Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  33. vesmírný týden 2018

33. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 15. srpna 2018 ve 22:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 13. 8. do 19. 8. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn, celou noc Mars a nad ránem Neptun a Uran. Aktivita Slunce je stále velmi nízká. Na obloze připomínáme též kometu 21P a zákryt hvězdy planetkou Gotho. Sonda Parker Solar Probe je úspěšně na cestě ke Slunci.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 18. srpna v 9:49 SELČ. V pondělí večer najdeme srpek Měsíce asi 13 stupňů napravo od Venuše a v úterý bude jen 5 stupňů nad ní. Nejblíže Jupiteru, také asi na pět stupňů, bude v pátek 17. srpna.

Planety:
Venuše (−4,4 mag) je po západu Slunce nejjasnějším objektem nad severozápadním obzorem. Jupiter (−2 mag) je večer už relativně nízko nad jihozápadem, pohybuje se poblíž hvězdy Zuben Elgenubi (alfa Librae). Saturn (0,3 mag) je po setmění nad jihem poblíž Čajové konvice ve Střelci. Mars (−2,6 mag) je nízko nad jihem před půlnocí. V druhé polovině noci je vidět Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách.
Úkazy Jupiterových měsíců: doporučit snad ještě můžeme sobotní úkazy 18. srpna, do nichž se zapojí tři měsíčky. Přechod měsíce Io proběhne od 19:21 do 21:31 SELČ. Konec zákrytu Europy proběhne ve 20:25. Stín Io začne přecházet ve 20:36 a hned ve 20:37 začíná zatmění Europy. Ve 21:03 začne zatmění Ganymedu.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 16. srpna ve 20:20 SELČ a 18. srpna ve 22:00 SELČ.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Zákryt hvězdy 11,3 mag planetkou Gotho
V noci ze 17. na 18. srpna přejde planetka č. 1049 Gotho hvězdu o jasnosti 11,3 mag. Stín prochází od severu k jihu a měl by mít šířku 64 km. Samotná planetka má průměr kolem 50 km a byla objevena v Heidelbergu Karlem Reinmuthem v roce 1925. Naše území by stín měl procházet kolem 00h 30 m UT, tedy v půl třetí ráno našeho letního středoevropského času. Jedná se o předpověď upřesněnou S. Prestonem (IOTA), takže dráha stínu podléhá relativně malé nejistotě. Štěstí na vysokou pravděpodobnost zachycení pozitivního měření časů zákrytu tentokrát mají pozorovatelé v oblasti od jižní Moravy po severovýchodní Čechy. Teoretická dráha stínu je znázorněna na připojeném obrázku.

Předpověď zákrytu hvězdy planetkou Gotho Autor: Hvězdárna Rokycany
Předpověď zákrytu hvězdy planetkou Gotho
Autor: Hvězdárna Rokycany

Kometa 21P
Kometa 21P/Giacobini-Zinner se nyní nachází v Kasijopeji a pohybuje se nad Perseem do Žirafy. Její vyhledání není na tmavé obloze obtížné a ukáže už i krátký ohon.

Kosmonautika

15. srpna očekáváme na ISS výstup dvou ruských kosmonautů Olega Artěmjeva a Sergeje Prokopjeva do volného prostoru.

Sonda Parker Solar Probe se vydala na cestu až v neděli po jednodenním odkladu. Raketa Delta IV Heavy pracovala bezchybně a byla to pěkná podívaná.

SpaceX si připsala další úspěšný start a přistání prvního stupně Falconu 9. Nákladem byla indonézská družice Merah Putih (též známá jako Telkom 4). Jednalo se už o druhé použití stejného prvního stupně verze Block 5, takže někdy na podzim by tento stupeň mohl letět potřetí, což by měl být další historický milník. Doposud letěl každý první stupeň maximálně dvakrát.

Výhled na příští týden 

  • Merkur a zvířetníkové světlo
  • Výročí: ztráta spojení s Mars Observer
  • Výročí: Karel Čacký
  • Výročí: Spitzerův dalekohled
  • Výročí: Václav Jaroš
  • Výročí: Sigmund Jähn

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »