Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  4. vesmírný týden 2024

4. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 24. ledna 2024 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 1. do 28. 1. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Jupiter je večer vysoko nad jihem. Ráno je vidět nízko nad jihovýchodem Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velký počet skvrn. Na ISS dorazila čtyřčlenná soukromá mise Ax-3 v lodi Crew Dragon. Před 95 lety se narodil Zdeněk Ceplecha, známý prvním výpočtem dráhy bolidu Příbram, díky čemuž se našly i meteority.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 25. ledna ve 18:54 SEČ. Na obloze tedy září celou noc. 24. ledna budou těsně nad ním vidět Pollux a Castor z Blíženců a 27. ledna vyjde Měsíc ve společnosti hvězdy Regulus ze Lva.

Planety
Jupiter (−2,4 mag) je večer vysoko nad jižním obzorem. Saturn (1,0 mag) už se i za soumraku kloní k jihozápadnímu obzoru. Ráno nám nízko nad jihovýchodem září velmi jasná Venuše (−4 mag).
Planety Mars a Merkur se na obloze zdánlivě potkají. Jejich těsná konjunkce nastane 27. a 28. ledna, ale bude zřejmě viditelná asi jen za výborných podmínek na denní obloze.

Aktivita Slunce je nízká, ačkoli počet skvrn tomu moc neodpovídá. Drobné vyrušení zajistila erupce filamentu 20. 1., která způsobila i oblak plazmatu mířící směrem k Zemi. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa 12P/Pons-Brooks prodělala další zjasnění. Rozpínající se komu se dalo ještě i přes svit Měsíce spatřit přes větší dalekohled.

Předpovězený bolid. To je v poslední době nový pojem pro situaci, kdy se astronomům podaří nalézt meteoroid nebo malou planetku ještě dřív, než se srazí se Zemí. V noci na neděli 21. ledna v čase 1:32:38 SEČ vstoupilo do zemské atmosféry těleso, které objevil asi 2,75 hodiny před srážkou Krisztián Sárnecky z Maďarska. Planetka 2024 BX1 způsobila nádherný bolid a podle výpočtů se zdá, že část materiálu dopadla až na zemský povrch v podobě meteoritů.

Animace bolidu předpovězeného jen přibližně dvě a tři čtvrtě hodiny před jeho pádem. Planetku totiž objevil krátce před srážkou se Zemí maďarský amatérský astronom Krisztián Sárneczky a díky tomu mohl na správné místo mířit kamerkou ASI120MM Martin Mašek z Liberce Autor: Martin Mašek
Animace bolidu předpovězeného jen přibližně dvě a tři čtvrtě hodiny před jeho pádem. Planetku totiž objevil krátce před srážkou se Zemí maďarský amatérský astronom Krisztián Sárneczky a díky tomu mohl na správné místo mířit kamerkou ASI120MM Martin Mašek z Liberce
Autor: Martin Mašek

Kosmonautika

Kosmická loď Crew Dragon se v rámci mise Ax-3 připojila k ISS. Soukromé misi velí astronaut Michael López-Alegría a dalšími členy jsou tři evropští platící zákazníci Walter Villadei, Alper Gezeravci a Marcus Wandt.

Odběrná hlava TAGSAM mise OSIRIS-REx byla konečně otevřena. Materiálu je tam opravdu hodně a dokonce není jen černý, ale místy i barevný. Geologové mají obrovskou radost.

Výročí

25. ledna 1994 (30 let) odstartovala k Měsíci sonda Clementine. Od 70. let 20. století šlo o první misi k Měsíci. Zkoumala jeho gravitační pole, měřila výšky a prováděla globální snímkování povrchu. Po opuštění lunární dráhy došlo k poruše jednoho palubního počítače. Ten zapálil jednu z trysek, která spotřebovala veškeré palivo a způsobila nekontrolovatelnou rotaci sondy rychlostí 80 otáček za minutu. Plánovaný průlet kolem planetky Geographos proto nemohl být uskutečněn.

25. ledna 2004 (20 let) přistálo úspěšně na povrchu Marsu vozítko Opportunity. Robot z úspěšného programu MER (Mars Exploration Rover) prováděl poté průzkum v oblasti Meridiani Planum po dobu neuvěřitelných 14 let. Odmlčel se až s příchodem velké marsovské bouře v roce 2018, protože byl napájen solárními články. Rover prokázal na mnoha lokalitách dávnou existenci vody v místě přistání.

27. ledna 1929 (95 let) se narodil náš významný znalec v oboru meteoritů s rodokmenem RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc. Proslavila jej bolidová síť, kterou založil, a také první meteorit, u něhož byla spočítána dráha ve Sluneční soustavě – Příbram z roku 1959. Česká republika je dodnes velmocí v tomto oboru i díky Ceplechovým následovníkům. Dráhy počítají ze snímků v Evropě a Austrálii a podařilo se jim také spočítat dráhu Čeljabinského bolidu.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Fobos 2 na oběžnou dráhu Marsu
  • výročí: Jindřich Zeman
  • výročí: první start rakety H-II

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Clementine, Opportunity, Zdeněk Ceplecha, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »