Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  37. vesmírný týden 2021

37. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 15. září ve 20:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 9. do 19. 9. 2021. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku a projde kolem Jupiteru se Saturnem. Večer je vidět také Venuše. Aktivita Slunce je nízká, ale mohli jsme konečně vidět řadu skvrn. Očekáváme velmi zajímavou soukromou misi Crew Dragonu s názvem Inspiration4. Rušno je i v okolí ISS, kde po ruské vycházce probíhá japonsko-francouzská. V týdnu mají odstartovat další várky družic pro satelitní internet – 36 OneWebů a 51 Starlinků. Po dvou startech čínských raket v minulém týdnu tu máme další i v tom následujícím. Před 70 lety zemřel významný český astronom František Nušl.

Obloha

Plynní obři Autor: Petr Lívanec
Plynní obři
Autor: Petr Lívanec
Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 13. září ve 22:40 SELČ. Od čtvrtka 16. září se přiblíží Saturnu a pak i Jupiteru. 17. 9. s nimi vytvoří pěkný trojúhelník.

Planety:
Večer za soumraku pokračuje nízko nad západním obzorem viditelnost Venuše (−4,1 mag). Saturn (0,4 mag) a Jupiter (−2,8 mag) jsou nejlépe mezi 21 a 23. hodinou, kdy je najdeme nad jižním obzorem. Velká červená skvrna GRS prochází středem kotouče v pondělí 13. 9. ve 23:00 SELČ, 16. 9. ve 20:25 a 18. 9. ve 22:10. Měsíc Io bude se svým stínem přecházet kotouč planety 13. 9. (měsíc od 21:58 SELČ a stín od 22:34). 14. 9. ve 22:06 vyleze Io ze stínu Jupiteru. 17. 9. přechází přes Jupiter Callisto (přechod končí ve 22:36).

Skvrny Autor: Jan Pfannenstiel
Skvrny
Autor: Jan Pfannenstiel
Aktivita Slunce je nízká, ale množství skvrn, které jsme mohli pozorovat v uplynulém týdnu, bylo rekordní. S těmi nejlepšími skvrnami na jižní polokouli se budeme brzy loučit, ale stálo to za vidění. Výskyt skvrn na povrchu Slunce lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

Na noc ze středy na čtvrtek 16. září ve 2:02 SELČ je plánován start velmi netradiční mise. Společnost SpaceX vypustí na raketě Falcon 9 kabinu Crew Dragonu se čtyřčlennou posádkou, která však nezamíří k Mezinárodní vesmírné stanici. Místo toho bude mít jejich kapsle v přechodovém úseku kopuli s možností výhledu na Zemi a vesmír. Tato neobyčejná mise placená ze soukromých peněz se nazývá Inspiration4 a skutečně je hodně inspirativní. Už jen fakt, že trojice účastníků ještě začátkem tohoto roku nevěděla, že někdy poletí do vesmíru zní poněkud neuvěřitelně.

Členové posádky Inspiration4 při nácviku stavu beztíže ve speciálním letadle. Zleva Chris Sembroski, Hayley Arceneaux, Jared Isaacman a Sian Proctor Autor: Flickr/Inspiration4
Členové posádky Inspiration4 při nácviku stavu beztíže ve speciálním letadle. Zleva Chris Sembroski, Hayley Arceneaux, Jared Isaacman a Sian Proctor
Autor: Flickr/Inspiration4

Popis mise najdete podrobně v článku Jiřího Hadače na webu elonx.cz, citujme krátce to nejdůležitější: „Celá mise Inspiration4 vznikla z iniciativy Jareda Isaacmana, 38letého amerického podnikatele, který bude zároveň velitelem celé posádky. Ten počátkem letošního roku oznámil celému světu, že plánuje podniknout cestu do vesmíru a tímto svým krokem chtěl inspirovat další lidi a podpořit dobrou věc. Hlavním cílem, který si vytyčil, je vybrat a darovat 200 milionů dolarů výzkumné nemocnici St. Jude Children’s Hospital v Tennessee. Mimochodem, první polovinu této částky věnoval Isaacman sám a přibližně do poloviny srpna bylo vybráno dalších 29,2 milionů dolarů a sbírka nadále pokračuje… Cílem této mise je hlavně inspirovat další lidi v tom, že i jejich životní sny se mohou naplnit a při té příležitosti přinést i naději a podporu ostatním.“

Crew Dragon 12. 9. 2021 na špici rakety Falcon 9 je připraven na misi Inspiration4 Autor: SpaceX
Crew Dragon 12. 9. 2021 na špici rakety Falcon 9 je připraven na misi Inspiration4
Autor: SpaceX

Oleg Novickij a Pjotr Dubrov za sebou i druhý výstup do kosmu během jednoho týdne. Prováděli další propojení modulu Nauka s ISS. V neděli 12. 9. odpoledne proběhla vycházka dvojice Akihiko Hošide a Thomas Pesquet. Jejich úkolem byla příprava instalace solárních panelů iROSA. Zajímavostí je, že šlo o první výstup z paluby ISS, kterého se neúčastní Američan nebo Rus.

Rover Perseverance provedl dokonce dva odběry vzorku horniny z jednoho kamene. Oba vzorky jsou již uloženy ve skladovacím prostoru vozítka a časem budou odloženy na vybraném místě na povrchu a snad i dovezeny na Zemi.

Čína v týdnu opět vypustila dvě rakety. CZ-4C vynesla 7. 9. družici Gaofen 5, která bude sledovat povrch Země v mnoha spektrálních oborech. 9. září vynesla raketa CZ-3B s horním stupněm G2 telekomunikační družici ChinaSat-9B. Ta směřuje na geostacionární dráhu. Tento týden 13. září je v plánu start rakety CZ-2C s dalšími třemi vojenskými družicemi Yaogan-32-02.

14. září očekáváme start první várky 51 Starlinků určených na polární dráhu. Uvidíme tedy opět občas čerstvý vláček světel na noční obloze? K vynesení bude použita raketa Falcon 9 a startovat se má z kalifornského kosmodromu Vandenberg.

14. září má startovat také Sojuz-2.1b z Bajkonuru se 36 družicemi OneWeb.

Výročí

15. září 1991 (30 let) byla na oběžnou dráhu z paluby raketoplánu Discovery uvolněna družice UARS. Byla určena ke studiu vyšších vrstev atmosféry, především ozónové vrstvy. V prosinci 2005 byl proveden zážeh, který postupně vedl ke snížení dráhy. 24. 9. 2011 druřice vstoupila do atmosféry, přičemž drobné části přežily a dopadly do oceánu.

15. září 2016 (5 let) byla vynesena druhá čínská orbitální stanice Tiangong 2. V čínštině Tchien-kung znamená Nebeský palác. Orbitální stanice byla založena na principu sovětských jednomodulárních stanic typu Saljut.

17. září 1951 (70 let) zemřel významný český astronom František Nušl. Byl to spoluzakladatel a předseda České astronomické společnosti. Tento významný český matematik byl profesorem na České vysoké škole technické. Jako astronom se stal také v letech 1924 – 1938 ředitelem hvězdárny v Praze. Byl také konstruktérem astronomického přístroje na určování zeměpisných souřadnic. Na jeho počest obnovila Česká astronomická společnost udělování Nušlovy ceny. Cena Františka Nušla byla udělována v letech 1938 až 1949. Pak bylo její udělování na dlouhá léta zastaveno a znovu obnoveno až rozhodnutím Výkonného výboru ČAS v roce 1999. Cena je udělována jedenkrát za rok významným osobnostem za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a v příbuzných vědách.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Thomas Wright
  • výročí: Antonín Rükl
  • výročí: Deep Space 1 kolem 19P/Borelly
  • výročí: Hinode
  • výročí: Johann Encke
  • výročí: objev planety Neptun
  • výročí: Surveyor 7

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).

Posádka soukromé mise SpaceX s názvem Inspiration4 (v pozadí morseovkou nápis "ad astra" - "ke hvězdám"
Posádka soukromé mise SpaceX s názvem Inspiration4 (v pozadí morseovkou nápis "ad astra" - "ke hvězdám"




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: UARS, Tiangong-2, František Nušl, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »