Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  3. vesmírný týden 2025

3. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 15. ledna 2025 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 1. do 19. 1. 2025. Měsíc bude v úplňku vysoko na obloze. Večerní oblohu zdobí jasná Venuše, Jupiter a už také Mars v opozici se Sluncem. Nastane také konjunkce Saturnu s Venuší. Aktivita Slunce se snížila. Uvidíme jasnou kometu C/2023 G3 (ATLAS)? Kosmonautikou hýbou testovací lety velké rakety New Glenn, která zkouší první let a přistání prvního stupně a sedmý testovací let Super Heavy Starship, kde se očekává opětovné přistání obou stupňů této superrakety a vypouštění maket družic. Před 20 lety úspěšně dosedlo pouzdro Huygens na povrch Saturnova měsíce Titanu.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pondělí 13. 1. 2025 ve 23:27 SEČ. 14. ledna ráno bude v těsné konjunkci s Marsem, ale při pohledu z jiných částí Země jej zakryje. Ideální podmínky k pozorování tohoto úkazu budou v severní Americe, takže se hodně fotografií určitě objeví na webu Spaceweather.com.

Planety
Merkur je úhlově příliš blízko Slunci, pozvolna směřuje do únorové horní konjunkce se Sluncem. Venuše (–4,6 mag) je velmi výrazným objektem večerní oblohy. Každým dnem je úhlově blíže slabší planetě Saturn (1,1 mag). Jejich konjunkce nastane v sobotu 18. ledna. Jasný Jupiter (–2,7 mag) je večer vysoko na jihovýchodě a níže nad východem je naoranžovělý Mars (–1,4 mag). Jeho opozice se Sluncem nastává 16. ledna. Je nyní nejjasnější a úhlově největší. Pozorování slabých planet Uran (5,7 mag) a Neptun (7,9 mag) uvidíme nejlépe až dalekohledem.

Kometa C/2024 G3 (ATLAS) 11. 1. 2025 na snímku z Mezinárodní vesmírné stanice. Autor snímku Don Pettit, zpracování Yuri Beletsky
Kometa C/2024 G3 (ATLAS) 11. 1. 2025 na snímku z Mezinárodní vesmírné stanice. Autor snímku Don Pettit, zpracování Yuri Beletsky
Aktivita Slunce se rychle snížila. Odpovídá tomu i počet skvrn a aktivních oblastí. Určitě jde jen o jev dočasný. Sledujte aktuální snímek SDO, které jsou opět dostupné a informace na webech věnovaných aktivitě Slunce: Spaceweather.com, Solarham, Spaceweatherlive.

Kometa C/2024 G3 (ATLAS) je zřejmě nejjasnější kometou roku 2025. Dosahuje záporných hvězdných velikostí a je vidět i na aktuálních záběrech SOHO. Mohla by jít vidět za soumraku ráno a večer. Více v článku ze soboty.

Kosmonautika a sondy

Sonda BepiColombo proletěla opět kolem Merkuru. Její inženýrské kamery při tomto průletu opět pořídily nádherné fotografie. Až se sonda usadí na oběžnou dráhu v listopadu 2026 a začnou pracovat vědecké přístroje, máme se opravdu na co těšit.

Záběry planety Merkur z inženýrských kamer sondy BepiColombo Autor: ESA/JAXA
Záběry planety Merkur z inženýrských kamer sondy BepiColombo
Autor: ESA/JAXA

New Glenn, velká raketa se sedmi motory BE-4 na prvním stupni, které pracují na kapalný metan a kyslík, už by se konečně měla vydat na svůj inaugurační let. První stupeň se má pokusit přistát na moři na plošině Jacklyn. Na palubě je pouze malý náklad Blue Ring a hmotnostní maketa nákladu. Start je nyní v plánu 12. ledna (odklad způsobily vysoké vlny v místě přistání), ale odklady jsou možné.

Super Heavy Starship, která měla startovat 10. ledna, se nakonec vydá na svůj testovací let později. Nyní je termín startu 15. ledna. První stupeň B14 s 33 motory Raptor druhé generace, se má pokusit o přistání zpět na startovní věž. Starship S33 se šesti motory Raptor plánuje opět přistát do Indického oceánu. Při letu bude testováno vypuštění maket družic a také vstup do atmosféry pod větším namáháním tepelného štítu, kde se opět testují nové technologie. Jedná se o upravenou loď Starship o délce o 1,7 m větší a s upravenou pozicí předních aerodynamických klapek.

Indická mise SpaDeX testuje na oběžné dráze vzájené přiblížení a spojení dvou objektů, jako test pro budoucí pilotované mise lodí Gaganján. 11. ledna došlo k přiblížení na 250, 15 a 3 metry. Příště už by mohlo dojít ke spojení obou těles.

Výročí

Povrch Titanu ze sondy Huygens Autor: ESA/NASA/JPL/University of Arizona
Povrch Titanu ze sondy Huygens
Autor: ESA/NASA/JPL/University of Arizona
14. ledna 2005 (20 let) přistálo úspěšně evropské pouzdro Huygens na Titanu. Šlo o součást úspěšné mise NASA a ESA Cassini-Huygens, jejichž úkolem bylo prostudovat podrobně planetu Saturn, její prstence a měsíce. Huygens potvrdil na Titanu výskyt řečišť, měřil atmosféru i přímo z povrchu.

15. ledna 1815 (210 let) se narodil britský astronom, chemik a vynálezce Warren De la Rue. V roce 1840 se mu podařilo vytvořit elektrický zdroj světla s platinovou fólií uvnitř vakuové trubice, ale pro cenu platiny se neuplatnil v praxi. Ovlivněn Nasmythem si postavil 13" dalekohled a kreslil objekty na obloze. Později se prosadil v oblasti fotografií Měsíce, kde pod vlivem daguerrotypie Bondovy z roku 1851 vyvinul rychlejší mokrý proces a jeho snímky pak zůstaly nepřekonány až do roku 1865. V roce 1860 pořídil snímky úplného zatmění Slunce a protuberancí. Od roku 1887 se podílel na fotografování oblohy v rámci celosvětové akce Carte du Ciel.

18. ledna 2000 (25 let) došlo k pádu meteoritů v oblasti kanadské Britské Kolumbie u jezera Tagish Lake. Z pádu se podařilo nalézt množství meteoritů, protože ležely např. na zamrzlém jezeře. Podle analýzy šlo o běžné uhlíkaté chondrity, tedy zbytky planetky o původní hmotnosti asi 56 tun.

19. ledna 2005 (20 let) objevilo vozítko Opportunity první meteorit na povrchu Marsu (Heat Shield Rock). Stalo se tak při přiblížení ke zbytkům tepelného štítu (odtud anglický název), který chránil sondu při přistání. Náhodou ležel vedle.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a Antares 25. 1.
  • Výročí: Buzz Aldrin
  • Výročí: George Van Biesbroeck
  • Výročí: Little Joe 1B, test Mercury
  • Výročí: Ernst Abbe
  • Výročí: sonda Hiten / MUSES-C
  • Výročí: Antonín Vítek

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Tagish Lake, Warren De la Rue, Huygens probe, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »