Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  3. vesmírný týden 2024

3. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 17. ledna 2024 v 18:00 SEČ.
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 1. do 21. 1. 2024. Měsíc na večerní obloze dorůstá k první čtvrti. Nejvýraznější objektem večerní oblohy je Jupiter vysoko nad jihem. S velkými planetami se zdánlivě potkává Měsíc. Ideální viditelnost má na ranní obloze kometa 62P/Tsuchinshan. Aktivita Slunce je spíše nižší, ale skvrn je dost. Premiérový start má za sebou americká raketa Vulcan-Centaur nebo čínská soukromá Gravity 1. Lander Peregrine se na povrch Měsíce nedostane. K ISS má odletět čtyřčlenná posádka Crew Dragonu v rámci soukromé mise Ax-3. Před 55 lety byl objeven první optický protějšek pulsaru.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 18. ledna ve 4:53 SEČ. Bude tedy vidět na večerní obloze. 15. ledna se bude nacházet poblíž planety Neptun, ve čtvrtek 18. ledna bude v těsné blízkosti Jupiteru a o den později 19. 1. v blízkosti Uranu.

Venuše a Měsíc na ranní obloze 9.1.2024 Autor: Martin Jurečka
Venuše a Měsíc na ranní obloze 9.1.2024
Autor: Martin Jurečka

Planety
Jupiter (−2,5 mag) je večer vysoko nad jižním obzorem. Nedaleko něj je také slabý Uran (5,7 mag), k jehož vyhledání bude potřeba alespoň malý dalekohled. Saturn (1,0 mag) už se i za soumraku kloní k jihozápadnímu obzoru. To platí i pro Neptun (7,9 mag). Ráno nám nízko nad jihovýchodem září velmi jasná Venuše (−4 mag) a opravdu velmi nízko u obzoru je ještě Merkur (kolem −0,2 mag). Mars je zatím spíše nepozorovatelný.

150385.jpg Autor: Jiří Šíp

Autor: Jiří Šíp

Aktivita Slunce je spíše nižší, ale skvrn je na povrchu poměrně dost. Jedna větší putuje nyní od středu kotouče k západnímu okraji. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa 62P/Tsuchinshan je nyní nejjasnější kometou na obloze a ráno ještě její pozorování neruší Měsíc. Nachází se v souhvězdí Panny, kde směřuje zdánlivě do kupy galaxií.

Kometa 62P/Tsuchinshan. Autor: Miroslav Lošťák
Kometa 62P/Tsuchinshan.
Autor: Miroslav Lošťák

Kosmonautika

Raketa Vulcan-Centaur má za sebou úspěšnou premiéru. Start jsme viděli v pondělí 8. ledna. Hlavní dva motory BE-4 na kapalný kyslík a metan pracovaly výborně, stejně jako dva urychlovací bloky na tuhé pohonné látky. Úspěšně se předvedl také dvoumotorový horní stupeň Centaur. Raketa umístila náklad, sondu Peregrine, téměř perfektně na plánovanou dráhu. Díky tomu se mohla vydat na přelet k Měsíci, kde měla přistát. Bohužel nastal únik paliva. Sonda tedy na Měsíci nakonec nedosedne.

9. ledna proběhl start čínské rakety CZ-2C, jejímž nákladem byla netradičně čínsko-evropská rentgenová observatoř Einstein Probe. Cílem bude sledovat – na RTG observatoř neobvykle velkou – část oblohy a hledat zajímavé zdroje, jako jsou černé díry, neutronové hvězdy a další zdroje záblesků.

11. ledna odstartovala z lodi ve Žlutém moři raketa Gravity-1 společnosti OrienSpace se třemi družicemi Yunyao-1 18 až 20. Efektní start této rakety na tuhé pohonné látky si můžete prohlédnout v odkazovaném videu.

12. ledna jsme měli možnost vidět jeden z posledních startů japonské rakety H-2A s vojenskou družicí IGS-Optical 8 s rozlišením až kolem 0,4 metru.

Pokud vám ve výčtu startů chyběla raketa Falcon 9, je to proto, že dva starty byly plánovány na neděli 14. ledna a třetí na 17. leden (jeden nakonec odložen na noc na 15. ledna). Tyto tři starty se Starlinky jsou už klasikou, ale ve středu 17. ledna je v plánu ještě start čtvrtý a mnohem důležitější. Na oběžnou dráhu má být vynesena loď Crew Dragon v rámci mise Ax-3, což je soukromá mise společnosti Axiom Space. Posádku Ax-3 tvoří velitel Michael López-Alegría, pilot Walter Villadei a specialisté Alper Gezeravci a Marcus Wandt. López-Alegría je pětinásobný americký astronaut (třikrát na raketoplánu, jednou v Sojuzu a jednou v Crew Dragonu v rámci mise Ax-1). Cílem je Mezinárodní vesmírná stanice, kde pobydou členové posádky do začátku února.

Výročí

16. ledna 1969 (55 let) byl objeven první optický protějšek pulsaru. Pulsy zaznamenali Cocke, Disney a Taylor pomocí 36palcového dalekohledu na Stewardově observatoři v Arizoně. Rádiové pulsy neutronové hvězdy v centru Krabí mlhoviny byly zachyceny v roce 1968. Není známo mnoho optických protějšků, hlavně pro jejich velmi malý jas.

Výhled na příští týden 

  • Konjunkce Marsu a Merkuru (jen obtížně viditelná)
  • výročí: Clementine
  • výročí: Opportunity, přistání
  • výročí: Zdeněk Ceplecha

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 – článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pulsary, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »