34. vesmírný týden 2020
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 8. do 23. 8. 2020. Měsíc bude kolem novu. Jupiter a Saturn jsou vidět od večera nad jihem až jihozápadem, po půlnoci je vysoko Mars, ráno je pěkně vidět Venuše. Máme možnost se pomalu rozloučit s kometou NEOWISE. Slunce ukazuje skvrny i protuberance. Observatoř TESS má za sebou primární část mise. OSIRIS-REx provedla druhý zkušební sestup k povrchu planetky Bennu. Radioteleskop v Arecibu prodělal další poškození. Výsledky měření sondy Dawn potvrdily rezervoáry vody pod povrchem Ceres. V týdnu se můžeme dočkat již šestého použití stejného prvního stupně rakety Falcon 9. Před 50 lety odstartovala k Venuši úspěšná sonda Veněra 7.
Obloha
Měsíc bude v novu ve středu 19. srpna ve 4:42 SELČ. Srpek Měsíce se vynoří nízko nad severozápadem o víkendu. 23. srpna večer ještě za světla Měsíc zakryje hvězdu 4. velikosti kappa Virginis. Vstup za neosvětlenou stranu se odehraje kolem 20. hodiny letního času, výstup zpoza osvětlené části Měsíce zhruba krátce před 21. hodinou.
Planety:
Jupiter (−2,6 mag) a Saturn (0,3 mag) jsou večer nad jihem a pomalu se kloní k jihozápadu. Naopak Mars (−1,6 mag) je vysoko již po půlnoci a nad ránem jsou ideální podmínky pozorování detailů na povrchu. Za svítání je nepřehlédnutelná jasná Venuše (−4,4 mag).
Velká červená skvrna (GRS) na Jupiteru bude nejlépe vidět 18. 8. ve 23:00 SELČ, 21. 8. v 0:40 a 20:30 a 23. 8. ve 22:10. Z úkazů měsíčků vybíráme tyto: 18. 8. ve 21:23 konec přechodu stínu Io a 18. 8. ve 21:57 konec zatmění Ganymedu, 19. 8. ve 21:44 začíná zákryt Europy a ve 23:41 začíná zákryt Kallisto.
Aktivita Slunce je nízká, ale stále se vyskytovaly skvrny na povrchu a chromosférické dalekohledy nabízely pohled na protuberance na okraji slunečního disku. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.
Autor: David Vodecký
Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) už je poměrně slabá a nachází se večer nízko nad západním obzorem. Společnost jí dělá jiná o dost slabší kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) a nedaleko, o něco výše se pohybuje i o něco málo jasnější C/2019 U6 (Lemmon).
Jednu aktualitu o poškození radioteleskopu Arecibo přinesl web Univerzity na Floridě. Jedná se o to, že se přetrhlo lano podpěrné konstrukce. Radioteleskop je stále ve fázi rekonstrukce po hurikánu Maria a i když pozoroval, toto bude další zdržení.
Kosmonautika
Sonda OSIRIS-REx provedla druhý zkušební sestup k povrchu planetky Bennu. Při dubnovém sestupu se testovala přistávací sekvence před odběrem vzorků a totéž se opakovalo i tentokrát s tím rozdílem, že byl přidán ještě jeden přibližovací zážeh a sonda se dostala jen 40 metrů nad povrch planetky. Na podzim má dojít podle plánu už k samotnému pokusu o odběr vzorků z povrchu planetky.
Ačkoli pozorovací program vesmírné observatoře TESS ještě nekončí, právě byl oznámen konec primární mise snímání oblohy. Během zhruba dvou let družice nasnímala zhruba 75 % oblohy, nalezla 66 exoplanet a dalších více než 2000 kandidátů, kteří čekají na potvrzení. Práce budou nyní pokračovat opět od jižní oblohy po severní, ale v jiném, rychlejším režimu, což umožní najít jiné zajímavé jevy, jako oscilace v jasu hvězd nebo dříve nepotvrzené exoplanety.
Měření sondy Dawn potvrdila, že pod povrchem trpasličí planety Ceres se nachází velký rezervoár vody a tento slaný roztok proniká trhlinami k povrchu, kde pak pozorujeme světlé skvrny.
Raketu Ariane 5 potkal další odklad. Tentokrát kvůli počasí. Start proběhl úspěšně v sobotu 15. srpna.
V týdnu má proběhnout start rakety Electron s nákladem Capella Whitney. První termín startu je v pondělí nad ránem našeho času. Připravuje se také start Falconu 9 s desátou várkou družic Starlink a jako dodatek poletí i družice SkySat č. 19 až 21. Zajímavostí tohoto startu je, že by mělo jít poprvé o již šesté použití stejného prvního stupně rakety. Start je v plánu v úterý 18. srpna v 16:30 SELČ.
Výročí
17. srpna 1970 (50 let) odstartovala sovětská sonda Veněra 7 k Venuši. Byla to první sonda, která na povrchu úspěšně přistála (byť šlo o tvrdý dopad) a definitivně tak potvrdila informace o nepřátelském prostředí. Naměřila povrchovou teplotu až 474 °C a tlak asi 90× větší než na povrchu Země. Šlo o vůbec první úspěšné přistání na jiném tělese, než na Zemi nebo Měsíci.
18. srpna 1985 (35 let) odstartovala japonská sonda Suisei, která patřila společně se sesterskou Sakigake, sovětskými Vega a evropskou Giotto k tzv. Halley armádě. Tyto sondy postupně prolétly kolem Halleyovy komety a zkoumaly jiz různých vzdáleností. Suisei prováděla pozorování komety v UV záření od listopadu 1985 (až 6 snímků za den). 8. března 1986 proletěla 151 000 km kolem Halleyovy komety, přičemž byla zasažena pouze dvěma prachovými částicemi.
20. srpna 1960 (60 let) odstartovala kosmická loď Korabl-Sputnik 2 se psy Bělkou a Strelkou. Šlo o zkušební druhý let kosmické lodi Vostok a poprvé se zvířata bezpečně vrátila na Zem. V kabině obě feny strávily 25 hodin bez jediné újmy. V západních zdrojích se setkáme s označením Sputnik 5.
20. srpna 1975 (45 let) odstartovala velmi úspěšná mise k Marsu pod názvem Viking 1. Vikingy se skládaly z přistávací a orbitální části a celá mise byla obrovským úspěchem. Oběžná část pracovala u Marsu do 17. srpna 1980. Přistávací modul zkoumal oblast Chryse Planitia od 20. července 1976 až do 11. listopadu 1982 a to jen kvůli chybně vyslanému povelu k sondě.
21. srpna 1665 (355 let) se narodil francouzský astronom italského původu Giacomo F. Maraldi. Byl to synovec Giovanni Cassiniho a většinu času strávil na pařížské observatoři. Pracoval na katalogu hvěz a intenzivně pozoroval Mars. Všiml si například, že polární čepičky nejsou přesně v místě, kde vystupuje rotační osa. Přisuzuje se mu, že v roce 1724 při pozorování zatmění Slunce přiřadil korónu Slunci. Bylo zřejmé, že Měsíc se před korónou pohybuje, takže nepatří Měsíci. Objevil proměnnou hvězdu R Hydrae a podílel se na vyměření pařížského poledníku, který byl užit k měření tvaru a velikosti Země a vlastně i zavedení délkové jednotky metr.
21. srpna 1965 (55 let) odstartovala americká kosmická loď Gemini 5. Na palubě byli astronauti Gordon Cooper a Charles Conrad. Měli zkoušet manévrování s lodí, snímkování z oběžné dráhy a astronomická pozorování. Přistáli po osmi dnech letu v Tichém oceánu.
22. srpna 2000 (20 let) proběhl první test nového radioteleskopu v Green Banku ve Virginii v USA. V současnosti se jedná o největší pohyblivý radioteleskop na světě (rozměr paraboly je 100×110 m). Je tedy o trochu větší, než kruhový radioteleskop v Effelsbergu v Německu o průměru 100 m. Větší už jsou pouze nepohyblivé radioteleskopy o průměru 300 m v Arecibu na Portoriku a nově i 500 m radioteleskop FAST v Číně.
23. srpna 1880 (140 let) se narodil americký astonom Edward Fath. Když na konci 19. století používal James Keeler reflektor Lickovy observatoře ke snímání mlhovin na obloze, objevil u mnoha z nich spirální struktur a proto se domníval, že by mohly být dál než v Mléčné dráze. Fath pořizoval stejným přístrojem spektra centrálních částí těchto spirálních mlhovin a zjistil, že musí být tvořeny hvězdami, jako je Slunce. Z toho vyplynulo, že jde o velmi vzdálené ostrovy plné hvězd, známé dnes jako galaxie. Tuto teorii potvrdil po roce 1920 Edwin Hubble.
Výhled na příští týden
- Měsíc kolem první čtvrti s dobře nasvícenými krátery
- Výročí: Nova V1500 Cygni
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
