Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rosetta objevila na kometě ingredience pro vznik života

Rosetta objevila na kometě ingredience pro vznik života

Pohled na kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko
Autor: ESA/Rosetta/NAVCAM

Důležitá aminokyselina nazvaná glycin byla vůbec poprvé detekována u komety. Tento objev tak podporuje teorii, že tato kosmická tělesa mohla dopravit na Zemi nezbytné ingredience pro vznik života. Informovali o tom astronomové koncem května tohoto roku.

Glycin, což je organická sloučenina obsažená v proteinech, byl objeven v oblaku plynů obklopujícím kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko kosmickou sondou Rosetta, kterou vypustila Evropská kosmická agentura ESA. Uvádí se to v článku publikovaném v časopise Science Advances.

Objev byl uskutečněn pomocí hmotového spektrometru nazvaného ROSINA (Rosetta Orbiter Spectrometer for Ion and Neutral Analysis), který se nachází na palubě kosmické sondy Rosetta. „Toto je první zcela jednoznačná detekce glycinu v řídké atmosféře obklopující jádro komety,“ říká hlavní autorka článku Kathrin Altwegg, vedoucí vědecká pracovnice přístroje ROSINA pracující v Center of Space and Habitability of the University of Bern.

Kromě jednoduché aminokyseliny glycin přístroj detekoval rovněž fosfor. Obě látky jsou klíčovými složkami DNA a buněčných membrán.

Glycin byl detekován v oblacích kolem komet již dříve, ale v předcházejících případech vědci nemohli vyloučit možnost pozemské kontaminace. V tomto případě však tak mohli učinit, protože hmotový spektrometr přímo detekoval glycin a tudíž nemohlo dojít k žádné kontaminaci.

Výsledky pozorování sondy Rosetta Autor: ESA/ATG medialab
Výsledky pozorování sondy Rosetta
Autor: ESA/ATG medialab
Velké množství organických molekul bylo již identifikováno pomocí hmotového spektrometru ROSINA, nyní je to spojeno se vzrušujícím potvrzením základních ingrediencí, jako je glycin a fosfor, což potvrzuje naši představu, že komety hrály potenciální roli při dopravě klíčových molekul pro prebiotickou chemii na Zemi,“ říká Matt Taylor, vědecký pracovník projektu Rosetta.

Tímto způsobem bylo prokázáno, že komety jsou zásobárnami prapůvodního materiálu ve Sluneční soustavě a jsou rovněž dopravními prostředky, které mohly dopravit tyto životně důležité ingredience na Zemi. Jedná se o splnění jednoho ze základních cílů mise Rosetta a my máme velkou radost z těchto výsledků.“

Astronomové již dlouho diskutovali otázku, zda komety a asteroidy přinesly na Zemi jednotlivé složky života, když se roztříštily při pádech do oceánů na naší planetě. Více než stovka molekul byla detekována na kometách, v obklopujících oblacích prachu a plynu, včetně velkého počtu aminokyselin.

Předcházející data z evropské sondy Rosetta ukázala, že kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko je svým složením značně odlišná od vody na Zemi, z čehož vyplývá, že komety nehrály zásadní roli v dopravě životodárné tekutiny na naši planetu, jak se předpokládalo dříve. Nicméně poslední objevy ukazují, že „zcela jistě měly potenciál dopravit na Zemi ingredience nutné pro vznik života,“ uvádí se v prohlášení University of Bern.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] esa.int

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Glycin, Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko, Sonda Rosetta


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »