35. vesmírný týden 2020
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2020. Měsíc bude kolem první čtvrti – ideální na pozorování kráterů na terminátoru. Jupiter a Saturn večer na jihu také jistě potěší nejednoho pozorovatele. Po půlnoci je navíc stále výše i Mars. Ráno je pěkně vidět Venuše. Slunce svojí aktivitou nepřestává překvapovat. Raketový stupeň Falconu 9 předvedl šesté opakované použití a přistání. K testům se chystá Starship SN6. Podaří se najít zdroj úniku vzduchu na ISS? Chystá se start těžkotonážní Delty IV Heavy. Před 45 roky zářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti v úterý 25. srpna v 19:58 SELČ. Na povrchu můžeme snadno pozorovat krátery, které plasticky vystupují na rozhraní Měsíčního dne a noci, na tzv. terminátoru.
Planety:
Jupiter (−2,6 mag) a Saturn (0,3 mag) jsou večer nad jihem a pomalu se kloní k jihozápadu. Naopak Mars (−1,7 mag) je vysoko již po půlnoci a nad ránem jsou ideální podmínky pozorování detailů na povrchu. Za svítání je nepřehlédnutelná jasná Venuše (−4,3 mag). V naší čtenářské galerii uvízly i ne často vídané pohledy na měsíce Uranu (Ariel, Umbriel, Titanii a Oberon) a na měsíc Triton u Neptunu od Petra Valacha. Za dobrých podmínek jsou vidět velkými dalekohledy i vizuálně.
Autor: Petr Valach
Velká červená skvrna (GRS) na Jupiteru bude nejlépe vidět 26. 8. ve 00:10 SELČ, kdy je poblíž středu kotoučku. Podobně pak ještě 28. 8 ve 21:40 a 30. 8. ve 23:20. Z úkazů měsíčků vybíráme tyto: 24. srpna ve 22:46 SELČ začíná zákryt Io. 25. 8. večer probíhá přechod Io a stínu (měsíc 20:04 až 22:21, stín 21:01 až 23:18), navíc ve 22:07 končí zákryt Ganymedu a ve 22:32 začne zatmění tohoto měsíce. 28. sprna nás čeká přechod Europy a stínu (stín od 20:14 do 23:04 a měsíc končí přechod ve 21:04).
Aktivita Slunce je spíše nízká, ale těžko se to definuje ve chvíli, kdy víme, že v minulém týdnu jedna aktivní oblast beze skvrn (!) vyvolala výron hmoty z koróny (CME), který se měl kolem 20. srpna dostat i do oblasti, kde v tu dobu byla i Země, ale nakonec nás minula. Už samotná erupce v oblasti, kde zrovna nebyly skvrny, překvapila. Další skvrny se navíc vynořily i na severní polokouli. O víkendu skvrny zcela zmizely a aktivita se výrazně snížila. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.
Mlhovina M27 Činka: poměrně málo se věnujeme zajímavým objektům vzdáleného vesmíru, jako jsou například galaxie, nebo v naší Galaxii ležící mlhoviny a hvězdokupy. Přitom některé jsou snadno viditelné a fotografie Romana Hujera v naší galerii čtenářů připomněla jeden z nich, který je vidět i z města, zvláště pokud využijeme filtr propouštějící ssvětlo v čáře ionizovaného kyslíku (OIII), nebo alespoň UHC filtr apod. Zatímco vizuální pozorovatel uvidí nápadný kruhový objekt mlhavé barvy s náznakem laloků (odtud asi činka, která připomíná i ohryzek, viz fotografie Jana Švábenického). Roman se zaměřil i na slabé okolní části, které se dají zachytit současnými CCD kamerami celkem bez problémů. Snímek naznačuje bouřlivý hvězdný vítr, který v závěrečném stádiu života Slunci podobné hvězdy rozfoukává divoce do okolí plyn, který je pozůstatkem vnějších vrstev této hvězdy. V nitru mlhoviny je odhaleno žhavé jádro v podobě bílého trpaslíka. Mlhovina je od nás dál než okolní okem viditelné hvězdy (uvádí se kolem 1225 světelných roků) a vyhledat ji můžeme v souhvězdí Lištičky nedaleko lépe viditelné špičky souhvězdí Šípu.
Autor: Jan Švábenický
Autor: Roman Hujer
Kosmonautika
Nejspíš hlavní událostí kosmonautiky uplynulého týdne bylo šesté znovupoužití prvního stupně rakety Falcon 9. Letět a přistát pošesté se dosud žádné raketě nepovedlo. Pro astronomy pak přišla „radostná“ zpráva, že na obloze přibyla už desátá várka Starlinků.
Další událostí, která ale není bezprostředním ohrožením ISS byla zpráva o úniku vzduchu z části stanice.
Vzhledem k tomu, že v minulém týdnu byl prototyp lodi Starship SN6 osazen motorem Raptor, lze brzy očekávat statické zážehy a případný testovací skok této zvláštní rakety.
26. srpna nás čeká jeden z posledních startů těžkotonážní rakety Delta IV Heavy. Na oběžnou dráhu má vynést vojenskou družici NROL-44.
Výročí
29. srpna 1975 (45 let) se v souhvězdí Labutě objevila jasná nova V1500 Cygni, známá též jako Nova Cygni 1975. V době objevu měla 3 mag a zjasnila až na 2 mag o den později, čímž doplnila „severní kříž“ souhvězdí Labutě o další hvězdu za Denebem. Poté začala slábnout a během měsíce září klesla pod hranici viditelnosti pouhým okem.
Výhled na příští týden
- Výročí: Stephen Singer-Brewster
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
