Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  33. vesmírný týden 2023

33. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 16. srpna 2023 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 8. do 20. 8. 2023. Měsíc bude v novu. Saturn už je vidět i po setmění, ale ideální podmínky viditelnosti velkých planet jsou nad ránem. Doznívá aktivita meteorického roje Perseid. Kometa C/2023 E1 (ATLAS) zůstává jedinou jasnější na obloze. K Měsíci se vydala sonda Luna 25, poslední taková mise je z roku 1976. Nosič Super Heavy ve verzi B9 prodělal úspěšný statický zážeh včetně testu vodního systému orbitální rampy.

Obloha

Měsíc bude v novu ve středu 16. srpna v 11:38 SELČ a koncem týdne se objeví jeho srpek nízko na večerní obloze.

Planety
Venuše (−4 mag) má tvar tenkého srpku a na denní obloze prošla zdánlivě pod slunečním kotoučem. Vzhledem k tomu, že i v minimu dělí obě tělesa úhlová vzdálenost více než 7°, je možné Venuši na denní obloze pozorovat, ale je třeba se vyvarovat vstupu slunečních paprsků do dalekohledu. Lze je odstínit a pak je pozorování bezpečné. Saturn (0,4 mag) je po setmění nízko nad jihovýchodem. Jupiter (−2,5 mag) je v rozumné výšce k pozorování až v druhé polovině noci. Dalekohledem můžeme pozorovat také vzdálené plynné obry Uran (5,7 mag) a Neptun (7,8 mag).

Aktivita Slunce je zvýšená, ale skvrny jsou nyní hlavně v západní části kotouče. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Maximum meteorického roje Perseid nastalo v noci z 12. na 13. srpna a pokud nezlobila oblačnost, byla to zdařilá podívaná. Daleko od měst mohl jeden pozorovatel napočítat průměrně jeden meteor za minutu, i když často padaly s odstupem ve sprškách více kusů.

Perseidy 2023 z Jizerky 12./13. 8. 2023. Meteory se vlivem perspektivy zdánlivě rozlétají ze souhvězdí Persea. Na snínku vidíme výrazný pruh Mléčné dráhy. Poblíž radiantu roje (místo odkud se meteory rozlétávají) vidíme dvojitou otevřenou hvězdokupu v Perseu. Vpravo uprostřed je viditelný jasný podlouhlý flíček, to je slavná galaxie M31 v Andromedě. Další galaxii, M33 v Trojúhelníku, najdeme jako slabší obláček dole vpravo. Šikmé zelené pruhy představují airglow, slabě vyzařující plyn ve vysoké atmosféře.
Foto Martin Gembec, Canon 6D + Sigma 35mm, clona 2,2, série 60s expozic (vybrány snímky bez oblačnosti). Autor: Martin Gembec
Perseidy 2023 z Jizerky 12./13. 8. 2023. Meteory se vlivem perspektivy zdánlivě rozlétají ze souhvězdí Persea. Na snínku vidíme výrazný pruh Mléčné dráhy. Poblíž radiantu roje (místo odkud se meteory rozlétávají) vidíme dvojitou otevřenou hvězdokupu v Perseu. Vpravo uprostřed je viditelný jasný podlouhlý flíček, to je slavná galaxie M31 v Andromedě. Další galaxii, M33 v Trojúhelníku, najdeme jako slabší obláček dole vpravo. Šikmé zelené pruhy představují airglow, slabě vyzařující plyn ve vysoké atmosféře. Foto Martin Gembec, Canon 6D + Sigma 35mm, clona 2,2, série 60s expozic (vybrány snímky bez oblačnosti).
Autor: Martin Gembec

Kosmonautika

Indická sonda Chandrayaan-3 (Čandraján-3) snížila excentricitu své dráhy kolem Měsíce a v týdnu proběhnou další korekce směrem k tomu, aby se dráha stala kruhovou ve výšce 100 km. Pak bude moci proběhnout pokus o přistání.

Po 47 letech od mise Luna 24 v srpnu 1976 se podařilo ruským inženýrům vyslat k Měsíci další sondu Luna 25 (dříve Luna-Glob). Ta je nyní na přeletové dráze k Měsíci a má přistát poblíž jižního pólu, pravděpodobně v kráteru Boguslawski.

Nosič Super Heavy společnosti SpaceX prodělal test, při kterém byly zažehnuty motory a spuštěn vodní systém orbitální rampy. Šlo tedy o tzv. statický zážeh v délce asi 2,5 sekundy a vše proběhlo úspěšně.

Společnost Virgin Galactic provedla druhý let miniraketoplánu SpaceShipTwo s komerčními pasažéry. Mise Galactic 02 zároveň obsloužila první platící zákazníky (mise 01 vezla italské astronauty).

Výročí

14. srpna 1928 (95 let) se narodil prof. Vladimír Kopal, československý a český právník, světový průkopník mezinárodního kosmického práva, který působil i pět let v řídící politické funkci v Organizaci spojených národů.

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vladimír Kopal, Vesmírný týden, Perseidy 2023


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »