Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  34. vesmírný týden 2023

34. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 23. srpna 2023 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 8. do 27. 8. 2023. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je vidět celou noc, bude v opozici se Sluncem. Později vychází také jasný Jupiter a dalekohled odhalí i vzdálený Uran a Neptun. Luna 25 nezvládla manévr a narazila do Měsíce. Čandraján se chystá k přistání na Měsíci 23. 8. Z Japonska odstartuje další mise k Měsíci. Na ISS se má vydat posádka dlouhodobé mise Crew-7. Před 125 lety se narodil první laureát Nušlovy ceny Karel Čacký a také čestný člen ČAS a její bývalý předseda Václav Jaroš.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 24. srpna v 11:57. Prochází nízko ležícími souhvězdími Vah, Štíra Hadonoše a Střelce, proto je relativně nízko nad obzorem.

Planety
Venuše (−4 mag) je úhlově poblíž Slunce a během týdne se vzdálí západním směrem z 10 až na 20 stupňů. Její tenký srpek je s opatrností nalezitelný na denní obloze a brzy se vynoří jako jitřenka – jasná hvězda ráno nízko nad východním obzorem. Saturn (0,4 mag) je v noci ze soboty na neděli 26./27. 8. v opozici se Sluncem. Prstenec bude tedy díky opozičnímu efektu nápadně světlejší než za několik týdnů. Planeta je nyní pozorovatelná celou noc. Jupiter (−2,6 mag) je v rozumné výšce k pozorování až v druhé polovině noci. Dalekohledem můžeme pozorovat také vzdálené plynné obry Uran (5,7 mag) a Neptun (7,8 mag).

Aktivita Slunce je střední. Na povrchu je stále mnoho skvrn, většinou menších a s malou aktivitou. Možná to změní aktivní oblast, která se vynořila vlevo u východního okraje Slunce, ale erupcí bylo spíše méně a nebyly příliš silné. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Indická sonda Chandrayaan-3 (Čandraján-3) se rozdělila na dvě části a její přistávací modul Vikram je nyní připraven k přistání. Zatím proběhly dva korekční manévry. Při prvním došlo k úpravě dráhy s parametry 153x163 km (17. 8.) a poté byla dráha změněna na elipsu 25x134 km (20. 8.). Pokud půjde vše podle plánu, k pokusu o přistání má dojít 23. srpna. Sledujte na Kosmonautix.cz.

Ruská mise Luna 25 se také dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce a začala činit korekční manévry s cílem snížit dráhu nad povrchem a přejít na přistání. V sobotu se však při manévru nevypnul motor podle plánu a dráha měla bod nejblíže měsíčnímu povrchu možná až nebezpečně blízko. Jak se později v neděli ukázalo, se sondou bylo ztraceno spojení, protože se zřítila na povrch Měsíce.

Na sobotu 26. srpna je naplánován start rakety H-IIA s japonskou sondou SLIM. Ta má přibližně za čtyři až šest měsíců zkusit dosednout na povrch Měsíce v blízkosti mladého kráteru Shioli.

Příprava na start mise Crew-7 vrcholí. Raketa Falcon 9 má v pátek 25. 8 odstartovat s lodí Crew Dragon a čtyřčlennou posádkou k ISS. Na palubě bude mezinárodní posádka ve složení Jasmin Moghbeli(ová) (USA, NASA, velitelka, 1. let), Andreas Mogensen (Dánsko, ESA, pilot, 2. let), Satoshi Furukawa (Japonsko, JAXA, letový specialista, 2. let) a Konstantin Borisov (Rusko, Roskosmos, letový specialista, 1. let)

Výročí

21. srpna 1993 (30 let) se pouhé tři dny před příletem k Marsu odmlčela sonda Mars Observer. Podle všeho prý došlo k úniku paliva, které poškodilo i sondu samotnou. Ta stihla poslat pouhé tři snímky Marsu.

22. srpna 1898 (125 let) se narodil první laureát Nušlovy ceny (1938), Karel Čacký. Byl to správce přístrojů a nadšený demonstrátor tehdy nové pražské hvězdárny na Petříně.

22. srpna 1963 (60 let) dosáhla X-15 pilotovaná Josephem Walkerem maximální výšky 354 200 stop, tedy 107,96 km. Walker se tak stal prvním člověkem, který dvakrát nakouknul do kosmického prostoru. Druhým se stal Gus Grissom se suborbitálním letem Liberty Bell 7 a kosmickým na Gemini 3 (23. 3. 1965).

25. srpna 2003 (20 let) odstartovala vesmírná observatoř SIRTF (Space Infrared Telescope Facility), která ovšem vešla do povědomí jako Spitzerův infračervený dalekohled. Jde o největší dosud vypuštěný infračervený dalekohled. Průměr zrcadla je 85 cm a to je chlazeno na 5,5 stupně nad absolutní nulou (tedy na -267,5 °C). Jeho záběr je obrovský. od vzdálených galaxií, přes oblaky prachu zahalenými hvězdnými porodnicemi k planetám a menším tělesům sluneční soustavy. Dalekohled byl pojmenován dle Lymana Spitzera, amerického teoretického fyzika, který jako první prosazoval myšlenku umisťovat dalekohledy do vesmíru.

26. srpna 1898 (125 let) se narodil čestný člen a bývalý předseda České astronomické společnosti Václav Jaroš.

26. srpna 1918 (105 let) se narodila americká matematička Katherine Johnson, jejíž výpočty byly klíčové v období prvních letů Američanů do kosmu. Patřila mezi lidi, které bychom v jejich době nazývali lidská kalkulačka a byla prkopnicí využití počítačů pro výpočty trajektorií letů pilotovaných misí NASA.

26. srpna 1978 (45 let) odstartoval v lodi Sojuz 31 první kosmonaut NDR Sigmund Jähn. Společně se sovětským kosmonautem Valerijem Bykovským navštívil orbitální stanici Saljut 6. Byla to tedy podobná návštěva, jakou uskutečnil před ním náš Vladimír Remek. Na Zemi se vrátil 3. září v Sojuzu 29.

Výhled na příští týden 

  • druhý, tzv. modrý, (super)úplněk
  • výročí: Galileo, průlet kolem planetky Ida
  • výročí: Abdul Ahad Mómand (afghánský kosmonaut)
  • výročí: STS-8, Challenger, s řadou problémů
  • výročí: Alfred Charles Bernard Lovell
  • výročí: Valentin Gluško

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sigmund Jähn, Katherine Johnson, SIRTF, Mars Observer, X-15, Joseph Walker, Václav Jaroš, Karel Čacký, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »