Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  36. vesmírný týden 2024

36. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 4. září 2024 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 9. do 8. 9. 2024. Měsíc je kolem novu, který nastane v úterý 3. 9. Večer se stále nízko u obzoru schovává jasná Venuše, celou noc je viditelný Saturn, který bude v opozici a nejblíže Zemi. Nejlepší období viditelnosti dalších planet je stále ráno, kdy se k Marsu a Jupiteru přidává i Merkur. Aktivita Slunce zůstává zvýšená a radost nám dělají i erupce a velmi slabé polární záře. Zajímavá soukromá mise Polaris Dawn v Crew Dragonu s plánovaným výstupem do volného kosmu byla odložena, aby v případě přerušení bylo dobré počasí v místě nouzového přistání kosmické lodi. Po dlouhé sérii úspěchů se nepovedlo dovézt do přístavu celý první stupeň Falconu 9, protože legendární B1062 se převrátil na plošině po přistání. Před 110 lety se narodil americký vědec James Van Allen, jehož jméno nesou radiační pásy kolem Země.

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 3. 9. ve 3:55 SELČ. Spíše než večer, kdy je jeho srpek velmi nízko i o víkendu, bude zajímavé zkusit při dobrém počasí jeho přiblížení k Venuši na denní obloze ve čtvrtek 5. září (při západu Slunce kolem 19:40 SELČ už bude totiž Měsíc jen 5° a Venuše 6° nad obzorem, a navíc je budou dělit už čtyři stupně, zatímco přes den to bude i méně jak dva).

Měsíc ráno 1. 9. 2024 Autor: Jiří Šíp
Měsíc ráno 1. 9. 2024
Autor: Jiří Šíp

Planety
Merkur (0,2 až –0,7 mag) se nachází nízko na ranní obloze a zjasňuje, takže by měl být za dobrých podmínek viditelný i pouhým okem. Venuše (–3,8 mag) je při západu Slunce jen velmi nízko nad západním obzorem. Saturn (0,6 mag) ve Vodnáři je vidět celou noc, protože 8. září nastává opozice se Sluncem a bude i nejblíže Zemi. Nedaleko Saturnu směrem k východu v Rybách je také slabý Neptun (7,8 mag). Ačkoli Uran (5,7 mag), Jupiter (–2,3 mag) a Mars (0,7 mag) uvidíme již kolem půlnoci, ideálně vysoko jsou až ráno, když souhvězdí Býka a Blíženců vystupuje velmi vysoko nad obzor.

Merkur 1. 9. 2024 Autor: Jiří Šíp
Merkur 1. 9. 2024
Autor: Jiří Šíp

Saturn 30. 8. 2024, N200/1200, barlow 3x, kamerka ZWO ASI585MC Autor: Jiří Mysliveček
Saturn 30. 8. 2024, N200/1200, barlow 3x, kamerka ZWO ASI585MC
Autor: Jiří Mysliveček

Aktivita Slunce je stále velmi vysoká. Na povrchu jsou i okem viditelné skvrny, a navíc dochází k erupcím doprovázeným výrony plazmatu z koróny. Tato hmota pak při příletu k Zemi způsobuje různě silné geomagnetické bouře. Polární záře byly zatím z kategorie fotograficky viditelných, ale může nastat i trochu jasnější. Sledujte dění třeba v aplikaci Spaceweatherlive. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Polární záře nad Pálavou 30. 8..2024, 22:40 SELČ, Fuji X T100 Fujinon 18/3.2 Autor: Radek Kroupa
Polární záře nad Pálavou 30. 8..2024, 22:40 SELČ, Fuji X T100 Fujinon 18/3.2
Autor: Radek Kroupa

Kometa 13P/Olbers je už trochu slabší a stále jen nízko na večerní obloze, ale pořád je to jediný cíl z této kategorie, na který můžeme mířit i menší dalekohledy. Kometa směřuje do souhvězdí Pastýře pod jasného Arktura. Mapku polohy komety vám vygeneruje bezvadná webová aplikace CzSkY.cz.

Kosmonautika a sondy

Přestože termín původního startu mise Polaris Dawn v minulém týdnu (27. 8.) dávno uplynul, různé odklady jej posunuly na tento týden, nebo ještě dál, protože klíčové je, že v případě přerušení mise krátce po startu musí být v přistávací oblasti dobré počasí. Na rozdíl od jiných misí se totiž letí na polární oběžnou dráhu a záchrana není možná i v jiné fázi letu, jako u letů k Mezinárodní vesmírné stanici. Dalším důvodem odkladu bylo nešťastné dosednutí prvního stupně rakety Falcon 9 po misi se Starlinky, kterou obsloužil dalo by se říci legendární první stupeň B1062, který letěl již po třiadvacáté. Vtip je v tom, že rakety se obvykle nezachraňují, a tak by mohlo být jedno, zda se raketu podařilo zachránit, nebo ne, ale agentura pro civilní letectví USA (FAA) kupodivu přesto dočasně rakety Falcon 9 uzemnila, dokud se to nevyšetřilo. No kam ten svět spěje, že? Ale závada byla rychle odhalena a rakety Falcon 9 již opět mohou létat. Aktuální termín startu mise Polaris Dawn je středa 4. 9. Pokud jste ještě neviděli, doporučujeme videoupoutávku mise a Živě a česky komentovaný přenos na Youtube Kosmonautix.cz.

Výročí

2. září 1859 (165 let) nastaly zřejmě nejjasnější zaznamenané polární záře. Byly viditelné ráno 2. září v celých USA a také v Mexiku, na Kubě nebo severních partiích jižní Ameriky. V podstatě tedy až k rovníku. Mohla za ně extrémní erupce, tzv. Carringtonovská, protože ji o den dříve pozoroval britský astronom Richard Carrington. Od toho data lidé chápou souvislost slunečních erupcí a polárních září.

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem Autor: Vlastimil Vojáček
Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem
Autor: Vlastimil Vojáček

4. září 1929 (95 let) se narodila americká astronomka Elizabeth Roemer. Zabývala se malými tělesy Sluneční soustavy. Na kontě má znovuobjevy ztracených komet, objevy planetek i spoluobjev Jupiterova měsíčku Themisto.

7. září 1914 (110 let) se narodil americký vědec James Van Allen. Za jeho objevy hovoří především název radiačních pásů kolem Země, které nesou jeho jméno.

8. září 1854 (170 let) let se narodil německý astronom Heinrich Carl Friedrich Kreutz. Po skončení studií na Univerzitě v Bonnu (1880) začal pracovat na Hvězdárně v Kielu. Proslavil se studiem komet, které mířily do těsné blízkosti slunečního povrchu, tzv. sungrazers. Jeho výzkum vedl k objevu, že jsou zbytkem větší komety před mnoha sty lety. Tato skupina komet, dnes nazývaná jako Kreutzova, obsahuje tisíce členů, ale patří sem i velmi jasné komety minulosti, např. Velká kometa 1843 nebo Velká kometa 1882.

Výhled na příští týden 

  • Merkur na ranní obloze
  • Výročí: William C. Bond
  • Výročí: Robert B. Leighton
  • Výročí: Luna 2
  • Výročí: Jupiterův měsíc Leda

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Polární záře, Elisabeth Roemer, Heinrich Carl Friedrich Kreutz, James Van Allen, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »