Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  36. vesmírný týden 2023

36. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 6. září 2023 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 9. do 10. 9. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer můžeme pozorovat Saturn a později také Jupiter, ráno září nad východem jasná Venuše. Kometa C/2023 P1 (Nishimura) se vyvíjí stále lépe, ale je viditelná jen velmi nízko za svítání. Aktivita Slunce se zvýšila a nastala i slabší geomagnetická bouře. Na fotografiích LRO byl nalezen kráter po pádu Luny 25. Indická mise Chandrayaan-3 přináší další úspěchy a data. Z ISS se vrací posádka mise Crew-6. Před 15 lety navštívila sonda Rosetta planetku Šteins a před 45 lety se vydala k Venuši sonda Veněra 11.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 7. září v 0:21 SELČ.
5. 9. nad ránem bude Měsíc na obloze mezi Uranem a Jupiterem. 6. 9. prochází dva stupně od Plejád.

Východ Měsíce Autor: Radek Kroupa
Východ Měsíce
Autor: Radek Kroupa

Hvězdná obloha – Orion, Býk a Jupiter Autor: Jakub Albert
Hvězdná obloha – Orion, Býk a Jupiter
Autor: Jakub Albert
Planety
Večer je nad jihovýchodem Saturn (0,4 mag) a nad jihem je kolem půlnoci. Jupiter (−2,6 mag) vychází až kolem 22. hodiny a ráno za svítání je velmi vysoko (60°) nad jižním obzorem. Venuše (−4,6 mag) je nyní viditelná za svítání velmi nízko nad východním obzorem jako výrazná hvězda – Jitřenka.

Aktivita Slunce byla poměrně nízká a zvýšila se až se začátkem září. Došlo i k několika erupcím střední třídy M, výronům hmoty z koróny, které by mohly dorazit v neděli 3. 9. a také geomagnetická aktivita je už rozkolísaná vlivem rychlejšího slunečního větru. Nejaktivnější oblast však zapadla a aktivita se asi sníží. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2023 P1 (Nishimura) je stále jasnější a aktivita v jejím ohonu je i vlivem slunečního větru značná. Nádherně to zdokumentoval 2. září Michael Jäger z Rakouska. Vyplatí se proto kometu sledovat, jakmile to počasí dovolí, i když je ráno za svítání opravdu jen velmi nízko nad obzorem. Její jasnost už by měla atakovat hranici 6 mag.

Mapka polohy komety C/2023 P1 (Nishimura) v první polovině září 2023 Autor: Czsky.cz/V. Dvořák
Mapka polohy komety C/2023 P1 (Nishimura) v první polovině září 2023
Autor: Czsky.cz/V. Dvořák

Evropská sekce pro pozorovatele zákrytů hvězd planetkami má na svém webu aktuálně několik zajímavých zákrytů. V noci ze 6. na 7. září zde máme v Česku dva zajímavé zákryty.
6. září kolem 22:21 SELČ má planetka (513) Clentesima zakrýt hvězdu UCAC4 404-124060 (v Kozorohu, jasnost hvězdy 12,5 mag, jasnost planetky 14,4 mag, trvání zákrytu 5,7 s v maximu, pás od jihu po severovýchod Čech).
7. září kolem 00:46 SELČ má planetka (4867) Polites zakrýt hvězdu UCAC4 435-119829 (13,3 mag) ve Vodnáři. Jasnost planetky je 16,8 mag, doba zákrytu max. 3,2 sekundy, pás jde skrz severní polovinu Čech.

Kosmonautika

Indické vozítko Pragján již urazilo na povrchu Měsíce více než 100 metrů. Společně s přistávacím modulem Vikram zkoumá oblast Měsíce hluboko na jihu (69° jižní šířky). Mise by měla skončit s nástupem měsíční noci a není plánováno, že přežijí 14 dní dlouhou noc.

Sondě Lunar Reconaissance Orbiter se podařilo najít nový kráter v oblasti předpokládaného zániku sondy Luna 25. Ta narazila do povrchu po neúspěšném manévru, při němž měla být upravena její oběžná dráha kolem Měsíce před plánovaným přistáním na povrch.

Indie v sobotu ráno vyslala do okolí Lagrangeova bodu L1 další zajímavou sondu. Jde o sluneční observatoř Aditja-L1. Doplní zde jiné sondy sledující Slunce 1,5 mil. km od nás směrem ke Slunci. Kromě stařičké SOHO jsou to např. ACE nebo DSCOVR.

Na ISS končí mise Crew-6. Kosmická loď Crew Dragon se oddělila od ISS 3. 9. ve 13:05 a přistání na moři u Floridy je v plánu v pondělí 4. 9. 2023 kolem 6:17 SELČ.

Výročí

5. září 2008 (15 let) proletěla sonda Rosetta kolem planetky (2867) Šteins. Sonda byla tehdy ani ne uprostřed své pouti ke kometě 67P. Planetka Šteins byla vůbec prvním objektem, který na své cestě zkoumala. Na fotografiích se planetka jeví jako vybroušený diamant.

6. září 1988 (35 let) odstartovala první čínská meteorologická družice Feng Yun-1A. Létá zhruba ve výšce 900 km a snímá povrch při stále stejném osvětlení (heliosynchronní dráha). Tato družice sloužila především pro testovací účely, následovnice již komerčně.

Veněra 11 Autor: Don P. Mitchell
Veněra 11
Autor: Don P. Mitchell
9. září 1978 (45 let) odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 11, která byla určena k měkkému přistání na povrchu planety. Sondu vyslala na cestu raketa Proton a po třech měsících letu, 25. 12., vstoupila do atmosféry Venuše. Přistání proběhlo podle plánu, během sestupu byla prováděna měření atmosféry a pouzdro pracovalo i po přistání na povrch, celkem 95 minut. Přestože byly na sondu instalovány kamery, ke smůle mise se z nich neodklopily krytky a nemáme tak snímky míst přistání.

Výhled na příští týden 

  • ráno Měsíc a Venuše
  • výročí: Zond 5 (oblet Měsíce s živými tvory)
  • výročí: Veněra 12 (start)
  • výročí: Hyperion (objev měsíce Saturnu)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Feng Yun-1A, Steins, Veněra 11, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »