Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  31. vesmírný týden 2020

31. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 29. července 2020 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 7. do 2. 8. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Vidět budou všechny planety. Ty velké, Jupiter a Saturn, jsou vidět celou noc, po půlnoci Mars a Venuše s Merkurem až ráno. Na večerní obloze končí dobrá viditelnost komety C/2020 F3 (NEOWISE). Na Slunci je po delší odmlce opět skvrna. Začínají být aktivní tradiční meteorické roje. K Marsu už se vydaly sondy Spojených arabských emirátů a Číny. Chystá se americké vozítko Perseverance. Galileo zaznamenal před 410 lety pozorování Saturnova prstence.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 27. července ve 14:33 SELČ. V noci 1./2. srpna dojde k jeho konjunkci s planetou Jupiter. Úplněk bude za týden 3. srpna.

Planety:
Jupiter (−2,7 mag) a Saturn (0,2 mag) jsou již před půlnocí poblíž jižního obzoru. Po půlnoci už je podobně vysoko taky Mars (−1 mag), ale nejvýše vystupuje až nad ránem. Před východem Slunce vychází nad severovýchodní obzor Venuše (−4,5 mag) a už skoro za světla můžeme zkusit vyhledat také Merkur (−1 mag). Během noci můžeme pozorovat i vzdálené plynné planety Uran (5,8 mag) v Beranovi a Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Během minulého týdne se na jeho povrchu vynořila pěkná skvrna. Stále můžeme také pozorovat protuberance na jeho okraji, pokud jsme vybaveni speciálním dalekohledem. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) už znatelně zeslábla a okem je vidět pouze mimo město, máme-li směrem k severozápadu pěknou tmavou oblohu. Stále je nádherná malým dalekohledem s velkým zorným polem, jako je například triedr 10×50.

Pozice komety NEOWISE na konci července 2020 Autor: Martin Gembec
Pozice komety NEOWISE na konci července 2020
Autor: Martin Gembec

Meteorické roje, včetně známých Perseid už začínají být hodně aktivní. Jeden z rojů aktivních už na konci července jsou alfa Capricornidy. U nás jich tedy nepadá mnoho, radiant je nízko v Kozorohu. Meteory jsou to velmi pomalé (22 km/s) a za hodinu se mohou objevit zhruba dva až tři kousky. Občas jde o nápadně jasné meteory až bolidy. Koncem července jsou aktivní také jižní delta Aquaridy. Počty budou v maximu připadajícím na 29. července kolem 10 až 20 meteorů za hodinu, jinak spíše v jednotkách kusů. Od Capricornid je kromě trochu jiného radiantu, z něhož zdánlivě vylétají, odlišuje i nápadně vyšší rychlost 41 km/s. No a konečně aktivní jsou už i Perseidy, které mají radiant zatím zhruba uprostřed po dvojitým V souhvězdí Kasijopeje. Kromě směru letu je snadno poznáme i díky tomu, že jde o relativně rychlé meteory (59 km/s), které mohou i zanechávat dohasínající stopy. V tomto týdnu bude počet Perseid stoupat, ale padají ve sprškách, takže někdy jich může překvapit až několik za čtvrt hodinu a jindy spadne jen jeden během hodiny.

Kosmonautika

Ve čtvrtek 23. července proběhl úspěšný start velké čínské rakety CZ-5B, která vynesla na dráhu k Marsu sondu Tianwen-1. Misi této kosmické sondy tvoří orbiter a přistávací modul s vozítkem.

Marsovské vozítko Perseverance schované v ochranné obálce a připojené k přeletovému stupni je integrováno do aerodynamického krytu rakety. Autor: NASA
Marsovské vozítko Perseverance schované v ochranné obálce a připojené k přeletovému stupni je integrováno do aerodynamického krytu rakety.
Autor: NASA
Aktuálně vrcholí přípravy na start roveru Perseverance. Jedná se o vozítko podobné Curiosity, dříve zvané Mars Rover 2020. Sonda má zkoumat vzorky u z hlediska případného výskytu života a sbírat vzorky, které v budoucnu doveze návratová mise ESA a NASA. Start je v plánu 30. července odpoledne našeho času (13:50) pomocí rakety Atlas V.

23. 7. proběhl úspěšný start rakety Sojuz 2-1A se zásobovací lodí Progress MS-15. Ta se pouze 3,5 hodiny po startu připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

25. července proběhl další čínský start. Raketa CZ-4B vynesla družice Ziyuan-3 a Tianqi 10.

Na 28. července je plánován start rakety Ariane 5 s družicemi Galaxy 30, MEV-2 a BSAT-4b.

29. července je v plánu start rakety Proton-M s urychlovacím stupněm Briz-M a družicemi Ekspress-80 a 103.

Naopak dlouho odkládaný start rakety Falcon 9 s devátou várkou družic Starlink a dvěma družicemi BlackSky Global 5 a 6 se opět posouvá. Důvodem je, že přednost na kosmodromu zcela logicky Atlas V s marsovským roverem. Starlink 9 se odložil z 29. 7. někam na začátek srpna.

Výročí

30. července 1610 (410 let) Galilei poprvé pozoroval prstence Saturnu a zakreslil jej jako kruhové objekty okolo planety. Prstenec byl tehdy poměrně sevřený a v málo zvětšujícím přístroji se tak mohl jevit. Když se více rozevřel vůči Zemi, zakreslil jej Galileo v roce 1616 už tak, jak jej známe dnes.

Výhled na příští týden 

  • Končí okno viditelnosti všech planet
  • Výročí: Albert F. A. L. Jones

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Saturnovy prstence, Vesmírný týden, Úkazy na obloze - Gembec


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »