Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  38. vesmírný týden 2018

38. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 19. září 2018 ve 20:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 17. 9. do 23. 9. 2018. Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Viděli jsme další start a přistání Falconu 9. Odstartovala poslední Delta II. Počasí odložilo start japonské nákladní lodi. Před 15 roky jsme se rozloučili se sondou Galileo u Jupiteru a před 10 lety s panem profesorem Emilem Škrabalem. Začíná astronomický podzim.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 17. září v 1:15 SELČ.

Planety:
Venuše (−4,8 mag) dosahuje maximálního jasu a je tedy nejlépe viditelná už v pozdním odpoledni na denní obloze, kdy je výše nad obzorem. Jupiter (−1,8 mag) je večer za soumraku jen pár stupňů nad jihozápadem. Saturn (0,4 mag) a Mars (−1,6 mag) se zdržují nízko nad jihem až jihozápadem.

Aktivita Slunce je nízká a povrch naší nejbližší hvězdy krásně čistý. Můžete se přesvědčit na vlastní oči chráněné filtrem, nebo na aktuálních snímcích družicové observatoře SDO.

Galaxie NGC 891 v Andromedě
Tato pěkná spirální galaxie je zajímavá pro pozorovatele tím, že se na ni díváme z boku. Pro tenký tvar podobně vzhlížejících galaxií se můžeme setkat s pojmem „jehlová“. Není z nejjasnějších (asi 10 mag), takže ještě ve 20cm dalekohledu si asi tmavého pásu nevšimneme, ale je pěkným námětem na astrofotografii. Galaxie leží ve vzdálenosti 30 miliónů světelných roků a promítá se směrem do souhvězdí Andromedy. Její rozměr kolem 100 000 světelných roků jí dává připomenout, že takto nějak by vypadala naše Galaxie (Mléčná dráha) z boku. Na detailních záběrech si můžeme všimnout pozoruhodných prachových oblak směřujících vysoko nad a pod rovinu této galaxie. Její fotografie s povídáním k nim, stejně jako tip, kde ji hledat, nabízí pořad Noční obloha.

Začíná astronomický podzim. Letos tento okamžik připadá na neděli 23. září ve 3:54 SELČ.

Kosmonautika

V týdnu proběhl úspěšný start rakety Falcon 9 z Floridy statický s telekomunikační družicí Telstar 18 Vantage. Jako obvykle se podařilo i přistát s prvním stupněm. Ten už je zpět v přístavu. V pondělí měla startovat také japonská raketa H-II s nákladní lodí HTV-7 k ISS. Ovšem sledovací stanice byla ovlivněna špatným počasím v Tichém oceánu (jakoby nestačil supertajfun u Filipín), takže start byl odložen. Další odklad nyní způsobil problém s ventilem kapalného kyslíku, takže se poletí cca o týden později.

V sobotu 15. 9. odstartovala poslední raketa Delta II s družicí ICESAT-2 a několika cubesaty. Start proběhl z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii (kde díky poloze není špatné počasí, jako zažívá východ USA díky tropické bouři Florence) a byl zcela úspěšný.

V příštím týdnu se kromě startu nákladní lodi k ISS můžeme dočkat i čínských startů a v neděli výstupu z ISS v podání Andrewa Feustela a Alexandera Gersta.

Výročí

19. září 1988 (30 let) odstartovala raketa Šavit s první izraelskou tajnou družicí Ofek-1. Název družice znamená v hebrejštině „obzor“.

21. září 2003 (15 let) zanikla v atmosféře Jupiteru sonda Galileo. Po vypuštění raketoplánem Atlantis v říjnu 1989 se vydala k Jupiteru, přičemž cestou zblízka vyfotografovala planetky Gaspra a Ida. Od prosince 1995 pracovala úspěšně u Jupiteru, přičemž zkoumala atmosféru i jeho měsíce.

23. září 2008 (10 let) zemřel čestný člen České astronomické společnosti Emil Škrabal. Ještě ve věku sta let nadšeně vyprávěl o svém životě nejen astronomickém. Pozoruhodná je určitě už jenom vzpomínka na čisté a světlem neposkvrněné noční nebe. Každá doba prostě má své. Pan profesor Škrabal se zajímal především o planetky a komety a vydrželo mu to i přes těžkou operaci v jeho 99 letech. Nakonec se dožil úctyhodných 102 let.

Výhled na příští týden 

  • Dvojhvězda alfa Capricorni
  • Výročí: Shenzhou 7, start, 3 tajkonauti, 1. EVA
  • Výročí: Vladimír Remek
  • Výročí: SMART-1
  • Výročí: první fotografie komety
  • Výročí: Falcon 1
  • Výročí: Discovery, STS-26, návrat po Challengeru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: NGC 891, Emil Škrabal, Galileo, Ofek-1, Šavit, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »