Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  37. vesmírný týden 2020

37. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 9. září 2020 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou večer nad jihem, Mars nízko nad východem. Ráno můžeme vidět jasnou Venuši. Aktivita Slunce je nízká. V uplynulém týdnu se úspěšně vrátila do služby raketa Vega a s pomocí českého adaptéru vypustila 53 malých družic. V týdnu proběhly dva úspěšné starty a přistání rakety Falcon 9. SpaceX také provedla druhý úspěšný skok prototypu Starship. Proběhl také test motoru SLS na tuhé palivo a Čína testuje miniraketoplán. Před 50 lety odstartovala k Měsíci Luna 16 a přivezla z povrchu vzorky. Před 45 lety startoval k Marsu Viking 2.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 10. září v 11:26 SELČ. Měsíční úplněk v minulém týdnu vybízel ke snímání a Tadeáš Valent nám zaslal snímek s přelétajícím letounem. Ještě o něco dříve kolem první čtvrti jej zachytil Petr Lívanec spolu s jasnou hvězdou ve Štíru. Snímky jsou níže, děkujeme.

Mesiac a lietadlo Autor: Tadeáš Valent
Mesiac a lietadlo
Autor: Tadeáš Valent

Zákryt hvězdy beta Scorpii Měsícem Autor: Petr Lívanec
Zákryt hvězdy beta Scorpii Měsícem
Autor: Petr Lívanec

Planety:
Jupiter (−2,5 mag) a Saturn (0,4 mag) jsou večer nad jihem. Pomalu začíná jejich přibližování, které vyvrcholí prosincovou velmi těsnou konjunkcí. Mars (−2 mag) je nyní velmi jasný a už před půlnocí stoupá poměrně vysoko nad východní obzor. Za svítání je vidět jasná planeta Venuše (−4,2 mag).

Velká červená skvrna (GRS) na Jupiteru bude poblíž středu kotoučku 7. září ve 21:00 SELČ, 9. 9. ve 21:35 či 11. 9. ve 23:15. Z úkazů měsíčků vybíráme tyto: 10. září končí přechod Io (měsíc ve 20:27 a stín ve 21:37). 12. září přechází stín Ganymedu (od 20:31 do 23:58). 13. 9. ve 21:42 začíná přechod Callisto.

Aktivita Slunce je nízká, skvrny se na povrchu nevyskytly souvisle už více než 14 dní. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Letní a podzimní část Mléčné dráhy se nám nyní promítá vysoko nad hlavou po setmění. Oblast letního trojúhelníku se souhvězdími Labutě, Lyry a Orla se pomalu sklání k západu a začíná dominovat oblast Kefea a Kasijopeje, případně Persea. Tuto část oblohy pěkně zachytil další z našich čtenářů Přemysl Orlík na tmavé obloze Jeseníků. Jeho snímek, který vidíme níže, v jeho pravé části dobře zachytil zadní část Labutě, které dominuje hvězda na ocasu Deneb, ale také červená mlhovina Severní Amerika. Uprostřed jsou temné i svítící mlhoviny v souhvězdí Kefea, které jsou pro tuto oblast typické. Vlevo vidíme Kasijopeu a Persea, kde dobře vystupuje dvojitá hvězdokupa „há a chí“, či neoficiálně M111 (jak je již tradičně nazýváme na severu Čech). Jasná skvrnka v dolní části snímku je velká galaxie v Andromedě, kterou jsme si představili detailněji před týdnem. Osamocená hvězda nahoře mírně vlevo od středu snímku je Polárka.

M 31 a Severní Amerika s okolím Autor: Přemysl Orlík
M 31 a Severní Amerika s okolím
Autor: Přemysl Orlík

Kosmonautika

Evropská kosmonautika slaví úspěšný návrat rakety Vega do služby. Při jejím startu 3. září bylo vyneseno hned 53 malých družic, a to především díky speciálnímu nosiči (dispenzeru), vyrobeném brněnskou firmou S.A.B. Aerospace. Na další starty možná nebudeme čekat dlouho, v plánu jsou do konce roku ještě dva.

31. srpna se úspěšně vrátila také raketa Electron. Ta měla neúspěšný start v červenci. Očekávalo se, že nejde o konstrukční chybu, ale pouze nahodilou chybu součástky, takže není překvapením, že start byl úspěšný. Vynesena byla radarová družice Sequoia. Firma Capella chce pomocí sítě těchto družic nabízet zákazníkům radarové snímky povrchu i několikrát za den.

31. srpna proběhl úspěšný start rakety Falcon 9 s družicí SAOCOM 1B. Jednalo se po několika desetiletích o první misi z Floridy směřovanou na polární dráhu. První stupeň rakety se poté otočil a přistál zpět na Floridě. Sestřih povedených záběrů je k dispozici na Youtube.

2. září proběhl statický test postranního motoru na tuhé pohonné látky z připravované obří rakety SLS. Motor byl naplněn podobně, jako kdyby letěl na ostrou misi a nechal se vyhořet v plné délce plánované při startu.

3. září proběhl úspěšný start rakety Falcon 9 s družicemi Starlink. Mise proběhla úspěšně a přdevším video z plovoucí plošiny, zachycující přistávající první stupeň patří mezi zdařilé záznamy, stojící za shlédnutí. Jednalo se o 101. úspěšný start a o 60. přistání prvního stupně.

3. září proběhl na texaském kosmodromu Boca Chica druhý testovací skok prototypu Starship do výšky 150 metrů. Válec SN6 představující budoucí spodní část Starship osazený jedním motorem Raptor se úspěšně vznesl a ladně přistál opodál.

4. září odstartovala čínská raketa CZ-2Fexperimentálním miniraketoplánem. O misi není příliš informací.

7. září je v plánu start rakety CZ-4B s družicí Gaofen-11 (02) a 11. září by měla startovat raketa Astra Rocket v3.1 z kosmodromu na ostrově Kodiak.

Výročí

9. září 1975 (45 let) odstartovala k Marsu sonda Viking 2. Podobně, jako u sesterské Viking 1, šlo o dvojici velmi úspěšných sond, přičemž jedna se stala oběžnicí Marsu a druhá přistála na povrchu v oblasti Utopia Planitia. Přistávací modul pracoval od 3. 9. 1976 do 11. 4. 1980, kdy selhaly baterie. Díky sondám Viking jsem se dověděli o povrchu, atmosféře a měsících Marsu velké množství informací, které doplnily a zpřesnily až novější sondy z let devadesátých a nového milénia.

11. září 1935 (85 let) se narodil bývalý sovětský kosmonaut German Titov Byl to opravdový letec-kosmonaut a do vesmíru se dostal hned po Gagarinovi jako druhý na palubě Vostoku 2. Let se uskutečnil v srpnu 1961 a Titov strávil na oběžné dráze úctyhodných 25 hodin.

12. září 1970 (50 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 16. Sonda přešla postupně na oběžnou dráhu Měsíce a 20. září dosedla měkce na povrch Měsíce v oblasti Moře hojnosti. Sonda dokázala navrtat vzorky měsíčních hornin, které byly již 24. září dopraveny úspěšně na Zemi.

12. září 2005 (15 let) přiletěla sonda Hayabusa k planetce Itokawa. Šlo o přelomovou misi ve výzkumu planetek, protože se jako první pokusila na planetce přistát, nabrat vzorky a zase se vznesla a dovezla je na Zemi. Sonda startovala v roce 2003, od září 2005 zkoumala planetku, v listopadu se pokusila odebrat vzorky a v prosinci se začala od planetky vzdalovat. Let k Zemi byl trochu komplikovaný, ale nakonec se vše podařilo a pouzdro přistálo červnu 2010.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: John Dobson
  • Výročí: kometa C/1965 (Ikeya-Seki)
  • Výročí: Sunita Williams(ová)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: German Titov, Luna 16, Viking 2, Hayabusa, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »