Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  31. vesmírný týden 2023

31. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 2. srpna 2023 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 7. do 6. 8. 2023. Měsíc bude v úplňku. Saturn je vidět téměř celou noc, Jupiter nejlépe ráno a na denní obloze s opatrností Venuše. Výrazná aktivita Slunce pokračuje. Měsíc v sobotu ráno zakryje slabší hvězdy v souhvězdí Ryb. Falcon 9 startoval z rampy SLC-40 v rozestupu zhruba 4 dní a Falcon Heavy vynesl dosud nejtěžší komerční družici. K ISS má být vynesena nákladní loď Cygnus. Před 205 lety se narodila astronomka Maria Mitchellová, která objevila v roce 1847 jasnou kometu.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 1. srpna ve 20:32 SELČ. Pro ranní ptáčata tu máme tip na zákryt hvězdy 27 Psc (jasnost 4,9 mag v souhvězdí Ryb) Měsícem. Vstup za osvětlenou polovinu nastane v sobotu 5. srpna před třetí hodinou SELČ. Zajímavější výstup zpoza neosvětlené části Měsíce nastane těsně před 4:00 SELČ. Krátce po 4:50 SELČ již těsně před východem Slunce zakryje Měsíc ještě hvězdu 29 Psc o jasnosti 5,1 mag.

Planety
Venuše (−4,3 mag) má tvar tenkého srpku a na denní obloze je odpoledne asi 45° nad jižním obzorem. Nachází se asi 17° vlevo dolů od Slunce, takže pokud jej odstíníme budovou nebo jinou podobnou clonou, můžeme Venuši pozorovat i na modré obloze. Saturn (0,6 mag) je po setmění nízko nad jihozápadem. Už po půlnoci je dobře pozorovatelný a nad ránem je skoro 30° vysoko. Neptun (7,8 mag) má podobné podmínky viditelnosti, ale je velmi slabý a bude v záři Měsíce snadno přehlédnutelný. V sobotu 5. 8. se k němu Měsíc po úplňku přiblíží na dva stupně. Jupiter (−2,4 mag) a nedaleký Uran (5,8 mag) jsou nejvýše ráno za svítání.

Aktivita Slunce zůstává vysoká. Projevuje se to jak počtem skvrn na polokouli přivrácené k Zemi, tak děním na straně odvrácené. Tam byla pozorována erupce, která se projevila velkým oblakem plazmatu šířícím se do okolí. Ten zasáhl například evropský Solar Orbiter, nacházející se zrovna za Sluncem. Skvrny v této oblasti viděla i sonda Perseverance na Marsu, který se nyní dívá na Slunce z druhé strany. V tomto týdnu bychom se měli mít možnost podívat, co se tam nachází za skvrny, až se Slunce pootočí. 28. 7. došlo těsně za severozápadním okrajem Slunce k velmi silné erupci, která způsobila středně silnou radiační bouři, což mělo několik dní vliv i na přenos rádiových signálů na Zemi. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO. 28. 7. nastala také erupce na přivrácené polokouli, která uvolnila filament hmoty a slabší oblak plazmatu i směrem k Zemi.

Začíná aktivita meteorického roje Perseid, která vyvrcholí 12. srpna. Padají také pomalé Kaprikornidy a delta Aquaridy. Pozorování meteorů však úspěšně hatí jasný svit Měsíce.

Mezitím, na denní obloze, proletěl jasný bolid nad Slovenskem. Dunění z průletu bylo slyšet několik minut po průletu a na zem spadly i meteority.

Kosmonautika

Raketa Falcon Heavy úspěšně odstartovala a její boční stupně přistály na místě startu na Floridě. Vynesena byla velmi těžká geostacionární družice Jupiter-3 (EchoStar 24) s hmotností 9,2 tuny.

Již pomalu rutinní start Falconu 9 se Starlinky (mise 6-7) ze startovní rampy SLC-40 na Floridě byl výjimečný hned dvěma milníky. Šlo už o 50. start pro společnost SpaceX v tomto roce a také v nejkratším rozestupu mezi dvěma starty ze stejné startovní rampy. Předtím činil rozestup mezi starty 113 h 14 min a byl stanoven nedávno v červnu (mise Satria a Starlink 5-12). Nový rekord činí 99 h 11 min mezi misí Starlink 6-6 a 6-7.

Start rakety Electron byl 29. 7. přerušen přesně v okamžiku zážehu v čase T-0. Vynesena má být družice k dálkovému průzkumu Země Acadia-1.

Z kosmodromu ve Virginii se 2. srpna chystá start rakety Antares-230+ s nákladní lodí Cygnus NG-19 k ISS.

K nelibosti astronomů je třeba konstatovat, že myšlenek na satelitní internetové konstelace se nevzdávají ani další bohatí hráči, jako je Amazon a nepochybně i Čína. Amazon aktuálně odhalil plány na továrnu, kde by se družice měly vyrábět.

Výročí

1. srpna 1818 (205 let) se narodila americká astronomka Maria Mitchellová. Pomocí dalekohledu objevila kometu, známou jako „kometa paní Mitchellové“, formálně dnes C/1847 T1. Objev komety v Evropě nejprve oznámil o dva dny později Ital de Vico, ale objev komety byl posléze přisouzen této Američance, která za něj dostala také ocenění od dánského krále Frederika VII. Byla to první americká profesionální astronomka.

5. srpna 1973 (50 let) odstartovala sovětská sonda Mars 6. Šlo o třetí z řady čtyř sond vypuštěných sověty během tří týdnů. V plánu bylo seslat na povrch pouzdo. Samotná sonda pokračovala kolem Marsu na dráhu kolem Slunce. Poudro při přistávání měřilo podmínky v atmosféře, ale krátce před dopadem s ním bylo přerušeno spojení.

Výhled na příští týden 

  • konjunkce Měsíce s Jupiterem a Uranem
  • maximum meteorického roje Perseid
  • výročí: Pioneer-Venus 2
  • výročí: Mars 7

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Maria Mitchell, Mars 6, Vesmírný týden


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »