Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  37. vesmírný týden 2023

37. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 13. září 2023 ve 20:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 9. do 17. 9. 2023. Měsíc bude v novu, předtím potká Venuši. Večer můžeme pozorovat Saturn a později také Jupiter, ráno září nad východem jasná Venuše. Kometa C/2023 P1 (Nishimura) nás potěšila na ranní obloze, ale období nejlepší viditelnosti skončilo. Slunce je poměrně klidné. Raketa H-IIA vynesla rentgenovou observatoř XRISM a misi k Měsíci SLIM. Falcon 9 letěl úspěšně po 225. a první stupeň přistál po 150. Na ISS má startovat tříčlenná posádka v Sojuzu MS-24. Probíhají testy Ariane 6. Před 55 lety startovala mise Zond-5 s živými tvory kolem Měsíce.

Obloha

Měsíc bude v novu v pátek 15. září ve 3:40 SELČ.
Na ranní obloze projde v blízkosti jasné Venuše. V pondělí 11. 9. bude nad ní poblíž hvězdokupy Jesličky. V úterý 12. 9. bude od ní vlevo asi 11 stupňů.

Planety
Večer je nad jihovýchodem Saturn (0,4 mag) a nad jihem je před půlnocí. Jupiter (−2,6 mag) vychází až po 21. hodině a ráno za svítání je velmi vysoko (60°) nad jižním obzorem. Venuše (−4,6 mag) je nyní viditelná za svítání nízko nad východním obzorem jako výrazná hvězda – Jitřenka. Neptun (7,8 mag) je vidět pouze dalekohledem a prochází tento týden kolem hvězdičky 5,6 mag v souhvězdí Ryb. Uran (5,7 mag) je se svojí jasností vlastně viditelný i pouhým okem, ale malý dalekohled jej odhalí snadněji. Na obloze je nyní nedaleko Jupiteru.

Aktivita Slunce byla poměrně nízká a rozčísla to hlavně erupce M2,1 ze 7. září. Povrch Slunce však zdobí již tradičně hodně skvrn a velmi pěkné jsou i tmavé filamenty nad povrchem a protuberance viditelné na okrajích (odkazy směřují na krásné detaily od Pavla Prokopa). Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2023 P1 (Nishimura) již o víkendu prolomila hranici 4 mag a jen nízká výška nad obzorem brání její viditelnosti pouhým okem. Nyní již nevystoupí ani za svítání příliš vysoko, takže asi přijdeme o možnost vidět její krátký ohon, který dobře odhalí fotografie. V týdnu se přesune její viditelnost na oblohu večerní. Konkrétně tedy ráno bude ještě vidět v pondělí 11. a v úterý 12. 9., od středy jedině v případě velké jasnosti. Stejně špatné budou podmínky její večerní viditelnosti. Jistá naděje je hlavně 14. až 16. září, kdy bude i dosahovat maximální jasnosti (není vyloučeno že v rozmezí 2 až 3 mag).

C/2023 P1 (Nishimura) 9. 9. 2023, 12×60 sekund, Orion CT8 (200/900@1006 mm), ASI294MC Pro, pointace ASIAir Mini a ASI120MM, montáž EQ6 OnStep. Do snímku složeného na hvězdy citlivě vložena kometa ze snímku složeného na kometu. Autor: Martin Gembec
C/2023 P1 (Nishimura) 9. 9. 2023, 12×60 sekund, Orion CT8 (200/900@1006 mm), ASI294MC Pro, pointace ASIAir Mini a ASI120MM, montáž EQ6 OnStep. Do snímku složeného na hvězdy citlivě vložena kometa ze snímku složeného na kometu.
Autor: Martin Gembec

Pro případ průzračného počasí připomínáme mapky k vyhledání komety na ranní i večerní obloze.

Viditelnost komety Nishimura na večerní obloze pro 20:00 SELČ Autor: Jakub Černý
Viditelnost komety Nishimura na večerní obloze pro 20:00 SELČ
Autor: Jakub Černý

Viditelnost komety Nishimura na ranní obloze pro 6:00 SELČ. Autor: Jakub Černý
Viditelnost komety Nishimura na ranní obloze pro 6:00 SELČ.
Autor: Jakub Černý

Kosmonautika

5. září proběhlo kompletní tankování a 4s statický zážeh motoru Vulcain 2.1 připravované evropské rakety Ariane 6. Testovací exemplář byl natankován, poprvé také zažehnut a pak byl kapalný vodík a kyslík přečrpán zpět do zásobníků. Proběhla tedy simulace bezpečného přerušení během plánovaného startu.

Raketa H-IIA vynesla 7. září při svém předposledním civilním startu dva významné náklady. Prvním byla rentgenová observatoř XRISM (společný projekt JAXA a NASA s příspěvkem ESA). Druhým nákladem byla sonda SLIM, která se za několik měsíců /po velmi úsporné dráze) dostane k Měsíci a pokusí se na jeho povrch přistát.

Společnost Virgin Galactic provádí nyní každý měsíc jednu misi, při které se platící turisté dostávají na hranice atmosféry a nakrátko do stavu mikrogravitace (chcete-li, beztíže). Mise Galactic 03 proběhla úspěšně 8. září.

Falcon 9 vynesl 9. září 22 družic Starlink verze 2 mini. Tento let by nebyl nijak vybočující z řady mnoha misí, ovšem tentokrát šlo o 150. úspěšné přistání prvního stupně (stupeň B1076 letěl už sedmkrát).

Neděle 10. září přinesla start rakety Atlas V z Floridy. Šlo o poslední start Atlasu V pro NRO a vynášeny byly družice sítě SILENTBARKER. Raketa startovala v nejsilnější konfiguraci Atlas V 551 (s 5,4 m širokým aerodynamickým krytem, pěti pomocnými motory na tuhé pohonné látky a jedním motorem na horním stupni Centaur).

Blíží se start další tříčlenné posádky na ISS. Raketa Sojuz má startovat 15. září s kosmickou lodí Sojuz MS-24. Na ISS letí Oleg Kononěnko (Rusko, 5. kosmický let) jako velitel, Nikolaj Čub (Rusko, 1. let) jako palubní inženýr a Loral O'Hara (USA, 1. let) jako palubní inženýrka.

Výročí

14. září 1968 (55 let) odstartovala k Měsíci sovětská bezpilotní loď Zond 5. Ta vycházela konstrukčně z lodí Sojuz a jako první se jí podařil oblet Měsíce a návrat k Zemi. Kabina i s živými organismy na palubě přistála na padácích do Indického oceánu, kde byla vylovena a převezena do Moskvy. Sonda pořídila také snímek Země, na němž je dobře patrná Afrika.

14. září 1978 (45 let) odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 12. Ta přistála na povrchu Venuše 21. prosince, o několik dnů dříve než Veněra 11. Sonda odesílala informace z povrchu po dobu 110 minut, což bylo v extrémních podmínkách, které na povrchu panují, velmi dobré. Podařilo se jí také zaznamenat blesky a hromy.

16. září 1848 (175 let) byl objeven Saturnův měsíc Hyperion. Poprvé jej spatřil William C. Bond a jeho syn, ovšem o dva dny později také William Lassell, který také objev publikoval dříve než Bondovi. Měsíc je to podle fotografií na první pohled velmi zvláštní. Navíc obíhá kolem Saturnu po protáhlé dráze poblíž velkého Titanu, což by mohlo být příčinou toho, že rotuje zcela chaoticky, což je u měsíců planet naprosto neobvyklé.

Výhled na příští týden 

  • Merkur na ranní obloze
  • výročí: Šavit, první izraelský start s družicí
  • výročí: sonda Galileo, zánik
  • výročí: Emil Škrabal, úmrtí

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Veněra 12, Hyperion, Zond 5, Vesmírný týden


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »