Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  32. vesmírný týden 2023

32. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 9. srpna 2023 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 8. do 13. 8. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Saturn je vidět téměř celou noc, Jupiter nejlépe ráno. Venuše je v dolní konjunkci se Sluncem a s velkou opatrností je vidět na denní obloze pod kotoučem Slunce. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Po delší odmlce létala také Ingenuity, která spolu s Perseverance zkoumá bývalou říční deltu. Rover Curiosity slaví 11 let na povrchu Marsu. Raketa Antares 230+ startovala naposledy a k ISS byla vynesena nákladní loď Cygnus NG-19. Indická sonda Chandrayaan-3 se úspěšně dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce a bude dále brzdit. Před 45 lety začala mise Pioneer-Venus 2, která zkoumala atmosféru Venuše a neplánovaně i povrch.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 8. srpna ve 12:28 SELČ, nad ránem se také přiblíží k Jupiteru.

Planety
Venuše (−4 mag) má tvar tenkého srpku a na denní obloze prochází zdánlivě pod slunečním kotoučem. Vzhledem k tomu, že i v minimu dělí obě tělesa úhlová vzdálenost více než 7°, je možné Venuši na denní obloze pozorovat, ale je třeba se vyvarovat vstupu slunečních paprsků do dalekohledu. Lze je odstínit a pak je pozorování bezpečné. Saturn (0,5 mag) je po setmění nízko nad jihovýchodem. Už po půlnoci je dobře pozorovatelný a nad ránem je skoro 30° vysoko. Neptun (7,8 mag) má podobné podmínky viditelnosti, ale je velmi slabý. Jupiter (−2,5 mag) a nedaleký Uran (5,7 mag) jsou nejvýše ráno za svítání.

Aktivita Slunce je zvýšená, skvrny jsou po celém kotouči. Největší erupce kategorie M vyvolaly slabší radiační bouři a geomagnetickou aktivitu při průchodu plazmatu kolem Země. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Maximum meteorického roje Perseid nastává v noci z 12. na 13. srpna. Měsíc před novem již nebude pozorování tolik rušit, využijte každou možnost kolem maxima. Pozorovatel může spatřit až 70 rychlých meteorů (67 km/s) zdánlivě vylétajících z horní části souhvězdí Persea poblíž W Kasiopeji. Pokud spatříte meteor letící spíše z oblasti Labutě, může jít o kappa Cygnidu, od jihu zase může letět ojedinělý pomalý jasný meteor (22 km/s) roje alfa Kaprikornidy. Z Vodnáře vylétají středně rychlé (40 km/s) jižní delta Aquaridy.

Kosmonautika

Indická sonda Chandrayaan-3 (Čandraján-3) se dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Nyní bude brzdit a sníží svou dráhu na kruhovou ve výšce 100 km. Pak se má pokusit o přistání.

Poslední start rakety Antares-230+ se uskutečnil 1. srpna. Vynesla nákladní loď Cygnus NG-19 k ISS. Tyto nákladní lodi vynáší průměrně 3 tuny nákladu. Cygnus byla zachycena staniční robotickou paží 4. srpna.

Raketa Falcon 9 vynesla 3. srpna další družici společnosti Intelsat. Startem s družicí Galaxy 37 byla zakončena etapa výměny družic sloužících pro trh ve Spojených státech a jejich okolí. Důvodem výměny je uvolnění frekvencí pro nově budované 5G sítě mobilních operátorů.

Raketa Electron s družicí Acadia 1 neodstartovala podle plánu 5. srpna, na vině byla 15 minut před startem informace ze senzorů o hodnotách mimo plán. Firma Capella Space tvrdí, že družice Acadia nesoucí radar typu SAR (Synthetic Aperture Radar) je novou generací tohoto typu družic schopných poskytovat data rychleji a detailněji než kdy předtím u jakékoliv jiné komerční SAR družice.

Rover Curiosity brázdí povrch Marsu již 11 let. K úspěšnému přistání došlo 6. srpna 2012. Od té doby probíhá průzkum různých vrstev usazených hornin vrcholku Aeolis Mons uprostřed kráteru Gale. Rover aktuálně zdolává svahy této hory a jeho mise tak ani zdaleka nekončí.

Helikoptéra Ingenuity stále funguje. V uplynulých dvou týdnech byl proveden 53. a 54. let v marsovské atmosféře. Podařilo se také zachytit rover Perseverance. Druhý let byl pouze ověřovací, do výšky 5 metrů, protože první skončil předčasně mimo plán. Vrtulníček je tedy v pořádku. Společně s Perseverance nyní zkoumají vrchní část zkamenělé říční delty (nánosů hornin vytvořených velkou řekou v dávné minulosti).

Výročí

8. srpna 1978 (45 let) odstartovala k Venuši americká sonda Pioneer-Venus 2. Cílem byl průzkum atmosféry planety. Ten byl uskutečněn jednak vlétnutím sondy samotné do atmosféry 9. prosince 1978 a především pomocí čtyř přistávacích pouzder. Jedno velké pouzdro přistávalo na padáku a pak volným pádem, tři menší volným pádem. Jedno přežilo dopad a vysílalo ještě hodinu z povrchu.

9. srpna 1973 (50 let) odstartovala sovětská sonda Mars 7. Také zde se plánovalo přistání, ovšem pouzdro se oddělilo, a to bylo vše. Nezapálil se přistávací motor, a tak obě tělesa pouze proletěla kolem Marsu.

12. srpna 1978 (45 let) odstartovala vesmírná sonda ISEE-3 (International Sun/Earth Explorer 3). Mnohými je možná známa pod zkratkou ICE (International Cometary Explorer). Jejím původním úkolem bylo studovat interakci magnetického pole Země se slunečním větrem, ovšem poté byla přejmenována a zkoumala kometu Giacobini-Zinner, což se stalo vůbec poprvé v historii výzkumu komet kosmickými sondami (proletěla ohonem komety ve vzdálenosti 7800 km od jádra komety). Ze vzdálenosti 28 miliónů kilometrů o rok později proletěla ohonem Halleyovy komety a poté začala zkoumat heliosféru. V roce 1997 byly sice vypnuty vědecké přístroje sondy, ale v roce 2008 provedená kontrola zjistila funkčnost 12ti z 13ti experimentů na palubě, a tak je otázkou, jestli by sonda nemohla prozkoumat ještě nějaké další komety. To už je jen v roli teorie.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc velmi nízko na večerní obloze

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pioneer-Venus, ISEE-3, Mars 7, Vesmírný týden


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko 10.11.2024

Slnko 10.11.2024

Další informace »