Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  37. vesmírný týden 2016

37. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 14. září 2016 ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 12. 9. do 18. 9. 2016. Měsíc bude v úplňku a v týdnu zakryje Neptun. Večer je velmi nízko na západě Venuše a na jihozápadě jsou Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Rosetta konečně vyfotografovala modul Philae na povrchu komety. Odstartovala raketa Atlas V se sondou OSIRIS-REx na palubě.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pátek 16. září ve 21:05 SELČ. Pozorovatelům připomínáme, že 15. září přejde téměř úplňkový Měsíc přes planetu Neptun. K pozorování bude třeba větší zvětšení, ale neměl by to být problém. Začátek úkazu bude kolem 21:20 SELČ v závislosti na poloze pozorovatele. Výstup se odehraje po 22. hodině.

Planety:
Venuše (–3,9 mag) je po západu Slunce velmi nízko na západě.
Mars (–0,1 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou večer jen nízko nad jihozápadem.
Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři a spolu s Uran (5,7 mag) v Rybách můžeme pozorovat celou noc. Neptun je asi 1,5° západně od hvězdy lambda Aquarii.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Větší skvrny spíše pomalu mizí. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Kosmonautika

  • Událostí týdne bylo uveřejnění fotografie modulu Philae, který konečně našla Rosetta na povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Vzhledem k tomu, že do ukončení mise zbývá necelý měsíc, je to opravdu skvělá zpráva. Rosetta už má naplánováno, že bude 30. září navedena na kolizní dráhu s povrchem komety.
  • Nadšeně jsme také mohli sledovat úspěšné vypuštění kosmické sondy OSIRIS-REx, která po dalším gravitačním manévru u Země zamíří k asteroidu Bennu. Ten má poměrně vzácné složení s vyšším obsahem uhlíku a zároveň patří mezi planetky potenciálně nebezpečné srážkou se Zemí. Sonda by měla planetku zkoumat po dobu dvou let a poté odebrat vzorky, s nimiž přistane návratové pouzdro zpět na Zemi.
  • Ve středu 7. září přistála kosmická loď Sojuz TMA-20M se třemi kosmonauty na palubě. Pro Alexeje Ovčinina, Olega Skripočku a Jeffrey Williamse tak skončil 172 dní dlouhý pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici.
  • V Číně vrcholí přípravy k vypuštění orbitální stanice Tiangong-2. Start je v plánu 15. září. Startovat by měly také rakety Vega a Atlas V.

Výročí

  • 12. září 1966 (50 let) odstartovala raketa Titan 2-GLV s lodí Gemini 11. Charles Conrad a Richard Gordon se úspěšně spojili s cílovým tělesem Agena 11. Poté pomocí motoru Ageny dosáhli apogea své dráhy až 1370 km od Země, což byl v té době výškový rekord (přízemí 288 km). Opětovných rozpojení a spojení se jim povedlo více. Později dokázali změnit dráhu na přibližně kruhovou asi 300 km nad Zemí a provedli výstupy do volného kosmu. Přistání proběhlo 15. září v Atlantiku.
  • 15. září 1991 (25 let) byl z paluby raketoplánu Discovery uvolněn na oběžnou dráhu satelit UARS. Byl určen k studiu vyšších vrstev atmosféry, především ozónové vrstvy. V prosinci 2005 byl proveden zážeh, který postupně vedl ke snížení dráhy satelitu. 24. 9. 2011 satelit vstoupil do atmosféry, přičemž drobné části přežily a dopadly do oceánu.
  • 17. září 1951 (65 let) zemřel významný český astronom František Nušl. Byl to spoluzakladatel a předseda České astronomické společnosti. Tento významný český matematik byl profesorem na České vysoké škole technické. Jako astronom se stal také v letech 1924 – 1938 ředitelem hvězdárny v Praze. Byl také konstruktérem astronomického přístroje na určování zeměpisných souřadnic. Na jeho počest obnovila Česká astronomická společnost udělování Nušlovy ceny. Cena Františka Nušla byla udělována v letech 1938 až 1949. Pak bylo její udělování na dlouhá léta zastaveno a znovu obnoveno až rozhodnutím Výkonného výboru ČAS v roce 1999. Cena je udělována jedenkrát za rok významným osobnostem za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a v příbuzných vědách.

Výhled na příští týden

  • Sojuz-MS2 k ISS
  • Výročí: Deep Space 1, průlet 19P/Borelly
  • Výročí: Hinode
  • Výročí: Neptun, objev
  • Výročí: Surveyor 7

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »