Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  32. vesmírný týden 2018

32. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 8. srpna 2018 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 6. 8. do 12. 8. 2018. Měsíc bude v novu. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn, celou noc Mars a nad ránem Neptun a Uran. Aktivita Slunce je stále velmi nízká. Kometa 21P/Giacobini-Zinner je opět o něco hezčí. V sobotu má startovat mise Parker Solar Probe. NASA vybrala posádky chystaných soukromých lodí. Falcon 9 provedl statický zážeh před startem plánovaným na úterý. Dragon přistál v Pacifiku. Před 40 lety startovala mise Pioneer-Venus 2 a také International Sun/Earth Explorer 3, známý studiem komet.

Obloha

Měsíc bude v novu v sobotu 11. srpna v 11:58 SELČ. 6. srpna projde Hyádami a posléze zakryje Aldebaran v Býku. Tento úkaz však není ze střední Evropy pozorovatelný.

Planety:
Venuše (−4,4 mag) je po západu Slunce nejjasnějším objektem nad severozápadním obzorem. Jupiter (−2 mag) je večer už relativně nízko nad jihozápadem, pohybuje se poblíž hvězdy Zuben Elgenubi (alfa Librae). Saturn (0,2 mag) je po setmění nad jihem, najdeme jej poblíž mlhovin Trifidu a Laguny. Jasný Mars (−2,6 mag) je nízko nad jihem kolem půlnoci. V druhé polovině noci je vidět Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách.
Úkazy Jupiterových měsíců: 9. srpna ve 20:40 SELČ začíná přechod měsíce Europa. 11. srpna ve 20:18 končí zatmění Europy a ve 20:51 končí přechod stínu Io.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 6. srpna ve 22:00 SELČ, 9. srpna v 19:30 a 11. srpna ve 21:10.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Perseidy
Maximum roje se blíží. Letos je očekáváno v noci z 12. na 13. srpna. Pozorování je však třeba přizpůsobit i aktuálnímu počasí a pokud bude jasno, není úplně důležité, zda jde o noc maxima, nebo několik nocí okolo. Očekává se až několik desítek spatřených meteorů za hodinu, ale poslední maxima byla vyšší než 100.
Připomínáme též možnost spatření meteorů vylétajících zdánlivě z Vodnáře. Několik delta Aquarid by mělo být ke spatření každou hodinu. Jejich rychlost je oproti Perseidám asi o třetinu menší.
Nejpomalejší meteory produkuje roj alfa Capricornid, které pomalu vylétávají z Kozoroha a nebude jich za hodinu k vidění více, než jedna až dvě.

Kometa 21P
S ústupem měsíčního svitu má smysl pozorovat komety. Tou nejjasnější je aktuálně kometa Giacobini-Zinner. Její fotografie z minulého týdne ukazují, že je opět o něco hezčí a také zjasnila. Před úplňkem byla v Kefeovi, nyní ji najdeme v Kasijopeji (nad dvojitým W).

Kosmonautika

Na sobotu 11. srpna plánuje NASA vypuštění průzkumníka sluneční koróny. Sonda Parker Solar Probe má být vypuštěna pomocí rakety Delta IV Heavy. Bude to tedy spektakulární start. Podle plánu má proběhnout v 9:48 SELČ.

Nákladní loď Dragon úspěšně přistála do vln Pacifiku v noci z 3. na 4. srpna s 1832 kg nákladu na palubě. Nyní SpaceX připravuje ke startu raketu Falcon 9. Ta má v úterý 7. srpna v 7:18 SELČ startovat s družicí Merah Putih (Telkom 4).

Aktuální snímky Brna a okruhu, kde se jela Moto GP, pořídil Andrew Feustel z paluby Mezinárodní vesmírné stanice.

Pro chystané první lety soukromých lodí Starliner a Crew Dragon vybrala NASA první posádky. Nechybí ani zkušení astronauti, ani nováčci.

Výročí

8. srpna 1978 (40 let) odstartovala k Venuši americká sonda Pioneer-Venus 2. Cílem byl průzkum atmosféry planety. Ten byl uskutečněn jednak vlétnutím sondy samotné do atmosféry 9. prosince 1978 a především pomocí čtyř přistávacích pouzder. Jedno velké pouzdro přistávalo na padáku a pak volným pádem, tři menší volným pádem. Jedno přežilo dopad a vysílalo ještě hodinu z povrchu.

9. srpna 1973 (45 let) odstartovala sovětská sonda Mars 7. Také zde se plánovalo přistání, ovšem pouzdro se oddělilo a to bylo vše. Nezapálil se přistávací motor a tak obě tělesa pouze proletěla kolem Marsu.

12. srpna 1978 (40 let) odstartovala vesmírná sonda ISEE-3 (International Sun/Earth Explorer 3). Mnohými je možná známa pod zkratkou ICE (International Cometary Explorer). Jejím původním úkolem bylo studovat interakci magnetického pole Země se slunečním větrem, ovšem poté byla přejmenována a zkoumala kometu Giacobini-Zinner (tu, jež můžeme nyní sledovat na obloze), což se stalo vůbec poprvé v historii výzkumu komet kosmickými sondami (proletěla ohonem komety ve vzdálenosti 7800 km od jádra komety). Ze vzdálenosti 28 miliónů kilometrů o rok později proletěla ohonem Halleyovy komety a poté začala zkoumat heliosféru. V roce 1997 byly sice vypnuty vědecké přístroje sondy, ale v roce 2008 provedená kontrola zjistila funkčnost 12ti z 13ti experimentů na palubě a tak je otázkou, jestli by sonda nemohla prozkoumat ještě nějaké další komety. To už je jen v roli teorie.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a planety večer
  • Výročí: DeLisle Stewart

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pioneer-Venus, Mars 7, International Cometary Explorer (ICE), ISEE-3, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »