Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  38. vesmírný týden 2011

38. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 21. 9. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 21. 9. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 19. 9. do 25. 9. 2011.

Měsíc je kolem poslední čtvrti. Jupiter je vidět celou noc. K ránu lze pozorovat Mars. Večer je vhodná doba k vyhledání komety Garradd a supernovy v galaxii M 101. Začíná astronomický podzim.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. září 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Seskupení Měsíce a Marsu 23. 9. 2011
Seskupení Měsíce a Marsu 23. 9. 2011
Obloha:

Viditelnost Měsíce se pomalu přesouvá na druhou polovinu noci. Poslední čtvrť nastává v úterý 20. září. Setkání Měsíce s Marsem 23. září zachycuje i obrázek vlevo.

Planety:
Jupiter (-2,7 mag) v Beranu vychází po 21. hodině letního času. Kulminuje ve výšce asi 53° před půl čtvrtou ranní. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
19. 9. 2:40   19. 9. Európa přechod konec 21:43
19. 9. 22:31   20. 9. Ió zatmění zač. 4:10
21. 9. 4:18   21. 9. Ió přechod stín 1:17-3:27, měsíc 2:14-4:21
22. 9. 0:09   21. 9. Ió zatmění zač. 22:38, zákryt konec 1:41
23. 9. 5:56   22. 9. Ió přechod stín 19:46-21:56, měsíc 20:40-22:48
24. 9. 1:47   25. 9. Európa zatmění zač. 0:50, zákryt konec 4:56
24. 9. 21:38   25. 9. Ganymédés přechod stín 23:37-1:39, měsíc 3:21-4:32
26. 9. 3:25      
Časy jsou v nyní používaném čase, tedy v SELČ.

Blíží se opozice Uranu (5,7 mag) se Sluncem (nastane 26. 9.), proto je viditelný celou noc v souhvězdí Ryb. Kulminuje kolem jedné hodiny ve výšce asi 40°.

Mars (1,4 mag) v souhvězdí Raka se před šestou ranní nalézá 40° vysoko nad východem.

Merkur se blíží úhlově ke Slunci a vstoupí do zorného pole korónografu SOHO.

Nad ojem Velkého vozu pozorujme večer supernovu 2011fe v galaxii M 101. Její jas pomalu slábne, stále je však slušně viditelná při jasnosti 10 - 11 mag.
kometa C/2009 P1 (Garradd) se přesunula do Herkula. Při jasnosti 7 mag je snadným cílem i pro malé binokuláry, ale vychutnáte si ji opravdu nejlépe jen dál od měst. Vyhledávací mapku a podrobnosti hledejte na stránkách kommet.cz.
Počínaje 23. zářím měla procházet korónografem SOHO kometa Elenin. Její zbytky však asi nebudou viditelné.

Aktivita Slunce je vysoká. Relativní počet skvrn byl nejvyšší od začátku nového cyklu sluneční aktivity. Velké skvrny a tím i erupce se nám nakonec zatím vyhnuly. Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Přelety ISS přes sluneční disk končí. Předpovědi těchto přeletů si vyhledávejte pomocí serveru Calsky.com. Začínají ranní přelety, většinou mezi 6. a 7. hodinou.
Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

 

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Kosmonautika:

  • Posádka Sojuzu TMA-21 ve složení Samokutjajev, Borisenko, Garan úspěšně přistála. Záznam z přistání včetně pěkného souhrnného videa najdete v našem článku.
    Rusko ohlásilo start další lodi Sojuz s posádkou na 12. listopad 2011. Mezitím odstartují rakety Sojuz poprvé také z kosmodromu ESA Kourou ve Francouzské Guyaně, kde koncem října vynesou dva satelity navigačního systému Galileo.
  • Raketa Ariane 5-ECA je připravena ke startu 20. září ve 23:38 SELČ. Na palubě jsou dvě družice, Arabsat-5C a SES 2.
  • Další chystané starty v tomto týdnu: možný je start čínské rakety Dlouhý pochod s geostacionární družicí. Dále má startovat z Bajkonuru Proton s urychlovacím stupněm Briz-M a vojenskou geostacionární družicí na palubě. Po delší odmlce se chystá start z oceánské startovní plošiny Sea Launch. 23. 9. má raketa Zenit-3SL/DM-SL vynést geostacionární satelit Atlantic Bird 7.
  • Ve středu 21. září 2011 večer se odehraje v pražské restauraci Pospíšil (U Výstaviště 9, Praha 7) další Kosmoschůzka. Podrobný program.

Výročí

  • 22. září 2001 (10 let) proletěla sonda Deep Space 1 kolem jádra komety 19P/Borrelly. Sonda startovala v roce 1998 a měla za úkol testovat nové technologie, především iontový pohon. Kromě komety vyfotografovala také asteroid (9969) Braille.
  • 22. září 2006 (5 let) odstartovala japonská sluneční observatoř Solar-B známá jako Hinode (východ Slunce). Její vynikající výbava pomohla lépe nahlédnout na aktivní děje na povrchu Slunce. Mezi přístroji vynikal např. EUV spektrometr desetkrát citlivější než má SOHO, dále optický dalekohled s rozlišením 0,2 úhlové vteřiny a rentgenový dalekohled s ještě lepším rozlišením, než měla vynikající japonská sonda Yohkoh. Na konstrukci přístrojů se podílela i NASA. Družice pozorovala do roku 2008.
  • 23. září 1846 (165 let) byl objeven Neptun. Letos 12. července jsme oslavili jeden neptunský rok a při té příležitosti vyšel článek zabývající se objevem Neptunu podrobněji.
  • 23. září 1966 (45 let) havaroval na Měsíci Surveyor 2 při pokusu o přistání. Narozdíl od Surveyoru 1 se tedy tato mise, jako předstupeň Apollo, nezdařila.

Mapa oblohy v září a info o kometě Garradd ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Deep Space 1, Hinode, Neptun, Surveyor 7


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »