Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  31. vesmírný týden 2022

31. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 3. srpna 2022 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 8. do 7. 8. 2022. Měsíc bude v první čtvrti a ukáže nám své X. Planety Jupiter a Saturn již vychází před půlnocí, ale optimální doba k pozorování planet je pořád až ráno. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) prochází z Hadonoše do Štíra v blízkosti hvězdokupy M107. Aktivita Slunce je nízká. Tento týden je optimální k pozorování meteorů, včetně Perseid, později už bude rušit Měsíc. Čína úspěšně vypustila další modul své stanice a centrální stupeň rakety naštěstí spadl do moře. Očekáváme dva starty ze sousedních ramp na Floridě. Před deseti roky přistálo na Marsu laboratorní vozítko Curiosity.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 5. srpna ve 13:07 SELČ. Na povrchu nás opět čeká ve hře světla a stínu vykreslené písmeno X. Útvary Lunar X a Lunar V budou nejlépe nasvíceny 4. srpna kolem 22:00 SELČ.

Planety
Saturn (0,3 mag) je o půlnoci již 20° nad jihovýchodem a nejvýše nad jihem (výška asi 25°) je po druhé hodině ráno. Jupiter (−2,7 mag) je o půlnoci ve výšce 14° nad východem a nejvýše nad jižní obzor stoupá až před pátou hodinou ráno do výšky asi 42°. Mars (0,2 mag) je za svítání asi 45° nad jihovýchodem. Venuše (−3,8 mag) je v půl páté ve výšce 10° nad VSV.
Na Jupiteru můžeme Velkou červenou skvrnu (GRS) pozorovat nejlépe ve středu 3. 8. ve 2:30 SELČ a 5. 8. ve 4:05. 7. 8. prochází GRS středem kotoučku v 5:45, takže za svítání bude také vidět.
2. srpna probíhá vícenásobný úkaz měsíců Jupiteru. V 1:34 SELČ začne přechod stínu Io a ve 2:48 SELČ začíná i přechod měsíce Io. Ve 3:04 začíná přechod měsíce Ganymedu. Ve 3:50 končí přechod stínu Io, v 5:02 končí i přechod Io. No a v 5:34 končí i přechod Ganymedu. 
Stín měsíce Europa vstoupí na kotouč Jupiteru 6. 8. ve 4:02 SELČ.

Aktivita Slunce je nízká. Jediná zajímavá oblast se skvrnami se pohybuje v jižních šířkách poblíž středu slunečního kotouče. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) prochází z Hadonoše do Štíra v blízkosti hvězdokupy M107, takže hledejte nad hvězdou Antares ve Štíru podle mapky, např. na czsky.cz.

Meteorický roj Perseidy má sice maximum až 12. srpna, ale tento týden nebude sledování meteorů, především nad ránem, rušit svit Měsíce. Proto neváhejme a sledujme oblohu. Perseidy mají teprve začátek aktivity, ale už bychom nějaké spatřit měli. Létají poměrně rychle a jejich stopy se sbíhají zhruba pod dvojité W souhvězdí Kasiopeja. Pokud tedy spatříme meteor letící odjinud, nebo bude navíc pomalejší, nejde o Perseidu. Aktivní jsou rovněž kappa Cygnidy (z křídla souhvězdí Labutě) a alfa Capricornidy (dlouhé pomalé meteory letící ze souhvězdí Kozoroha, tedy od jižního obzoru).

Kosmonautika

Čínský laboratorní modul Wentian byl v úterý 26. července úspěšně připojen k základnímu modulu Tianhe stanice Tiangong. Centrální stupeň rakety CZ-5B byl opět hrozbou v případě, že by se rozpadl nad obydlenou oblastí. Tato událost byla málo pravděpodobná. V sobotu 30. 7. přibližně v 18:51 našeho času vstoupil stupeň do atmosféry a dopadl naštěstí do Suluského moře jihovýchodně od filipínského ostrova Palawan.

Vizualizace modulu Wen-tian (vlevo) po připojení k základnímu modulu Tchien-che čínské orbitální stanice Tchien-kung. Vpravo je připojena zásobovací loď Tchien-čou 4 a dolů míří kosmická loď Šen-čou 14. Autor: CMS
Vizualizace modulu Wen-tian (vlevo) po připojení k základnímu modulu Tchien-che čínské orbitální stanice Tchien-kung. Vpravo je připojena zásobovací loď Tchien-čou 4 a dolů míří kosmická loď Šen-čou 14.
Autor: CMS

4. srpna očekáváme start rakety Atlas V z floridské rampy SLC-41 s družicemi SBIRS-GEO 5, EZIO-5 a EZIO-6. Z vedlejší rampy SLC-40 je plánován start rakety Falcon 9 s korejskou lunární sondou Danuri (KPLO). I tento start je plánován na 4. srpna. Uvidíme, která raketa odstartuje podle plánu.

Výročí

1. srpna 1967 (55 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Lunar Orbiter 5. Pokračovala v mapování Měsíce v rámci příprav projektu Apollo. Touto misí byl dvouletý program Lunar Orbiter ukončen plným úspěchem. Sonda snímala od 6. do 18. srpna 1967 a poté byla data přenášena až do 27. 8. Celkem bylo pořízeno 633 snímků s vysokým rozlišením až dva metry a 211 s nižším rozlišením. Zmapováno bylo 99 % přivrácené a 95 % odvrácené strany Měsíce.

4. srpna 1872 (150 let) se narodil český průkopník raketové techniky Ludvík Očenášek. Roku 1905 navrhl a postavil rotační letecký motor a o pět let později i letoun. Dělal pokusy s plavidly, která byla poháněna raketovými motory a uvažoval, že by se dal stejný princip použít i na doručování pošty. Zřejmě nejznámější jeho vystoupení proběhlo 2. března 1930, kdy na Bílé hoře u Prahy vypustil osm raket. Ty byly dlouhé kolem půl metru, k jejich pohonu byl použit střelný prach a dosáhly výšky 1,5 až 2 kilometry. Pozdější pokusy koncem 30. let již prováděl v utajení, aby se jím získané vědomosti nedostaly do rukou Němců. Jeho rakety měly údajně dolet až 2,5 kilometru.

Ludvík Očenášek a pokus s raketou Autor: Archiv astro.cz
Ludvík Očenášek a pokus s raketou
Autor: Archiv astro.cz

4. srpna 2007 (15 let) odstartovala k Marsu úspěšná sonda Phoenix. Po přistání 25. 5. 2008 v severních polárních šířkách Marsu zde potvrdila výskyt vodního ledu hned pod povrchem. Prováděla chemické analýzy na zjištění případné vhodnosti prostředí pro existenci života a měřila počasí. Její mise skončila 2. 11. 2008.

Kresba: Phoenix na Marsu
Kresba: Phoenix na Marsu

Plakát NASA k výročí 10 let přistání Curiosity na povrchu Marsu (6. 8. 2012)
Plakát NASA k výročí 10 let přistání Curiosity na povrchu Marsu (6. 8. 2012)
5. srpna 1937 (85 let) se narodil významný britský astronom Brian G. Marsden. Jeho život a práce byla propojena s MPC (Centrum pro meziplanetární hmotu). Zasloužil se o rozmach výzkumu blízkozemních asteroidů, transneptunických těles, měsíců obřích planet, zejména Uranu, ale také komet. Známá je rodina komet „lízajících“ Slunce, pojmenovaná po něm. Zároveň byl člověkem neobvykle velkého rozhledu i mimo astronomii a také pozoruhodného humoru.

6. srpna 1902 (120 let) se narodil belgický astronom Sylvain Julien Victor Arend. Jeho jméno nese známá kometa C/1956 R1, kterou objevil společně s kolegou Rolandem. Kromě komety Arend-Roland jsou po něm pojmenované ještě komety 49P/Arend-Rigaux a 50P/Arend. Kromě toho objevil na 50 asteroidů a novu Scuti 1952.

6. srpna 2012 (10 let) přistála na Marsu pojízdná laboratoř Mars Science Laboratory známá jako vozítko Curiosity. Stále jezdí v kráteru Gale a pomalu stoupá skrz obří vrstvy dávných usazenin. Potvrdila zde existenci tekuté vody i vhodné podmínky k existenci případného dávného života.

Pojízdná vědecká laboratoř Curiosity na povrchu Marsu Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS, CC BY-SA
Pojízdná vědecká laboratoř Curiosity na povrchu Marsu
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS, CC BY-SA

Výhled na příští týden 

  • Maximum roje Perseidy a Saturn v opozici
  • výročí: Saljut 5, zánik v atmosféře
  • výročí: velký denní bolid 1972
  • výročí: Kitsat A, první jihokorejská družice
  • výročí: TOPEX/Poseidon
  • výročí: Deimos, objev
  • výročí: Vostok 3 a Vostok 4
  • výročí: High Energy Astronomy Observatory 1
  • výročí: objev jižní polární čepičky Marsu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Curiosity, Curiosity (Mars Science Laboratory), Sylvain Arend, Brian G. Marsden, Phoenix, Lunar Orbiter 5, Ludvík Očenášek


33. vesmírný týden 2022

33. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 8. do 21. 8. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti a v konjunkcích s planetami a Plejádami. Planety Jupiter a Saturn můžeme pozorovat již kolem půlnoci, Mars a Venuši nejlépe ráno. Aktivita Slunce je nízká. Startovaly dva Falcony 9 se Starlinky a počet vypuštěných družic přesáhl 3 000 kusů. Probíhaly testy SuperHeavy a Starship a k vývozu se chystá superraketa SLS. Před 45 lety se na dlouhou pouť za velkými planetami a dál vydala sonda Voyager 2.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ISS a Slnko

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2022 získal snímek „ISS a Slnko“, jehož autory jsou Miroslav Grnja a Zdeněk Bardon     První malé, druhé obrovské. I když pro nás i to první je obrovské. Jako fotbalový stadion. A to druhé? Celá Země by se do něho vešla na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara na Slovensku 17.8.2022

Polárna žiara na Slovensku 17.8.2022

Další informace »