Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  32. vesmírný týden 2025

32. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 6. srpna 2025 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 8. do 10. 8. 2025. Měsíc bude v úplňku a září nízko v jižních souhvězdích. Planety jsou vidět jen ráno s výjimkou Saturnu, který začíná být vidět celou noc. Blíží se k sobě Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce se trochu zvýšila. Nad ránem máme poslední období pozorovatelnosti nárůstu padání meteorů roje Perseid bez svitu Měsíce. Na ISS dorazila čtyřčlenná posádka dlouhodobé mise Crew-11 a první stupeň Falconu 9 naposledy dosedl na přistávací plochu LZ-1. Blue Origin provedla 14. suborbitální let s lidskou posádkou během mise New Shepard NS-34. Kosmická loď Orion pro misi Artemis II byla natankována a vyzkoušeli ji astronauti ve skafandrech. 95 roků by oslavil Neil Armstrong.

Obloha

Měsíc bude v úplňku 9. srpna v 9 h 55 min SELČ. Zůstává nízko na obloze v jižních souhvězdích ekliptiky Štíra, Střelce a Kozoroha).

Planety

Merkur krátce po dolní konjunkci se Sluncem je nepozorovatelný.

Venuše (–4 mag) je ráno nad severovýchodním obzorem a přibližuje se úhlově k Jupiteru.

Mars (1,6 mag) je již večer příliš nízko a úhlově blízko Slunci a stal se nepozorovatelným.

Jupiter (–1,9 mag) je ráno nízko nad severovýchodním obzorem a nejblíže se s Venuší potká za týden 12. 8.

Saturn (0,9 mag) je viditelný už téměř celou noc a ráno je poměrně vysoko nad jihem.

Uran (5,7 mag) je 4 stupně pod Plejádami a je ráno snadno vyhledatelný pomocí triedru.

Neptun (7,8 mag) je hned nad Saturnem, úhlově méně než jeden stupeň a vypadá jako slabá hvězdička.

154156.jpg Autor: Jiří Šíp

Autor: Jiří Šíp

Aktivita Slunce byla stále nízká, ale nyní dvě aktivní oblasti s vyšší aktivitou dávají naději na změnu. Zatím jsme zaznamenali jednu středně silnou erupci kategorie M. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce najdete na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.  

Meteorický roj Perseidy má maximum až 12. srpna, kdy bude jejich pozorování rušit Měsíc. Aktivita bude zvolna růst již tento týden, takže můžeme případně využít některé jasné ráno, kdy je radiant nejvýše, a ještě nebude na obloze zářit Měsíc. Poslední tmavé okno k pozorování nastává nad ránem 7. srpna.

Kosmonautika a sondy

První stupeň rakety Falcon 9 naposledy dosedl na přistávací plochu LZ-1 na Floridě. Stalo se to po startu s posádkou Crew-11 k ISS. Je to již téměř deset roků, kdy zde 22. 12. 2015 poprvé měkce přistál první stupeň této rakety a začala nová éra kosmonautiky. Rakety Falcon 9 od té doby vynesly na deset tisíc družic a jejich počet ještě naroste v budoucích letech díky družicovým konstelacím. První stupně raket Falcon 9 budou nyní dosedat vždy blízko startovní rampě na nových přistávacích zónách nebo na mořských plošinách, jako doposud.

Posádku kosmické lodi Crew Dragon mise Crew-11, která již kotví u ISS je čtveřice ve složení Zena Cardman (1. let, NASA, velitelka), Michael Fincke (4. let, NASA, pilot), Kimija Jui (2. let, JAXA, letový specialista) a Oleg Platonov (1. let, Roskosmos, letový specialista).

Astronauti mise Artemis II, která má za necelý rok obletět Měsíc (start v únoru, nebo spíše v dubnu), si vyzkoušeli kosmickou loď Orion. Její servisní sekce byla také natankována.

Kabina a raketa New Shepard opět absolvovaly balistický skok na chvilku nad hranici kosmického prostoru. Šlo o 34. let Blue Origin a 14. s lidskou posádkou. New Shepard už umožnil skok do vesmíru 75 lidem a navíc 5 z nich už letělo dvakrát.

Výročí

5. srpna 1930 (95 let) se narodil slavný americký astronaut Neil Armstrong. Připomeňme, že kromě slavné mise Apolla 11 na povrch Měsíce se podílel také na předcházejících letech Gemini 8, kde čelil problémům s korekčními motorky po spojení s tělesem Agena, a Gemini 11, který proběhl úspěšně a bylo dosaženo tehdy rekordní výšky 1387 km. Neil zemřel 25. srpna 2012.

Neil Armstrong uvnitř modulu Orel na povrchu Měsíce po skončení legendárního výstupu. Autor: NASA
Neil Armstrong uvnitř modulu Orel na povrchu Měsíce po skončení legendárního výstupu.
Autor: NASA

8. srpna 1940 (85 let) se narodil první vesmírný turista Dennis Tito. V dubnu 2001 si zaplatil sedadlo v Sujuzu TM-32 a strávil 7 dnů v kosmu, převážně na ISS.

9. srpna 1920 (105 let) se narodil novozélandský amatérský astronom Albert F. A. L. Jones. Byl pilným pozorovatelem proměnných hvězd. Uvádí se, že v roce 1957 dosáhl 100 000 pozorování a v roce 2004 už 500 000 a že měl tak vytříbený zrak, že rozeznal i velmi drobné změny jasu hvězd v řádu méně než desetiny magnitudy. Jeho jméno nesou také komety. Kromě C/1946 P1 (Jones) spoluobjevil ve svých 80 letech kometu C/2000 W1 (Utsunomiya-Jones). Je také jedním z objevitelů supernovy 1987A ve Velkém Magellanově oblaku o jasnosti 3 mag, která byla nejjasnější supernovou od roku 1604.

10. srpna 1990 (35 let) byla na oběžnou dráhu Venuše navedena americká sonda Magellan, která se proslavila podrobným mapováním povrchu Venuše. Její snímky často najdeme jako jedno ze ztvárnění Venuše v mnoha publikacích a webech týkajících se této planety.

Vypuštění sondy Magellan z nákladového prostoru raketoplánu Atlantis Autor: NASA
Vypuštění sondy Magellan z nákladového prostoru raketoplánu Atlantis
Autor: NASA

Výhled na příští týden 

Maximum roje Perseid a blízké setkání Jupiteru a Venuše

Výročí: Mars Reconnaissance Orbiter

Výročí: Gabriel Lippmann

Výročí: Supernova S 1885 v M31

Výročí: Veněra 7

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Magellan, Dennis Tito, Albert F. A. L. Jones, Neil armstrong, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »