32. vesmírný týden 2019

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 7. srpna v 19:31 SELČ. K jeho konjunkcím s planetami Jupiter a Saturn dojde mezi 9. a 12. srpnem.

Planety:
Jupiter (−2,4 mag) září jako jasná hvězda večer nad jihozápadem a Saturn (0,1 mag) je nad jižním obzorem po setmění kolem 23 hodin SELČ. Během noci je vidět také Neptun (7,8 mag). Najdeme jej ve Vodnáři necelý stupeň východně od hvězdy fí Aquarii (4,2 mag) a vrcholí nad jihem po třetí hodině ranní. Uran (5,8 mag), který je v Beranovi, bude nejvýše nad ránem. Protože kolem něj nejsou jasné hvězdy, zkuste jej na tmavé obloze spatřit pouhým okem. Je to v dané oblasti jediná hvězdička kolem 6 mag, kterou tam uvidíte. Mapku přikládáme.

Úkazy Jupiterových měsíců: v neděli 4. srpna ve 21:29 SELČ končí zákryt Ganymedu. V úterý 6. srpna ve 21:13 začíná zákryt Io. Přechod Io a jeho stínu proběhne ve středu 7. srpna. Měsíc přechází do 20:45, stín do 21:53. V sobotu 10. srpna ve 21:56 začne přechod měsíce Europa.
Přechody GRS: 5. 8. ve 23:40; 8. 8. ve 21:15, 10. 8. ve 22:50 SELČ.

Aktivita Slunce zůstává velmi nízká. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Meteorický roj Perseid bude nejlépe pozorovatelný koncem tohoto týdne. Maximum sice připadá až na noc na pondělí 12. srpna, ale to už bude i nad ránem rušit svit Měsíce dorůstajícího k úplňku. V nocích před maximem, 9. až 11. srpna však bude nad ránem obloha ještě tmavá a radiant vysoko, takže můžeme očekávat 30 – 60 spatřených meteorů. Radiant Perseid leží ve vrchních partiích souhvězdí poblíž hvězdokup h a chí. Meteory jsou relativně rychlé, 60 km/s a bývá v nich zastoupeno nejvíce jasných meteorů ze všech rojů během roku. Částice pochází z komety Swift-Tuttle, o které předpokládáme, že má poměrně veliké jádro (asi 26 km).

Kosmonautika

SpaceX informovala po statickém zážehu Falconu 9 na Floridě, že jeden z ventilů se musí raději vyměnit. Díky tomu došlo k odkladu startu s družicí Amos-17 a hlavně k poměrně neobvyklé situaci, kdy bude muset být proveden další statický zážeh. Ten byl proveden až v sobotu večer a tak je sice stále možné, že bude dodržen termín startu v noci na úterý 7. srpna, ale je tu problém, že to už je blízko startu Atlasu 5 a tak si na potvrzení ještě musíme počkat. Pokud dostane přednost Atlas, bude start odložen na později v tomto týdnu.

Pozitivní informace o CubeSatu LightSail 2 prezentovala The Planetary Society, která se s podporou lidí z celého světa zasadila o vypuštění této minidružice. Dalším úspěchem této malinké sluneční plachetnice je, že jako první v historii dokáže měnit dráhu s použitím své sluneční plachty. Bylo oznámeno, že dráha byla díky tlaku slunečního záření o něco zvýšena.

Česká společnost SkyFox Labs oznámila, že jejich CubeSat Lucky-7 bude již brzy zapsán do národního Rejstříku kosmických objektů a do Rejstříku kosmických objektů při OSN (UN OOSA) jako 7. česká družice.

Nákladní loď Progress MS-12 se vydala k ISS úspěšně 30. července. Ještě týž den se pak připojil ke stanici. Mezitím už probíhá i vykládka Dragonu.

5. srpna je z Bajkonuru očekáván start rakety Proton-M s družicí Kosmos řady Blagovest 14L.
6. srpna pak z jihoamerického Kourou startuje Ariane 5 s družicemi Intelsat 39 a EDRS-C (Hylas 3).
8. srpna je z Floridy v plánu start rakety Atlas 5 s vojenskou družicí AEHF-5.

Výročí

5. srpna 1969 (50 let) proletěla sonda Mariner 7 kolem Marsu. Během příletu k Marsu s ní středisko řízení krátce ztratilo spojení, ale naštěstí se to podařilo vyřešit pomocí záložní antény. Chyba byla v úniku z baterie. Naštěstí sonda ještě stihla u Marsu pracovat a navíc byla přeprogramována na základě pozorování Marineru 6 tak, že se zaměřila na regiony, které předtím objevil Mariner 6 jako zajímavé.

6. srpna 2014 (5 let) došlo k navedení sondy Rosetta na stabilní oběžnou dráhu kolem jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasmienko. Sonda měla za sebou v té době už deset roků cesty, během níž mimo jiné vyfotografovala dvě planetky. To nejlepší, podrobný průzkum jádra komety z oběžné dráhy, i z povrchu přistávacím modulem Philae, pokračoval po následující dva roky. Jedná se o jednu z nejúspěšnějších misí Evropské vesmírné agentury.

7. srpna 1969 (50 let) odstartovala mise Zond 7 k Měsíci v rámci které bezpilotní loď Sojuz obletěla Měsíc a přistála zpět na Zemi. Tehdy nová raketa Proton měla dost velkou nosnost, aby dostala asi 5 tun těžkou loď dostat na dráhu k Měsíci, ale už nebyla dost silná, aby vynesla náklad, který by byl i schopen přejít na oběžnou dráhu Měsíce. Loď tedy pouze oblétla po dráze volného návratu podobně, jako Apollo 13. V plánu tehdy byl oblet Měsíce se dvěma kosmonauty, ale ten se nakonec neuskutečnil.

9. srpna 1819 (200 let) se narodil americký astrofyzik a vynálezce Jonathan Homer Lane. Z jeho prací můžeme zmínit popis Slunce jako plynného tělesa, z kterého se později vyvinuly teorie o vývoji hvězd.

Výhled na příští týden 

• Maximum Perseid
• Výročí: Pierre Méchain

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.