36. vesmírný týden 2021
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 9. do 12. 9. 2021. Měsíc se po novu vynoří jako srpek na večerní obloze, kde se potká s Venuší. Noci vládne dvojice planet Jupiter a Saturn. Ráno můžeme pozorovat kužel zvířetníkového světla. Aktivita Slunce se zvýšila, stále jsou vidět i skvrny. Ruský výstup z paluby ISS byl úspěšný. Ingenuity na Marsu vykonala již 13. let. Před 55 lety proběhla zcela úspěšná mise Gemini 11. Před 115 lety se narodil astronom Jan Píšala, působící aktivně v České astronomické společnosti a ve skautingu.
Obloha
Měsíc bude v novu v úterý 7. září v 2:52 SELČ. Ve čtvrtek 9. září či v pátek 10. 9. si jej jistě všimnete v blízkosti Venuše.
Planety:
Večer za soumraku pokračuje nízko nad západním obzorem viditelnost Venuše (−4,1 mag). Saturn (0,4 mag) a Jupiter (−2,8 mag) jsou nejlépe mezi 22. hodinou a půlnocí. Planeta Neptun (7,8 mag) je vidět dalekohledem na rozhraní Vodnáře a Ryb. V druhé polovině noci je vidět v Beranovi Uran (5,7 mag).
Autor: Martin Gembec
Ranní zvířetníkové světlo – pokud byste se vzbudili před pátou hodinou ranní, nebo cestovali přes světelným znečištěním méně zasažená místa, potom zbystřete. Na rozhraní dne a noci bude nad východem patrný šikmý kužel podivně bělavého světla. Prach (velikosti od tisíciny do desetiny milimetru převážně rozptýlený z komet Jupiterovy rodiny) nacházející se ve Sluneční soustavě poblíž roviny oběhu planet je totiž nasvícen Sluncem a nejlépe je patrný před svítáním jako zvířetníkové světlo (zodiacal light). V nejtmavších místech na Zemi bychom pak viděli i jeho pokračování v podobě zodiakálního pásu a v místě naproti Slunci na noční obloze bývá vidět zjasnění, tzv. protisvit (gegenschein). Hlavní období viditelnosti zvířetníkového světla začne po víkendu od 6. září, kdy nebude svým světlem rušit ani Měsíc.
Autor: Peter Komka/MTI
Autor: Tadeáš Valent
Pojďme se ještě podívat na jednu inspirativní fotografii z naší čtenářské fotogalerie. Snímek letního trojúhelníku a Mléčné dráhy tudy procházející je sestaven z 20 snímků mobilním telefonem. Petr Lívanec konkrétně dodává tyto detaily: mobil Xiaomi Redmi Note 9, seskládáno v programu Sequator ((20×30 sekund, ISO 3200, včetně kalibračních dat), zvýrazněno v Adobe Photoshop. Mobil byl samozřejmě přidělán k montáži s pohonem za hvězdami, ale i tak je to jistě inspirativní snímek pro řadu začínajících zájemců o vesmír.
Autor: Petr Lívanec
Kosmonautika
Dvojice ruských kosmonautů Oleg Novickij a Pjotr Dubrov provedla výstup do kosmu z paluby ISS. Prováděli úpravy na modulu Poisk a pokračovali v propojování napájecích a datových kabelů nového modulu Nauka.
Autor: NASA/ESA/Thomas Pesquet
Helikoptéra Ingenuity na Marsu právě vykonala již třináctý let. Podobně, jako při letu minulém probíhalo snímkování jižní části oblasti Séítah, kde se nachází dunová pole a zajímavé výchozy hornin. Vozítko Perseverance mezitím provedlo první úspěšný odběr jádrového vrtu z kamene na Marsu. Stalo se tak 190 dnů od přistání.
Autor: NASA/JPL-Caltech
Autor: NASA/JPL-Caltech
Výročí
6. září 1811 (210 let) se narodil americký astronom James Melville Gilliss. Inicioval vznik první americké observatoře, U.S. Naval Observatory, která byla zprovozněna v roce 1844. Zde publikoval první katalog hvězd vytvořený v Americe.
6. září 1891 (130 let) se narodil finský astronom Yrjö Väisälä. Byl to vynikající optik, navrhl Schmidtovu komoru s rovným zorným fotografickým polem. Při snímání planetek navrhl metodu snímání na stejnou desku s odstupem a nebylo tedy k vyhledání planetky třeba blink-komparátoru (promítání dvou snímků z různých desek a hledání tečky, která se pohla. Objevil také více než 120 planetek a tři komety, z nichž dvě jsou periodické, 40P/Väisälä a 139P/Väisälä–Oterma.
6. září 1906 (115 let) se narodil český astronom a učitel Jan Píšala, čestný člen ČAS. Byl aktivní v Opavě, kde vedl kroužek a snažil se o založení hvězdárny (do jeho kroužku chodil i Jiří Grygar). Přispíval do Říše hvězd a specializoval se především na pozorování meteorů. Kromě astronomie byl také aktivním skautem (zakládal Skaut v Opavě), účastnil se odboje a své si prožil i v koncentračním táboře.
8. září 1966 (55 let) se začal v televizi vysílat seriál Star Trek, který se stal později pojmem mezi sci-fi příběhy. Loď Enterprise dala později jméno i atmosférickému modelu raketoplánu. Komunikátory použité v seriálu v roce 1966 se nápadně podobaly mobilním telefonům a Motorola podle něj jeden mobil vyrobila. Oblíbený seriál se samozřejmě potýká i s mnoha parodiemi.
8. září 2016 (5 let) odstartovala na svou misi k planetce Bennu sonda OSIRIS-REx. Sonda provedla odběr vzorků hornin z planetky a 12. 5. 2021 se vydala zpět k Zemi. Přistání je naplánováno na 24. 9. 2023.
10. září 2011 (10 let) odstartovala k Měsíci dvojice sond GRAIL. Sondy vytvořily velmi podrobnou mapu gravitačního pole Měsíce a byly navedeny k dopadu na povrch 17. prosince 2012.
12. září 1966 (55 let) odstartovala raketa Titan 2-GLV s lodí Gemini 11. Charles Conrad a Richard Gordon se úspěšně spojili s cílovým tělesem Agena 11. Poté pomocí motoru Ageny dosáhli apogea své dráhy až 1370 km od Země, což byl v té době výškový rekord (přízemí 288 km). Opětovných rozpojení a spojení se jim povedlo více. Později dokázali změnit dráhu na přibližně kruhovou asi 300 km nad Zemí a provedli výstupy do volného kosmu. Přistání proběhlo 15. září v Atlantiku.
Výhled na příští týden
- výročí: UARS
- výročí: František Nušl
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
