31. vesmírný týden 2022

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 5. srpna ve 13:07 SELČ. Na povrchu nás opět čeká ve hře světla a stínu vykreslené písmeno X. Útvary Lunar X a Lunar V budou nejlépe nasvíceny 4. srpna kolem 22:00 SELČ.

Planety
Saturn (0,3 mag) je o půlnoci již 20° nad jihovýchodem a nejvýše nad jihem (výška asi 25°) je po druhé hodině ráno. Jupiter (−2,7 mag) je o půlnoci ve výšce 14° nad východem a nejvýše nad jižní obzor stoupá až před pátou hodinou ráno do výšky asi 42°. Mars (0,2 mag) je za svítání asi 45° nad jihovýchodem. Venuše (−3,8 mag) je v půl páté ve výšce 10° nad VSV.
Na Jupiteru můžeme Velkou červenou skvrnu (GRS) pozorovat nejlépe ve středu 3. 8. ve 2:30 SELČ a 5. 8. ve 4:05. 7. 8. prochází GRS středem kotoučku v 5:45, takže za svítání bude také vidět.
2. srpna probíhá vícenásobný úkaz měsíců Jupiteru. V 1:34 SELČ začne přechod stínu Io a ve 2:48 SELČ začíná i přechod měsíce Io. Ve 3:04 začíná přechod měsíce Ganymedu. Ve 3:50 končí přechod stínu Io, v 5:02 končí i přechod Io. No a v 5:34 končí i přechod Ganymedu. 
Stín měsíce Europa vstoupí na kotouč Jupiteru 6. 8. ve 4:02 SELČ.

Aktivita Slunce je nízká. Jediná zajímavá oblast se skvrnami se pohybuje v jižních šířkách poblíž středu slunečního kotouče. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) prochází z Hadonoše do Štíra v blízkosti hvězdokupy M107, takže hledejte nad hvězdou Antares ve Štíru podle mapky, např. na czsky.cz.

Meteorický roj Perseidy má sice maximum až 12. srpna, ale tento týden nebude sledování meteorů, především nad ránem, rušit svit Měsíce. Proto neváhejme a sledujme oblohu. Perseidy mají teprve začátek aktivity, ale už bychom nějaké spatřit měli. Létají poměrně rychle a jejich stopy se sbíhají zhruba pod dvojité W souhvězdí Kasiopeja. Pokud tedy spatříme meteor letící odjinud, nebo bude navíc pomalejší, nejde o Perseidu. Aktivní jsou rovněž kappa Cygnidy (z křídla souhvězdí Labutě) a alfa Capricornidy (dlouhé pomalé meteory letící ze souhvězdí Kozoroha, tedy od jižního obzoru).

Kosmonautika

Čínský laboratorní modul Wentian byl v úterý 26. července úspěšně připojen k základnímu modulu Tianhe stanice Tiangong. Centrální stupeň rakety CZ-5B byl opět hrozbou v případě, že by se rozpadl nad obydlenou oblastí. Tato událost byla málo pravděpodobná. V sobotu 30. 7. přibližně v 18:51 našeho času vstoupil stupeň do atmosféry a dopadl naštěstí do Suluského moře jihovýchodně od filipínského ostrova Palawan.

4. srpna očekáváme start rakety Atlas V z floridské rampy SLC-41 s družicemi SBIRS-GEO 5, EZIO-5 a EZIO-6. Z vedlejší rampy SLC-40 je plánován start rakety Falcon 9 s korejskou lunární sondou Danuri (KPLO). I tento start je plánován na 4. srpna. Uvidíme, která raketa odstartuje podle plánu.

Výročí

1. srpna 1967 (55 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Lunar Orbiter 5. Pokračovala v mapování Měsíce v rámci příprav projektu Apollo. Touto misí byl dvouletý program Lunar Orbiter ukončen plným úspěchem. Sonda snímala od 6. do 18. srpna 1967 a poté byla data přenášena až do 27. 8. Celkem bylo pořízeno 633 snímků s vysokým rozlišením až dva metry a 211 s nižším rozlišením. Zmapováno bylo 99 % přivrácené a 95 % odvrácené strany Měsíce.

4. srpna 1872 (150 let) se narodil český průkopník raketové techniky Ludvík Očenášek. Roku 1905 navrhl a postavil rotační letecký motor a o pět let později i letoun. Dělal pokusy s plavidly, která byla poháněna raketovými motory a uvažoval, že by se dal stejný princip použít i na doručování pošty. Zřejmě nejznámější jeho vystoupení proběhlo 2. března 1930, kdy na Bílé hoře u Prahy vypustil osm raket. Ty byly dlouhé kolem půl metru, k jejich pohonu byl použit střelný prach a dosáhly výšky 1,5 až 2 kilometry. Pozdější pokusy koncem 30. let již prováděl v utajení, aby se jím získané vědomosti nedostaly do rukou Němců. Jeho rakety měly údajně dolet až 2,5 kilometru.

4. srpna 2007 (15 let) odstartovala k Marsu úspěšná sonda Phoenix. Po přistání 25. 5. 2008 v severních polárních šířkách Marsu zde potvrdila výskyt vodního ledu hned pod povrchem. Prováděla chemické analýzy na zjištění případné vhodnosti prostředí pro existenci života a měřila počasí. Její mise skončila 2. 11. 2008.

5. srpna 1937 (85 let) se narodil významný britský astronom Brian G. Marsden. Jeho život a práce byla propojena s MPC (Centrum pro meziplanetární hmotu). Zasloužil se o rozmach výzkumu blízkozemních asteroidů, transneptunických těles, měsíců obřích planet, zejména Uranu, ale také komet. Známá je rodina komet „lízajících“ Slunce, pojmenovaná po něm. Zároveň byl člověkem neobvykle velkého rozhledu i mimo astronomii a také pozoruhodného humoru.

6. srpna 1902 (120 let) se narodil belgický astronom Sylvain Julien Victor Arend. Jeho jméno nese známá kometa C/1956 R1, kterou objevil společně s kolegou Rolandem. Kromě komety Arend-Roland jsou po něm pojmenované ještě komety 49P/Arend-Rigaux a 50P/Arend. Kromě toho objevil na 50 asteroidů a novu Scuti 1952.

6. srpna 2012 (10 let) přistála na Marsu pojízdná laboratoř Mars Science Laboratory známá jako vozítko Curiosity. Stále jezdí v kráteru Gale a pomalu stoupá skrz obří vrstvy dávných usazenin. Potvrdila zde existenci tekuté vody i vhodné podmínky k existenci případného dávného života.

Výhled na příští týden 

• Maximum roje Perseidy a Saturn v opozici
• výročí: Saljut 5, zánik v atmosféře
• výročí: velký denní bolid 1972
• výročí: Kitsat A, první jihokorejská družice
• výročí: TOPEX/Poseidon
• výročí: Deimos, objev
• výročí: Vostok 3 a Vostok 4
• výročí: High Energy Astronomy Observatory 1
• výročí: objev jižní polární čepičky Marsu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).