35. vesmírný týden 2018
Přehled událostí na obloze od 27. 8. do 2. 9. 2018. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Pokračuje večerní přehlídka planet – Venuše, Jupiteru, Saturnu a Marsu. Aktivita Slunce je velmi nízká, ale objevily se větší skvrny. Nad ránem je vidět Merkur. Rok 2018 je rekordní v počtu startů čínských raket, ale ani USA nezůstávají pozadu, především díky SpaceX. Před 110 lety se narodil konstruktér raketových motorů Valentin Gluško a před 25 lety fotografovala sonda Galileo planetku Ida s měsíčkem Dactyl.
Obloha
Měsíc byl v úplňku v neděli 26. srpna odpoledne. Poslední čtvrť nastává v pondělí 3. září ráno. Na konci týdne, v noci na 3. září projde blízko hvězdy Aldebaran v souhvězdí Býka.
Planety:
Venuše (−4,6 mag) je po západu Slunce velmi nízko nad západním obzorem, lepší je vyhledat ji ve dne, což vzhledem k vysokému jasu není problém. Jeví fázi ubývající čtvrti. Jupiter (−1,9 mag) je večer také velmi nízko nad jihozápadem. Saturn (0,4 mag) je po západu Slunce nad jihem. Mars (−2,2 mag) je nízko nad jihem po 22. hodině. Neptun a Uran jsou vidět nejvýše v druhé polovině noci. Ráno se do elongace dostává Merkur (maximální západní elongace 27. srpna). Jasnost planety se mění mezi −0,3 mag v pondělí ráno a −0,9 mag v neděli. Mění se i fáze, zpočátku v podobě čtvrti až po fázi spějící k úplňku.
Aktivita Slunce je velmi nízká. Potěšil však výskyt větších skvrn. Ty se aktuálně pohybují k západnímu okraji slunečního kotouče, takže během týdne se asi situace změní k normálu, kdy skvrny zase neuvidíme. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.
Jižní koruna a kulová hvězdokupa NGC 6723
V našich zeměpisných šířkách není obvyklé pozorovat souhvězdí jižní oblohy, protože některá ani nevychází nad obzor a musíme za nimi cestovat alespoň do Středomoří, nebo mnohem jižněji. Souhvězdí Jižní koruny je však jedním z těch, jež se nizoulinko nad náš obzor přeci jen dostává. Na přelomu srpna a září je toto souhvězdí nad jihem hned po setmění. Hezký pohled na něj je sice až o několik šířkových stupňů jižněji, přesto upozorníme například na kulovou hvězdokupu NGC 6723, která je jinak opravdu pěkná, stejně jako okolo ležící temné a svítící modré mlhoviny.
Kosmonautika
22. srpna odstartovala raketa Vega s družicí Aeolus. Ta by měla přispět k přesnějším datům o větru v atmosféře, což je důležité pro předpovědi počasí. 25. srpna se uskutečnil další čínský start. Raketa CZ-3B vynesla navigační družice Beidou. Pro Čínu jde již o rekordní 23. start, dosud nejvíce za jeden rok (22) jich zvládla v roce 2016. USA mají na kontě 22 startů (z toho SpaceX) a Rusko 9 startů.
Z neupřesněných příčin týkajících se vynášené družice, byl zrušen start rakety Falcon 9 s družicí Telstar 18 Vantage. Nyní je nový termín ne dříve než 9. září, přičemž statický zážeh by mohl proběhnout 31. srpna. Na Floridě mezitím alespoň došlo k instalaci nástupního ramene pro posádky budoucích letů lodí Crew Dragon.
Protože množství prachu v atmosféře Marsu pomalu klesá, jistě vás zajímá to, jak by se případně mohlo probudit vozítko Opportunity. Možnosti, jak to proběhne a proč se tak dosud nestalo, najdete v článku na portálu Kosmonautix.cz.
Výročí
28. srpna 1993 (25 let) proletěla sonda Galileo kolem planetky Ida. Sonda pořídila velmi známé snímky této planetky a na nich se mimo jiné podařilo objevit i měsíček Dactyl.
29. srpna 1988 (30 let) odstartoval v lodi Sojuz TM-6 první afghánský kosmonaut Abdul Ahad Mómand. Letěl na stanici MIR společně se sovětskými kosmonauty Ljachovem a Poljakovem. 7. září přistál v lodi Sojuz TM-5. Po pádu sovětského režimu se přestěhoval do Německa, kde žije dodnes.
30. srpna 1983 (35 let) odstartoval k letu STS-8 raketoplán Challenger. Hlavním úkolem bylo vypuštění indického satelitu Insat-1B. Družice byla sice později usazena na geostacionární dráhu, ale jeden solární panel se špatně vyklopil, což se podařilo napravit až za dva měsíce. Dalším úkolem mise raketoplánu byl test komunikace se Zemí pomocí družice TDRS-1, což se ovšem nedařilo a pokus vyšel až třetí den v kosmu. Ačkoli mise proběhla bez problému, po vylovení jednoho z postranních motorů na tuhá paliva bylo zjištěno, že jedna tryska málem prohořela a proto start raketoplánu Columbia byl odložen z původně říjnového termínu na neurčito (start po výměně trysky SRB nakonec o měsíc později, než bylo v plánu).
31. srpna 1913 (105 let) se narodil britský radioastronom sir Alfred Charles Bernard Lovell, zakladatel známé observatoře Jodrell Bank. V letech 1951-1981 byl jejím ředitelem. V Jodrell Banku byl roku 1957 jako první na světě uveden do provozu velký plně směrovatelný teleskop Mark I o průměru 76,2 metrů, který dnes nese Lovellovo jméno.
2. září 1908 (110 let) se narodil sovětský raketový konstruktér Valentin Gluško. Vedle Koroljova jde o nejvýznamnějšího konstruktéra raketových motorů, který sestrojil kapalinové motory jak u Sojuzu, tak u rakety Proton.
Výhled na příští týden
- Ranní Merkur a Měsíc
- Výročí: Rosetta kolem planetky Steins
- Výročí: Feng Yun-1A
- Výročí: Veněra 11
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
