Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  36. vesmírný týden 2024

36. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 4. září 2024 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 9. do 8. 9. 2024. Měsíc je kolem novu, který nastane v úterý 3. 9. Večer se stále nízko u obzoru schovává jasná Venuše, celou noc je viditelný Saturn, který bude v opozici a nejblíže Zemi. Nejlepší období viditelnosti dalších planet je stále ráno, kdy se k Marsu a Jupiteru přidává i Merkur. Aktivita Slunce zůstává zvýšená a radost nám dělají i erupce a velmi slabé polární záře. Zajímavá soukromá mise Polaris Dawn v Crew Dragonu s plánovaným výstupem do volného kosmu byla odložena, aby v případě přerušení bylo dobré počasí v místě nouzového přistání kosmické lodi. Po dlouhé sérii úspěchů se nepovedlo dovézt do přístavu celý první stupeň Falconu 9, protože legendární B1062 se převrátil na plošině po přistání. Před 110 lety se narodil americký vědec James Van Allen, jehož jméno nesou radiační pásy kolem Země.

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 3. 9. ve 3:55 SELČ. Spíše než večer, kdy je jeho srpek velmi nízko i o víkendu, bude zajímavé zkusit při dobrém počasí jeho přiblížení k Venuši na denní obloze ve čtvrtek 5. září (při západu Slunce kolem 19:40 SELČ už bude totiž Měsíc jen 5° a Venuše 6° nad obzorem, a navíc je budou dělit už čtyři stupně, zatímco přes den to bude i méně jak dva).

Měsíc ráno 1. 9. 2024 Autor: Jiří Šíp
Měsíc ráno 1. 9. 2024
Autor: Jiří Šíp

Planety
Merkur (0,2 až –0,7 mag) se nachází nízko na ranní obloze a zjasňuje, takže by měl být za dobrých podmínek viditelný i pouhým okem. Venuše (–3,8 mag) je při západu Slunce jen velmi nízko nad západním obzorem. Saturn (0,6 mag) ve Vodnáři je vidět celou noc, protože 8. září nastává opozice se Sluncem a bude i nejblíže Zemi. Nedaleko Saturnu směrem k východu v Rybách je také slabý Neptun (7,8 mag). Ačkoli Uran (5,7 mag), Jupiter (–2,3 mag) a Mars (0,7 mag) uvidíme již kolem půlnoci, ideálně vysoko jsou až ráno, když souhvězdí Býka a Blíženců vystupuje velmi vysoko nad obzor.

Merkur 1. 9. 2024 Autor: Jiří Šíp
Merkur 1. 9. 2024
Autor: Jiří Šíp

Saturn 30. 8. 2024, N200/1200, barlow 3x, kamerka ZWO ASI585MC Autor: Jiří Mysliveček
Saturn 30. 8. 2024, N200/1200, barlow 3x, kamerka ZWO ASI585MC
Autor: Jiří Mysliveček

Aktivita Slunce je stále velmi vysoká. Na povrchu jsou i okem viditelné skvrny, a navíc dochází k erupcím doprovázeným výrony plazmatu z koróny. Tato hmota pak při příletu k Zemi způsobuje různě silné geomagnetické bouře. Polární záře byly zatím z kategorie fotograficky viditelných, ale může nastat i trochu jasnější. Sledujte dění třeba v aplikaci Spaceweatherlive. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Polární záře nad Pálavou 30. 8..2024, 22:40 SELČ, Fuji X T100 Fujinon 18/3.2 Autor: Radek Kroupa
Polární záře nad Pálavou 30. 8..2024, 22:40 SELČ, Fuji X T100 Fujinon 18/3.2
Autor: Radek Kroupa

Kometa 13P/Olbers je už trochu slabší a stále jen nízko na večerní obloze, ale pořád je to jediný cíl z této kategorie, na který můžeme mířit i menší dalekohledy. Kometa směřuje do souhvězdí Pastýře pod jasného Arktura. Mapku polohy komety vám vygeneruje bezvadná webová aplikace CzSkY.cz.

Kosmonautika a sondy

Přestože termín původního startu mise Polaris Dawn v minulém týdnu (27. 8.) dávno uplynul, různé odklady jej posunuly na tento týden, nebo ještě dál, protože klíčové je, že v případě přerušení mise krátce po startu musí být v přistávací oblasti dobré počasí. Na rozdíl od jiných misí se totiž letí na polární oběžnou dráhu a záchrana není možná i v jiné fázi letu, jako u letů k Mezinárodní vesmírné stanici. Dalším důvodem odkladu bylo nešťastné dosednutí prvního stupně rakety Falcon 9 po misi se Starlinky, kterou obsloužil dalo by se říci legendární první stupeň B1062, který letěl již po třiadvacáté. Vtip je v tom, že rakety se obvykle nezachraňují, a tak by mohlo být jedno, zda se raketu podařilo zachránit, nebo ne, ale agentura pro civilní letectví USA (FAA) kupodivu přesto dočasně rakety Falcon 9 uzemnila, dokud se to nevyšetřilo. No kam ten svět spěje, že? Ale závada byla rychle odhalena a rakety Falcon 9 již opět mohou létat. Aktuální termín startu mise Polaris Dawn je středa 4. 9. Pokud jste ještě neviděli, doporučujeme videoupoutávku mise a Živě a česky komentovaný přenos na Youtube Kosmonautix.cz.

Výročí

2. září 1859 (165 let) nastaly zřejmě nejjasnější zaznamenané polární záře. Byly viditelné ráno 2. září v celých USA a také v Mexiku, na Kubě nebo severních partiích jižní Ameriky. V podstatě tedy až k rovníku. Mohla za ně extrémní erupce, tzv. Carringtonovská, protože ji o den dříve pozoroval britský astronom Richard Carrington. Od toho data lidé chápou souvislost slunečních erupcí a polárních září.

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem Autor: Vlastimil Vojáček
Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem
Autor: Vlastimil Vojáček

4. září 1929 (95 let) se narodila americká astronomka Elizabeth Roemer. Zabývala se malými tělesy Sluneční soustavy. Na kontě má znovuobjevy ztracených komet, objevy planetek i spoluobjev Jupiterova měsíčku Themisto.

7. září 1914 (110 let) se narodil americký vědec James Van Allen. Za jeho objevy hovoří především název radiačních pásů kolem Země, které nesou jeho jméno.

8. září 1854 (170 let) let se narodil německý astronom Heinrich Carl Friedrich Kreutz. Po skončení studií na Univerzitě v Bonnu (1880) začal pracovat na Hvězdárně v Kielu. Proslavil se studiem komet, které mířily do těsné blízkosti slunečního povrchu, tzv. sungrazers. Jeho výzkum vedl k objevu, že jsou zbytkem větší komety před mnoha sty lety. Tato skupina komet, dnes nazývaná jako Kreutzova, obsahuje tisíce členů, ale patří sem i velmi jasné komety minulosti, např. Velká kometa 1843 nebo Velká kometa 1882.

Výhled na příští týden 

  • Merkur na ranní obloze
  • Výročí: William C. Bond
  • Výročí: Robert B. Leighton
  • Výročí: Luna 2
  • Výročí: Jupiterův měsíc Leda

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Polární záře, Elisabeth Roemer, Heinrich Carl Friedrich Kreutz, James Van Allen, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »