Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  31. vesmírný týden 2014

31. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 30. července 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 30. července 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 28. 7. do 3. 8.

Měsíc dorůstá k první čtvrti. Mars a Saturn jsou vidět jen před půlnocí, Venuše naopak jen za ranního svítání. Aktivita Slunce se snížila, ale skvrny už zase můžeme pozorovat.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. července ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti v noci na pondělí 4. srpna. Jeho viditelnost zpočátku omezí fakt, že se pohybuje jižními souhvězdími zvířetníku.

Planety:
Mars (0,4 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou poměrně blízko k sobě a večer je najdeme poměrně nízko na jihozápadní obloze.
Venuše (−4 mag) je velmi brzy ráno při severovýchodním obzoru.

Aktivita Slunce je nyní poměrně nízká, avšak potěšilo nás neustálou viditelností nějaké větší skvrny a na okrajích se ve speciálním dalekohledu dají v čáře h-alfa pozorovat pěkné protuberance. Zorné pole koronografu LASCO C3 pomalu opustí planeta Jupiter. Na snímcích jej poznáme snadno jako jasný objekt s čárkami způsobenými přetékáním signálu do sousedních pixelů. Jeho pomalý pohyb doprava den po dni je způsoben zdánlivým pohybem Slunce mezi hvězdami, jak Země obíhá kolem něj.

Kometa 2014 E2 Jacques ve 31. týdnu 2014, data: Guide Autor: Martin Gembec
Kometa 2014 E2 Jacques ve 31. týdnu 2014, data: Guide
Autor: Martin Gembec
Kometa C/2014 E2 (Jacques) je na ranní obloze snadným objektem ke spatření už i malým triedrem. Ovšem jeví se jen jako mlhavý obláček podobný kulové hvězdokupě. Ohon je patrný pouze za výborných podmínek a nebo na fotografiích. Minulý týden prolétala zdánlivě kolem mlhoviny IC 405 ve Vozkovi. Nejlépe to zachytil Damian Peach. Orientační mapka k vyhledání komety je vlevo.

Přelety ISS můžete tento týden vidět v ranních hodinách. Pokud budete pozorovat kometu, může to být zajímavé zpestření.

Kosmonautika:

  • Tento týden proběhla výměna lodí Progress na Mezinárodní vesmírné stanici. Zánik Progressu M55 je odsunut až na 1. srpna, provádí se manévrovací experiment. Pokud se vám tedy zdálo, že v dráze ISS ještě něco letí, možná jste jej viděli.
     

Výročí

  • 28. července 1964 (50 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Ranger 7. Stala se první sondou USA, která pořídila a na Zemi dodala snímky z blízkosti Měsíce. První ze série 4316 snímků začaly být pořizovány z výšky 3 200 km, tedy asi 16 minut před dopadem. Oblast dopadu, odkud byly pořízeny podrobnosti až metrové, byla později pojmenována na Mare Cognitum, tedy Moře poznané.
     
  • 31. července 1999 (15 let) dopadla na povrch Měsíce americká sonda Lunar Prospector. Šlo o první americkou misi týkající se výhradně Měsíce po ukončení programu Apollo, tedy po 25 letech. Hlavním úkolem bylo zjistit, zda se na povrchu Měsíce v oblastech jižního a severního pólu nachází vodní led. Ukončení mise bylo tedy naplánováno tak, že řízeně dopadla na povrch Měsíce. Vyvolaná srážka uvolnila plyny, jejichž rozbor prokázal přítomnost vodního ledu ve věčně zastíněných kráterech v polárních oblastech.
     

Výhled na příští týden:

  • Rosetta se usadí na oběžné dráze komety
  • Měsíc, Mars a Saturn (zákryt Saturnu z Austrálie)
  • Letní meteorické roje
  • ISEE-3 proletí kolem Země
  • Výročí: Zond 7

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Ranger 7, Lunar prospector


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »