3. vesmírný týden 2024

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 18. ledna ve 4:53 SEČ. Bude tedy vidět na večerní obloze. 15. ledna se bude nacházet poblíž planety Neptun, ve čtvrtek 18. ledna bude v těsné blízkosti Jupiteru a o den později 19. 1. v blízkosti Uranu.

Planety
Jupiter (−2,5 mag) je večer vysoko nad jižním obzorem. Nedaleko něj je také slabý Uran (5,7 mag), k jehož vyhledání bude potřeba alespoň malý dalekohled. Saturn (1,0 mag) už se i za soumraku kloní k jihozápadnímu obzoru. To platí i pro Neptun (7,9 mag). Ráno nám nízko nad jihovýchodem září velmi jasná Venuše (−4 mag) a opravdu velmi nízko u obzoru je ještě Merkur (kolem −0,2 mag). Mars je zatím spíše nepozorovatelný.

Aktivita Slunce je spíše nižší, ale skvrn je na povrchu poměrně dost. Jedna větší putuje nyní od středu kotouče k západnímu okraji. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa 62P/Tsuchinshan je nyní nejjasnější kometou na obloze a ráno ještě její pozorování neruší Měsíc. Nachází se v souhvězdí Panny, kde směřuje zdánlivě do kupy galaxií.

Kosmonautika

Raketa Vulcan-Centaur má za sebou úspěšnou premiéru. Start jsme viděli v pondělí 8. ledna. Hlavní dva motory BE-4 na kapalný kyslík a metan pracovaly výborně, stejně jako dva urychlovací bloky na tuhé pohonné látky. Úspěšně se předvedl také dvoumotorový horní stupeň Centaur. Raketa umístila náklad, sondu Peregrine, téměř perfektně na plánovanou dráhu. Díky tomu se mohla vydat na přelet k Měsíci, kde měla přistát. Bohužel nastal únik paliva. Sonda tedy na Měsíci nakonec nedosedne.

9. ledna proběhl start čínské rakety CZ-2C, jejímž nákladem byla netradičně čínsko-evropská rentgenová observatoř Einstein Probe. Cílem bude sledovat – na RTG observatoř neobvykle velkou – část oblohy a hledat zajímavé zdroje, jako jsou černé díry, neutronové hvězdy a další zdroje záblesků.

11. ledna odstartovala z lodi ve Žlutém moři raketa Gravity-1 společnosti OrienSpace se třemi družicemi Yunyao-1 18 až 20. Efektní start této rakety na tuhé pohonné látky si můžete prohlédnout v odkazovaném videu.

12. ledna jsme měli možnost vidět jeden z posledních startů japonské rakety H-2A s vojenskou družicí IGS-Optical 8 s rozlišením až kolem 0,4 metru.

Pokud vám ve výčtu startů chyběla raketa Falcon 9, je to proto, že dva starty byly plánovány na neděli 14. ledna a třetí na 17. leden (jeden nakonec odložen na noc na 15. ledna). Tyto tři starty se Starlinky jsou už klasikou, ale ve středu 17. ledna je v plánu ještě start čtvrtý a mnohem důležitější. Na oběžnou dráhu má být vynesena loď Crew Dragon v rámci mise Ax-3, což je soukromá mise společnosti Axiom Space. Posádku Ax-3 tvoří velitel Michael López-Alegría, pilot Walter Villadei a specialisté Alper Gezeravci a Marcus Wandt. López-Alegría je pětinásobný americký astronaut (třikrát na raketoplánu, jednou v Sojuzu a jednou v Crew Dragonu v rámci mise Ax-1). Cílem je Mezinárodní vesmírná stanice, kde pobydou členové posádky do začátku února.

Výročí

16. ledna 1969 (55 let) byl objeven první optický protějšek pulsaru. Pulsy zaznamenali Cocke, Disney a Taylor pomocí 36palcového dalekohledu na Stewardově observatoři v Arizoně. Rádiové pulsy neutronové hvězdy v centru Krabí mlhoviny byly zachyceny v roce 1968. Není známo mnoho optických protějšků, hlavně pro jejich velmi malý jas.

Výhled na příští týden 

• Konjunkce Marsu a Merkuru (jen obtížně viditelná)
• výročí: Clementine
• výročí: Opportunity, přistání
• výročí: Zdeněk Ceplecha

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 – článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).