3. vesmírný týden 2021

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 20. ledna ve 22:01 SEČ. Konjunkce Měsíce s Marsem a Uranem nastanou 20. a 21. ledna.

Planety:
Mars (0,2 mag) je vidět večer asi 50 stupňů vysoko nad jižním obzorem. Prochází asi 1,5 stupně severně od mnohem slabší planety Uran (5,8 mag). Ke konjunkci těchto planet dojde 20. ledna, kdy bude nedaleko i Měsíc.

Aktivita Slunce je nízká. Magnetické pole hvězdy se trochu změnilo v jižní polovině viditelné polokoule. O víkendu se zde uprostřed pod středem Slunce dalo najít malé skvrnky. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Poměrně jasný sungrazer – kometa – je vidět vlevo dolů od zakrytého Slunce v koronografech SOHO LASCO C3 a za nedlouho i LASCO C2. Podle směru pohybu patří do Kreutzovy rodiny komet, které prakticky lízají povrch Slunce a proto i ji nejspíš čeká zánik. Děkujeme za upozornění Vladimíru Koželuhovi a zdravíme do Sázavy.

Kosmonautika

K testu všech čtyř motorů byl konečně připraven centrální stupeň připravované obří rakety SLS. Na Stennisově testovacím středisku byl v sobotu večer našeho času natankován kapalný kyslík a vodík do nádrží centrálního stupně a po 23. hodině došlo konečně k samotnému testu, při němž pracovaly čtyři motory RS-25, původně z raketoplánů. Přes množství testů v minulosti se tentokrát nepovedl celý asi osmiminutový test a zážeh byl předčasně ukončen už po něco málo více, jak jedné minutě. V oblasti motoru číslo 4 byly pozorovány záblesky a počítač motory vypnul. Motor bude zřejmě třeba vyměnit, což celý proces zdrží minimálně o měsíc. Mezitím na Floridě pokračuje stavba postranních urychlovacích bloků a testy podstupuje i samotná loď Orion. Mise Artemis I měla proběhnout někdy ke konci letošního roku. Zatím by se to ještě mohlo stihnout. Uvidíme, jaký bude další vývoj.

SpaceX provedla 13. ledna tři statické zážehy devátého testovacího exempláře Starship, ale přes jejich úspěšné provedení se technici rozhodli vyměnit dva ze tří motorů Raptor. Dojde tedy nakonec k delšímu odkladu a další testy snad přijdou v únoru.

Nákladní verze Crew Dragonu 14. ledna úspěšně dosedla do vln Mexického zálivu po splnění zásobovací mise CRS-21. Šlo o první let této verze kosmické lodi.

Blue Origin je blízko letům lidí k suborbitálním skokům v kabině New Shepard. Testovací let se povedl a jak samotná kabina, tak i nosná raketa přistály úspěšně.

RocketLab v sobotu odložila start rakety Electron. Zatím neznáme nový termín startu.

NASA oznámila prodloužení mise sondy Juno u Jupiteru a InSight na Marsu. Zároveň byl ale odepsán přístroj HP³, přezdívaný „krtek“, který se setkal s neúspěchem, když se nedokázal zavrtat hlouběji pod povrch Marsu. Mimochodem, 12. ledna uběhlo již 3000 solů od přistání Curiosity na Marsu (od srpna 2012 se tedy již Mars otočil třítisíckrát).

17. ledna má proběhnout test malé rakety Launcher One, která startuje z podvěsu letounu Boeing-747.

18. ledna je v plánu start rakety Falcon 9 s 60ti družicemi Starlink (16. start).

Pokud se vašim dětem líbí kosmonautika, připomínáme, že existuje zdařilá aplikace ESA Kids. Zajímavé materiály v češtině a soutěže nabízí portál ESERO Česká republika.

Výročí

19. ledna 1851 (170 let) se narodil nizozemský astronom Jacobus Cornelius Kapteyn. Na přelomu 19. a 20. století se podílel s Davidem Gillem na mapování polohy, vlastního pohybu a jasnosti hvězd jižní hvězdné oblohy. V roce 1898 si u jedné hvězdy všiml velkého vlastního pohybu, který byl až do objevu Barnardovy hvězdy v roce 1916 největší známý. Proto byla na jeho počest pojmenována Kapteynova hvězda. Od roku 1906 zahájil Kapteyn výzkum pohybu hvězd v Mléčné dráze. Měřila se jasnost, spektrální typ a rychlost hvězd ve 206 vybraných oblastech na více než 40 observatořích. Podle těchto poznatků byl určen tvar Galaxie jako zploštělý disk o velikosti 40 tisíc světelných roků. Slunce mělo ležet pouze 2000 světelných let od středu. Kapteynův model dobře fungoval mimo rovinu Galaxie, ale v její rovině byl zkreslen vlivem nezapočteného pohlcování světla mezihvězdným prachem. Později byla velikost Galaxie upřesněna na 100 tisíc světelných let a Slunce bylo umístěno 30 tisíc světelných roků od jejího středu.

19. ledna 2006 (15 let) odstartovala pomocí rakety Atlas V úspěšná meziplanetární sonda New Horizons. V roce 2015 splnila základní cíl mise, když prozkoumala Pluto a jeho systém měsíců. 1. ledna 2019 navíc vyfotografovala malý objekt Kuiperova pásu Arrokoth. Toto zajímavé těleso se ukázalo být slepencem kulatého a ploššího tělesa. Jako bonus nyní snímá vybrané trpasličí planety a další tělesa Juiperova pásu a ze snímků bylo také zjištěno, že pozadí oblohy je zde tmavší, než jak jej vidí HST, kterému u Země brání v tmavším pohledu prach rozptýlený ve vnitřních oblastech Sluneční soustavy.

20. ledna 1986 (35 let) byl Richem Terrilem oznámen objev nových měsíčků Uranu, dnes pojmenovaných Cordelia a Ophelia. Podobně jako ostatní měsíce objevené na snímcích Voyageru 2, jde o několik desítek kilometrů veliké měsíce nepravidelného tvaru.

23. ledna 1986 (35 let) byl objeven další malý Uranův měsíček Bianca. Opět na snímcích sondy Voyager 2 si jej všiml Brad Smith.

24. ledna 1986 (35 let) proletěla sonda Voyager 2 kolem Uranu. Přinesla nám dosud jediné snímky zblízka a spoustu nových poznatků o planetě, jejích prstencích a měsících.

Výhled na příští týden 

• Jupiter a Saturn v konjunkci se Sluncem
• výročí: Johannes Hevelius
• výročí: hávárie raketoplánu Challenger
• výročí: objev C/1996 B2 (Hyakutake)
• výročí: Mercury-Redstone 2
• výročí: Luna 9
• výročí: Apollo 14

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).