od roku 1906 zahájil Kapteyn výzkum pohybu hvězd v Mléčné dráze. Měřila se jasnost, spektrální typ a rychlost hvězd ve 206 vybraných oblastech na více než 40 observatořích. Podle těchto poznatků byl stanoven tvar Galaxie na sploštělý disk o velikosti 40 tisíc světelných roků, kde Slunce mělo ležet pouze 2000 světelných let od středu. Kapteynův model dobře fungoval mimo rovinu Galaxie, ale v její rovině byl zkreslen vlivem nezapočteného pohlcování světla mezihvězdným prachem. Později byla velikost Galaxie upřesněna na 100 tisíc světelných let a Slunce bylo umístěno 30 tisíc světelných roků od jejího středu.
  • 20. ledna 1986 (30 let) byl oznámen objev tří nových měsíčků Uranu, dnes pojmenované Cordelia, Ophelia a Bianca. Podobně jako ostatní měsíce objevené na snímcích Voyageru 2, jde o několik desítek kilometrů veliké měsíce nepravidelného tvaru.

Výhled na příští týden

  • Měsíc spěje k úplňku
  • Výročí: havárie Challengeru
  • Výročí: Johan Hevelius
  • Výročí: Mercury-Redstone 2
  • Výročí: Luna 9
  • Výročí: Apollo 14

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, New horizons, Kapteyn


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »