Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  37. vesmírný týden 2020

37. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 9. září 2020 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou večer nad jihem, Mars nízko nad východem. Ráno můžeme vidět jasnou Venuši. Aktivita Slunce je nízká. V uplynulém týdnu se úspěšně vrátila do služby raketa Vega a s pomocí českého adaptéru vypustila 53 malých družic. V týdnu proběhly dva úspěšné starty a přistání rakety Falcon 9. SpaceX také provedla druhý úspěšný skok prototypu Starship. Proběhl také test motoru SLS na tuhé palivo a Čína testuje miniraketoplán. Před 50 lety odstartovala k Měsíci Luna 16 a přivezla z povrchu vzorky. Před 45 lety startoval k Marsu Viking 2.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 10. září v 11:26 SELČ. Měsíční úplněk v minulém týdnu vybízel ke snímání a Tadeáš Valent nám zaslal snímek s přelétajícím letounem. Ještě o něco dříve kolem první čtvrti jej zachytil Petr Lívanec spolu s jasnou hvězdou ve Štíru. Snímky jsou níže, děkujeme.

Mesiac a lietadlo Autor: Tadeáš Valent
Mesiac a lietadlo
Autor: Tadeáš Valent

Zákryt hvězdy beta Scorpii Měsícem Autor: Petr Lívanec
Zákryt hvězdy beta Scorpii Měsícem
Autor: Petr Lívanec

Planety:
Jupiter (−2,5 mag) a Saturn (0,4 mag) jsou večer nad jihem. Pomalu začíná jejich přibližování, které vyvrcholí prosincovou velmi těsnou konjunkcí. Mars (−2 mag) je nyní velmi jasný a už před půlnocí stoupá poměrně vysoko nad východní obzor. Za svítání je vidět jasná planeta Venuše (−4,2 mag).

Velká červená skvrna (GRS) na Jupiteru bude poblíž středu kotoučku 7. září ve 21:00 SELČ, 9. 9. ve 21:35 či 11. 9. ve 23:15. Z úkazů měsíčků vybíráme tyto: 10. září končí přechod Io (měsíc ve 20:27 a stín ve 21:37). 12. září přechází stín Ganymedu (od 20:31 do 23:58). 13. 9. ve 21:42 začíná přechod Callisto.

Aktivita Slunce je nízká, skvrny se na povrchu nevyskytly souvisle už více než 14 dní. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Letní a podzimní část Mléčné dráhy se nám nyní promítá vysoko nad hlavou po setmění. Oblast letního trojúhelníku se souhvězdími Labutě, Lyry a Orla se pomalu sklání k západu a začíná dominovat oblast Kefea a Kasijopeje, případně Persea. Tuto část oblohy pěkně zachytil další z našich čtenářů Přemysl Orlík na tmavé obloze Jeseníků. Jeho snímek, který vidíme níže, v jeho pravé části dobře zachytil zadní část Labutě, které dominuje hvězda na ocasu Deneb, ale také červená mlhovina Severní Amerika. Uprostřed jsou temné i svítící mlhoviny v souhvězdí Kefea, které jsou pro tuto oblast typické. Vlevo vidíme Kasijopeu a Persea, kde dobře vystupuje dvojitá hvězdokupa „há a chí“, či neoficiálně M111 (jak je již tradičně nazýváme na severu Čech). Jasná skvrnka v dolní části snímku je velká galaxie v Andromedě, kterou jsme si představili detailněji před týdnem. Osamocená hvězda nahoře mírně vlevo od středu snímku je Polárka.

M 31 a Severní Amerika s okolím Autor: Přemysl Orlík
M 31 a Severní Amerika s okolím
Autor: Přemysl Orlík

Kosmonautika

Evropská kosmonautika slaví úspěšný návrat rakety Vega do služby. Při jejím startu 3. září bylo vyneseno hned 53 malých družic, a to především díky speciálnímu nosiči (dispenzeru), vyrobeném brněnskou firmou S.A.B. Aerospace. Na další starty možná nebudeme čekat dlouho, v plánu jsou do konce roku ještě dva.

31. srpna se úspěšně vrátila také raketa Electron. Ta měla neúspěšný start v červenci. Očekávalo se, že nejde o konstrukční chybu, ale pouze nahodilou chybu součástky, takže není překvapením, že start byl úspěšný. Vynesena byla radarová družice Sequoia. Firma Capella chce pomocí sítě těchto družic nabízet zákazníkům radarové snímky povrchu i několikrát za den.

31. srpna proběhl úspěšný start rakety Falcon 9 s družicí SAOCOM 1B. Jednalo se po několika desetiletích o první misi z Floridy směřovanou na polární dráhu. První stupeň rakety se poté otočil a přistál zpět na Floridě. Sestřih povedených záběrů je k dispozici na Youtube.

2. září proběhl statický test postranního motoru na tuhé pohonné látky z připravované obří rakety SLS. Motor byl naplněn podobně, jako kdyby letěl na ostrou misi a nechal se vyhořet v plné délce plánované při startu.

3. září proběhl úspěšný start rakety Falcon 9 s družicemi Starlink. Mise proběhla úspěšně a přdevším video z plovoucí plošiny, zachycující přistávající první stupeň patří mezi zdařilé záznamy, stojící za shlédnutí. Jednalo se o 101. úspěšný start a o 60. přistání prvního stupně.

3. září proběhl na texaském kosmodromu Boca Chica druhý testovací skok prototypu Starship do výšky 150 metrů. Válec SN6 představující budoucí spodní část Starship osazený jedním motorem Raptor se úspěšně vznesl a ladně přistál opodál.

4. září odstartovala čínská raketa CZ-2Fexperimentálním miniraketoplánem. O misi není příliš informací.

7. září je v plánu start rakety CZ-4B s družicí Gaofen-11 (02) a 11. září by měla startovat raketa Astra Rocket v3.1 z kosmodromu na ostrově Kodiak.

Výročí

9. září 1975 (45 let) odstartovala k Marsu sonda Viking 2. Podobně, jako u sesterské Viking 1, šlo o dvojici velmi úspěšných sond, přičemž jedna se stala oběžnicí Marsu a druhá přistála na povrchu v oblasti Utopia Planitia. Přistávací modul pracoval od 3. 9. 1976 do 11. 4. 1980, kdy selhaly baterie. Díky sondám Viking jsem se dověděli o povrchu, atmosféře a měsících Marsu velké množství informací, které doplnily a zpřesnily až novější sondy z let devadesátých a nového milénia.

11. září 1935 (85 let) se narodil bývalý sovětský kosmonaut German Titov Byl to opravdový letec-kosmonaut a do vesmíru se dostal hned po Gagarinovi jako druhý na palubě Vostoku 2. Let se uskutečnil v srpnu 1961 a Titov strávil na oběžné dráze úctyhodných 25 hodin.

12. září 1970 (50 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 16. Sonda přešla postupně na oběžnou dráhu Měsíce a 20. září dosedla měkce na povrch Měsíce v oblasti Moře hojnosti. Sonda dokázala navrtat vzorky měsíčních hornin, které byly již 24. září dopraveny úspěšně na Zemi.

12. září 2005 (15 let) přiletěla sonda Hayabusa k planetce Itokawa. Šlo o přelomovou misi ve výzkumu planetek, protože se jako první pokusila na planetce přistát, nabrat vzorky a zase se vznesla a dovezla je na Zemi. Sonda startovala v roce 2003, od září 2005 zkoumala planetku, v listopadu se pokusila odebrat vzorky a v prosinci se začala od planetky vzdalovat. Let k Zemi byl trochu komplikovaný, ale nakonec se vše podařilo a pouzdro přistálo červnu 2010.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: John Dobson
  • Výročí: kometa C/1965 (Ikeya-Seki)
  • Výročí: Sunita Williams(ová)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: German Titov, Luna 16, Viking 2, Hayabusa, Vesmírný týden


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »