Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  38. vesmírný týden 2021

38. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 22. září 2021 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 9. do 26. 9. 2021. Měsíc mění fázi od úplňku k poslední čtvrti. Večer je vidět nízko nad západem Venuše a poblíž jižního obzoru Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Soukromá mise Inspiration4 čtveřice neprofesionálních astronautů je skutečným milníkem v komerční kosmonautice. Čínská mise Šen-čou 12 skončila. V souvislosti s nástupem satelitních mega-konstelací přijal sjezd ČAS rezoluci směrem k Vládě ČR o nutnosti novelizace práva využívání kosmického prostoru. Před 230 lety se narodil Johann Encke, po němž je pojmenována druhá periodická kometa a před 175 lety byl objeven Neptun.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 21. září v 1:55 SELČ.

Planety:
Večer za soumraku pokračuje nízko nad západním obzorem viditelnost Venuše (−4,2 mag). Saturn (0,4 mag) a Jupiter (−2,8 mag) jsou nejlépe mezi 21 a 23. hodinou, kdy je najdeme nad jižním obzorem.

Aktivita Slunce je nízká. Naštěstí se zrovna koncem víkendu objevily nové skvrny. Výskyt skvrn na povrchu Slunce lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Sluneční skvrny 19. září 2021 Autor: NASA/SDO/HMI
Sluneční skvrny 19. září 2021
Autor: NASA/SDO/HMI

Kosmonautika

Ve čtvrtek 16. září krátce po druhé hodině ranní našeho času odstartovala z Floridy raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon na misi Inspiration4. Píše se tak nová éra komerční kosmonautiky. Na palubě je totiž čtveřice neprofesionálních astronautů, kteří propagují myšlenku, že do vesmíru se může vydat téměř každý a mise je zároveň podporou sbírky pro nemocnici starající se o děti zasažené rakovinou. Proto je sponzorem mise Jared Isaacman, který jednak zaplatil let a přispěl 100 miliony dolarů nemocnici, a jednak letí sestřička Hayley Arcenaux, která se v mládí zotavila z rakoviny a dnes v nemocnici pracuje. Na misi je unikátní, že kosmická loď létala až 590 km nad Zemí, kam se doposud příliš mnoho lidí nedostalo a také tím, že kabina obsahuje průhlednou kopuli místo stykovacího uzlu s fantastickým výhledem na Zemi. Mise skončila v noci na neděli po jedné hodině letního času, když kabina dosedla do Atlantského oceánu nedaleko Floridy. Detaily k tomu v Kosmotýdeníku na kosmonautix.cz.

Čínská kosmická loď Šen-čou 12 v pátek úspěšně přistála s trojicí kosmonautů, kteří byli po dobu 90 dnů na palubě budované čínské stanice Tiangong. V sobotu proběhlo zkušební předokování nákladní lodi Tchien-čou 2 a vyzkouší se přečerpání pohonných látek. Pak nás čeká přílet další nákladní lodi Tchien-čou 3, která odstartuje pomocí rakety CZ-7. V říjnu je plánován start další tříčlenné posádky v kosmické lodi Šen-čou 13.

Z kosmodromu Vandenberg proběhl 14. září úspěšný start první várky 51 Starlinků určených na polární dráhu a z Bajkonuru bylo pomocí rakety Sojuz-2.1b vyneseno 36 družic OneWeb.

Česká astronomická společnost v souvislosti s tím, že nekontrolovaný nástup satelitních mega-konstelací omezuje práva ostatních uživatelů kosmického prostoru, navrhla na svém sjezdu v sobotu 18. září rezoluci, která ukládá Vládě ČR zabývat se novelizací kosmického práva. Pod omezením práv rozumíme například o omezení astronomických pozorování, finanční škody, poškozování kulturního dědictví nebo zvyšování rizika vzniku kosmického smetí.

Výročí

22. září 1711 (310 let) se narodil anglický astronom Thomas Wright. Byl první, kdo formuloval myšlenku, že z povahy vzhledu Mléčné dráhy vyplývá, že se nacházíme uvnitř plochého disku hvězd a také naznačil myšlenku, že vzdálené malé mlhoviny na obloze by mohly být jiné takové hvězdné oblaky. Tyto myšlenky podpořil později také Immanuel Kant, který bývá označován jako autor těchto myšlenek.

22. září 2001 (20 let) proletěla sonda Deep Space 1 kolem jádra komety 19P/Borrelly. Sonda startovala v roce 1998 a měla za úkol testovat nové technologie, především iontový pohon. Kromě komety vyfotografovala také asteroid (9969) Braille.

22. září 2006 (15 let) odstartovala japonská sluneční observatoř Solar-B známá jako Hinode (východ Slunce). Její vynikající výbava pomáhá lépe nahlédnout na aktivní děje na povrchu Slunce. Mezi přístroji vyniká např. EUV spektrometr, desetkrát citlivější, než má SOHO, a dále optický dalekohled s rozlišením 0,2 úhlové vteřiny a rentgenový dalekohled s ještě lepším rozlišením, než měla vynikající japonská sonda Yohkoh. Na konstrukci přístrojů se podílela i NASA.

23. září 1791 (230 let) se narodil německý astronom Johann Franz Encke. Jeho jméno jistě netřeba připomínat, neboť jej nese známá krátkoperiodická kometa 2P/Encke, jejíž dráhu propočítal. Výpočty drah malých těles byla jeho hlavní doména. Zabýval se změnami jasu Saturnova prstence A, kde byla později objevena mezera v prstenci. Ta dnes nese jméno Enckeho dělení a nachází se nedaleko vnějšího okraje nejjasnější části prstenců.

23. září 1846 (175 let) byl objeven Neptun. Planeta obíhá kolem Slunce tak pomalu, že od objevu planety uplynul jeden neptunský rok teprve 12. července 2011. Při té příležitosti vyšel článek zabývající se objevem Neptunu podrobněji.

23. září 1966 (55 let) havaroval na Měsíci Surveyor 2 při pokusu o přistání. Narozdíl od Surveyoru 1 se tedy tato mise, jako předstupeň Apollo, nezdařila.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Ananke, objev měsíce Jupiteru
  • výročí: Luna 19

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Encke, Neptun, Surveyor 2, Deep Space 1, Borelly, Thomas Wright, Inspiration4, Hinode, Vesmírný týden


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »