Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  34. vesmírný týden 2024

34. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 21. srpna 2024 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 8. do 25. 8. 2024. Při Perseidách jsme obdivovali i polární záři, což je nyní častější jev díky zvýšené aktivitě Slunce. Měsíc bude v úplňku. Planety jsou vidět hlavně v druhé polovině noci a nastane zákryt Saturnu Měsícem. Novou hrozbou pro astronomy jsou po družicích Starlink čínské družice Qianfan. Před 35 lety jsme měli možnost obdivovat první záběry planety Neptun z kosmické sondy Voyager 2.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pondělí 19. 8. ve 20:26 SELČ. 21. srpna ráno zakryje planetu Saturn. Stane se tak už po východu Slunce nad jihozápadním obzorem, ale úkaz je natolik vzácný, že má smysl na něj upozornit. Vstup planety za kotouč Měsíce nastane krátce po půl šesté letního času. A pro zajímavost 21. srpna večer je jasný kotouč Měsíce hned vedle planety Neptun a k zákrytu jen těsně nedojde.

Planety
Merkur prochází dolní konjunkcí se Sluncem a je tedy nepozorovatelný. Venuše (–3,8 mag) je při západu Slunce jen velmi nízko nad západním obzorem. Saturn (0,7 mag) je vidět celou noc, ale nejlépe až po půlnoci. To platí i pro dovjici planet po vzájemné konjunkci, Mars (0,8 mag) a Jupiter (–2,2 mag), které jsou v souhvězdí Býka poměrně vysoko na ranní obloze.

Aktivita Slunce je zvýšená. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO. Stále se na povrchu nachází větší skvrny a aktivní oblasti s potenciálem i k nejsilnějším erupcím kategorie X. Poslední taková způsobila geomagnetickou bouři v sobotu 17. 8., ale protože nastala během dne, neviděli jsme z polární záře nic. Bohatě nám to ale vynahradily dřívější úkazy během Perseid. V noci z 11. na 12. srpna a k naší velké radosti znovu z 12. na 13. srpna se objevila i okem viditelná polární záře současně s padajícími meteory. V běžných lokalitách u města byla záře slabá a viditelná spíše fotograficky, ale na tmavých místech se opakovaně objevovaly okem dobře viditelné světlé pruhy světla, které v řádu sekund měnily tvar i polohu a v nejsilnějších periodách měla záře i načervenalý nádech na pozadí. Ohlédnutí za Perseidami a polární září nabízí také čtenářská fotogalerie.

Nadcházející týden nabízí také zajímavý zákryt hvězdy planetkou (2829) Bobhope. V úterý 20. srpna ve 22:20 SELČ zakryje po dobu 3,9 sekundy hvězdu UCAC4 376-175965 o jasnosti 11,1 mag ze souhvězdí Kozoroha. Stín široký 67 km bude procházet od samého jihovýchodu Moravy přes její jih, projde Vysočinou, částečně jižními, středními a západními Čechami a do Německa vstoupí z Karlovarského kraje. Pokles jasnosti by měl být bezproblémově viditelný i při vizuálním sledování, neboť činí 3,2 mag. I Slunce bude v okamžicích úkazu již spolupracovat. Jeho hloubka bude právě odpovídat začátku astronomické noci (–18°). Drobnou vadu na kráse ale najdu i tentokrát. Je jí hraniční výška zákrytu nad jihovýchodem (A = 143°). Bude pouhých 18°. Leč nikdo není dokonalý a doufám, že to neodradí další pozorovatele a ke čtveřici nyní přihlášených (z ČR) přibydou další zákrytáři. Veškeré potřebné informace obsahuje připojená grafická předpověď.

Zákryt hvězdy planetkou (2829) Bobhope 20. 8. 2024 Autor: IOTA/ES
Zákryt hvězdy planetkou (2829) Bobhope 20. 8. 2024
Autor: IOTA/ES

Kosmonautika a sondy

Čínské družice konstelaci Qianfan se ukazují být zkázou pro noční oblohu. Ačkoli obíhají výše než Starlinky, jejich jasnost je větší a jsou vidět i okem jako slabý vláček teček. Pokud je to jen začátek budování nové satelitní konstelace, pak problém se Starlinky byl jen přestupní stanicí.

Na průzkum skleníkových plynů se zaměřuje nová družice Tanager-1, kterou vynesla 16. 8. raketa Falcon 9. Družice byla jednou z mnoha vynesených v rámci mise Transporter 11.

K Mezinárodní kosmické stanici se připojila nákladní loď Progress MS-28, kterou 15. 8. vynesla raketa Sojuz-2.1a.

Výročí

19. srpna 1924 (100 let) se narodil americký fyzik a vědec Willard Sterling Boyle, spoluvynálezce CCD čipu, který znamenal revoluci v astronomii od 80. let 20. století.

25. srpna 1989 (35 let) se sonda Voyager 2 přiblížila nejvíce planetě Neptun. Jak jistě víte, jedná se o doposud jedinou kosmickou sondu, která proletěla kolem nejvzdálenější planety. Kromě planety se zaměřila na jeho prstence a měsíce. Nejzajímavější byl objev vulkanické činnosti na velkém měsíci Tritonu, možném zástupci těles Kuiperova pásu. Pro zajímavost dodejme, že přesně 25 let po Voyageru protla dráhu planety Neptun také sonda New Horizons, která byla na cestě k Plutu. Nyní jsou obě sondy daleko za těmito planetami a nadále zkoumají vlastnosti slunečního větru.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc v Plejádách 26. srpna
  • Výročí: objev Saturnova měsíce Enceladu
  • Výročí: C/1979 Q1 (SOLWIND), zánik

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Willard Sterling Boyle, Voyager 2, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »