Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rosetta objevila na kometě ingredience pro vznik života

Rosetta objevila na kometě ingredience pro vznik života

Pohled na kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko
Autor: ESA/Rosetta/NAVCAM

Důležitá aminokyselina nazvaná glycin byla vůbec poprvé detekována u komety. Tento objev tak podporuje teorii, že tato kosmická tělesa mohla dopravit na Zemi nezbytné ingredience pro vznik života. Informovali o tom astronomové koncem května tohoto roku.

Glycin, což je organická sloučenina obsažená v proteinech, byl objeven v oblaku plynů obklopujícím kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko kosmickou sondou Rosetta, kterou vypustila Evropská kosmická agentura ESA. Uvádí se to v článku publikovaném v časopise Science Advances.

Objev byl uskutečněn pomocí hmotového spektrometru nazvaného ROSINA (Rosetta Orbiter Spectrometer for Ion and Neutral Analysis), který se nachází na palubě kosmické sondy Rosetta. „Toto je první zcela jednoznačná detekce glycinu v řídké atmosféře obklopující jádro komety,“ říká hlavní autorka článku Kathrin Altwegg, vedoucí vědecká pracovnice přístroje ROSINA pracující v Center of Space and Habitability of the University of Bern.

Kromě jednoduché aminokyseliny glycin přístroj detekoval rovněž fosfor. Obě látky jsou klíčovými složkami DNA a buněčných membrán.

Glycin byl detekován v oblacích kolem komet již dříve, ale v předcházejících případech vědci nemohli vyloučit možnost pozemské kontaminace. V tomto případě však tak mohli učinit, protože hmotový spektrometr přímo detekoval glycin a tudíž nemohlo dojít k žádné kontaminaci.

Výsledky pozorování sondy Rosetta Autor: ESA/ATG medialab
Výsledky pozorování sondy Rosetta
Autor: ESA/ATG medialab
Velké množství organických molekul bylo již identifikováno pomocí hmotového spektrometru ROSINA, nyní je to spojeno se vzrušujícím potvrzením základních ingrediencí, jako je glycin a fosfor, což potvrzuje naši představu, že komety hrály potenciální roli při dopravě klíčových molekul pro prebiotickou chemii na Zemi,“ říká Matt Taylor, vědecký pracovník projektu Rosetta.

Tímto způsobem bylo prokázáno, že komety jsou zásobárnami prapůvodního materiálu ve Sluneční soustavě a jsou rovněž dopravními prostředky, které mohly dopravit tyto životně důležité ingredience na Zemi. Jedná se o splnění jednoho ze základních cílů mise Rosetta a my máme velkou radost z těchto výsledků.“

Astronomové již dlouho diskutovali otázku, zda komety a asteroidy přinesly na Zemi jednotlivé složky života, když se roztříštily při pádech do oceánů na naší planetě. Více než stovka molekul byla detekována na kometách, v obklopujících oblacích prachu a plynu, včetně velkého počtu aminokyselin.

Předcházející data z evropské sondy Rosetta ukázala, že kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko je svým složením značně odlišná od vody na Zemi, z čehož vyplývá, že komety nehrály zásadní roli v dopravě životodárné tekutiny na naši planetu, jak se předpokládalo dříve. Nicméně poslední objevy ukazují, že „zcela jistě měly potenciál dopravit na Zemi ingredience nutné pro vznik života,“ uvádí se v prohlášení University of Bern.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] esa.int

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Glycin, Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko, Sonda Rosetta


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »