Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  36. vesmírný týden 2023

36. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 6. září 2023 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 9. do 10. 9. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer můžeme pozorovat Saturn a později také Jupiter, ráno září nad východem jasná Venuše. Kometa C/2023 P1 (Nishimura) se vyvíjí stále lépe, ale je viditelná jen velmi nízko za svítání. Aktivita Slunce se zvýšila a nastala i slabší geomagnetická bouře. Na fotografiích LRO byl nalezen kráter po pádu Luny 25. Indická mise Chandrayaan-3 přináší další úspěchy a data. Z ISS se vrací posádka mise Crew-6. Před 15 lety navštívila sonda Rosetta planetku Šteins a před 45 lety se vydala k Venuši sonda Veněra 11.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 7. září v 0:21 SELČ.
5. 9. nad ránem bude Měsíc na obloze mezi Uranem a Jupiterem. 6. 9. prochází dva stupně od Plejád.

Východ Měsíce Autor: Radek Kroupa
Východ Měsíce
Autor: Radek Kroupa

Hvězdná obloha – Orion, Býk a Jupiter Autor: Jakub Albert
Hvězdná obloha – Orion, Býk a Jupiter
Autor: Jakub Albert
Planety
Večer je nad jihovýchodem Saturn (0,4 mag) a nad jihem je kolem půlnoci. Jupiter (−2,6 mag) vychází až kolem 22. hodiny a ráno za svítání je velmi vysoko (60°) nad jižním obzorem. Venuše (−4,6 mag) je nyní viditelná za svítání velmi nízko nad východním obzorem jako výrazná hvězda – Jitřenka.

Aktivita Slunce byla poměrně nízká a zvýšila se až se začátkem září. Došlo i k několika erupcím střední třídy M, výronům hmoty z koróny, které by mohly dorazit v neděli 3. 9. a také geomagnetická aktivita je už rozkolísaná vlivem rychlejšího slunečního větru. Nejaktivnější oblast však zapadla a aktivita se asi sníží. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2023 P1 (Nishimura) je stále jasnější a aktivita v jejím ohonu je i vlivem slunečního větru značná. Nádherně to zdokumentoval 2. září Michael Jäger z Rakouska. Vyplatí se proto kometu sledovat, jakmile to počasí dovolí, i když je ráno za svítání opravdu jen velmi nízko nad obzorem. Její jasnost už by měla atakovat hranici 6 mag.

Mapka polohy komety C/2023 P1 (Nishimura) v první polovině září 2023 Autor: Czsky.cz/V. Dvořák
Mapka polohy komety C/2023 P1 (Nishimura) v první polovině září 2023
Autor: Czsky.cz/V. Dvořák

Evropská sekce pro pozorovatele zákrytů hvězd planetkami má na svém webu aktuálně několik zajímavých zákrytů. V noci ze 6. na 7. září zde máme v Česku dva zajímavé zákryty.
6. září kolem 22:21 SELČ má planetka (513) Clentesima zakrýt hvězdu UCAC4 404-124060 (v Kozorohu, jasnost hvězdy 12,5 mag, jasnost planetky 14,4 mag, trvání zákrytu 5,7 s v maximu, pás od jihu po severovýchod Čech).
7. září kolem 00:46 SELČ má planetka (4867) Polites zakrýt hvězdu UCAC4 435-119829 (13,3 mag) ve Vodnáři. Jasnost planetky je 16,8 mag, doba zákrytu max. 3,2 sekundy, pás jde skrz severní polovinu Čech.

Kosmonautika

Indické vozítko Pragján již urazilo na povrchu Měsíce více než 100 metrů. Společně s přistávacím modulem Vikram zkoumá oblast Měsíce hluboko na jihu (69° jižní šířky). Mise by měla skončit s nástupem měsíční noci a není plánováno, že přežijí 14 dní dlouhou noc.

Sondě Lunar Reconaissance Orbiter se podařilo najít nový kráter v oblasti předpokládaného zániku sondy Luna 25. Ta narazila do povrchu po neúspěšném manévru, při němž měla být upravena její oběžná dráha kolem Měsíce před plánovaným přistáním na povrch.

Indie v sobotu ráno vyslala do okolí Lagrangeova bodu L1 další zajímavou sondu. Jde o sluneční observatoř Aditja-L1. Doplní zde jiné sondy sledující Slunce 1,5 mil. km od nás směrem ke Slunci. Kromě stařičké SOHO jsou to např. ACE nebo DSCOVR.

Na ISS končí mise Crew-6. Kosmická loď Crew Dragon se oddělila od ISS 3. 9. ve 13:05 a přistání na moři u Floridy je v plánu v pondělí 4. 9. 2023 kolem 6:17 SELČ.

Výročí

5. září 2008 (15 let) proletěla sonda Rosetta kolem planetky (2867) Šteins. Sonda byla tehdy ani ne uprostřed své pouti ke kometě 67P. Planetka Šteins byla vůbec prvním objektem, který na své cestě zkoumala. Na fotografiích se planetka jeví jako vybroušený diamant.

6. září 1988 (35 let) odstartovala první čínská meteorologická družice Feng Yun-1A. Létá zhruba ve výšce 900 km a snímá povrch při stále stejném osvětlení (heliosynchronní dráha). Tato družice sloužila především pro testovací účely, následovnice již komerčně.

Veněra 11 Autor: Don P. Mitchell
Veněra 11
Autor: Don P. Mitchell
9. září 1978 (45 let) odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 11, která byla určena k měkkému přistání na povrchu planety. Sondu vyslala na cestu raketa Proton a po třech měsících letu, 25. 12., vstoupila do atmosféry Venuše. Přistání proběhlo podle plánu, během sestupu byla prováděna měření atmosféry a pouzdro pracovalo i po přistání na povrch, celkem 95 minut. Přestože byly na sondu instalovány kamery, ke smůle mise se z nich neodklopily krytky a nemáme tak snímky míst přistání.

Výhled na příští týden 

  • ráno Měsíc a Venuše
  • výročí: Zond 5 (oblet Měsíce s živými tvory)
  • výročí: Veněra 12 (start)
  • výročí: Hyperion (objev měsíce Saturnu)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Feng Yun-1A, Steins, Veněra 11, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »