Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Dechberoucí krátký film ze snímků Rosetty

Dechberoucí krátký film ze snímků Rosetty

Snímek z filmu Kometa
Autor: Christian Stangl/ESA

Napadlo by vás, že v srpnu uplyne 5 let od doby, co se sonda Rosetta a přistávací modul Philae dostali ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko? Zdá se to nedávno. A už je to 15 let od doby, kdy sonda odstartovala v květnu 2004 ze Země. ESA mezitím publikovala více než 400 000 snímků komety a těch se ujal Christian Stangl aby z nich vytvořil nádherný vzpomínkový film. Spolu s hudebním podkresem Wolfganga Stangla vám jej rádi odkazujeme.

Připomeňme krátce milníky mise. Start se uskutečnil 2. 3. 2004 pomocí rakety Ariane 5. Poté sonda prováděla gravitační manévry kolem Země a Marsu a navštívila planetku tvaru diamantu  2867 Šteins. Po třetím průletu kolem Země ještě navštívila planetku  21 Lutetia (to se psal červenec 2010). Poté byla sonda v hibernaci z níž se probrala až na počátku roku 2014, kdy už se blížila kometě. Snímky komety, na nichž se ukázala jeho podoba „kačenky“, zaslala před pěti lety v červenci 2014. K 6. srpnu 2014 se pak počítá okamžik, kdy byla navedena na stabilní oběžnou dráhu kolem jádra komety, což bylo historickým milníkem. 

To ještě nebylo vše. Naopak, tehdy začala dvouletá fáze průzkumu komety, která mezitím letěla blíže ke Slunce a zvyšovala svoji aktivitu, aby pak opět od Slunce odlétala. To vše Rosetta viděla zblízka a poslala nám o tom snímky a měření. A jako bonus tu bylo ještě přistání modulu Philae. To se psal 12. listopad 2014. A i když přistání nedopadlo zcela podle plánu, jedná se o velký úspěch, že se vůbec modul krátce ozval a posílal měření z povrchu.

30. září 2016 mise skončila dopadem na povrch komety. K misi Rosetty byl vytvořen také krátký film Ambition a jeho pokračování Epilogue. Ovšem mezi veřejností, především tou mladší, je asi nejznámější série animovaných příběhů Rosetty a Philae, série Once upon a time

Ale zpět do současnosti. Snímky ze sondy, které dala ESA k dispozici veřejnosti, byly autorem videa, Christianem Stanglem, digitálně upraveny a byl z nich vytvořen níže odkazovaný krátký film. Děkujeme a užijte si vzpomínku na tuto úžasnou misi.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Příbeh objevu Philae
[2] Rosetta objevila ingredience pro vznik života
[3] Rosetta přistane na povrchu komety



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: 67p, 67P/Čurjumov-Gerasimenko, Rosetta


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »