Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  40. vesmírný týden 2012

40. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 3. října 2012 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 3. října 2012 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 1. 10. do 7. 10.

Měsíc po úplňku je vidět téměř celou noc. Totéž lze říci o planetě Jupiter. Ráno je vidět Venuše, která projde těsně kolem hvězdy Regulus. Mezinárodní vesmírná stanice končí své ranní přelety.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 3. října ve 20:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc: úplněk nastal v neděli 30. září a první čtvrť vyjde až na pondělí 8. října. Na své pouti oblohou jej najdeme v pátek 5. října velmi blízko planetě Jupiter. Dělit je bude vzdálenost asi tří úplňků, tedy 1,5°.

Planety:
Jupiter (-2,6 mag) v souhvězdí Býka vychází už po 21. hodině. Ideálně vysoko je v druhé polovině noci. Vybrané vhodné přechody Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

Přechody GRSÚkazy měsíců
2.10. 2:28 2.10. Io přechod stín 2:13-4:22, měsíc 3:27-5:37
2.10. 22:20 2.10. Europa zatmění zač. 6:59
4.10. 4:07 3.10. Io zatmění (2.10. 23:31), zákryt konec 2:56
4.10. 23:58 3.10. Ganymed přechod konec 0:35
6.10. 5:45 4.10. Europa přechod stín 1:59-4:23, měsíc 4:30-6:51
7.10. 1:36 5.10. Europa zatmění konec 22:39, zákryt 22:41-(1:01)
Časy jsou v SELČ.

Venuše 1. až 5. října 2012 poblíž Regula ve Lvu kolem 6:00 SELČ. Data Stellarium
Venuše 1. až 5. října 2012 poblíž Regula ve Lvu kolem 6:00 SELČ. Data Stellarium
Venuše (-4,1 mag) je viditelná ráno nad východem. V souhvězdí Lva projde tento týden těsně kolem hvězdy Regulus. Její poloha vůči hvězdě je den po dni vyznačena na obrázku.
Uran (5,7 mag) je poblíž hvězdy 44 Psc (také cca 5,7 mag) v souhvězdí Ryb, Neptun (7,8 mag) je k vyhledání triedrem ve Vodnáři a vrcholí nad jihem po 22. hodině. Obě planety lze od hvězd rozlišit až při velkém zvětšení. Zobrazí se jako velmi malé kotoučky.

Slunce vykazuje vyšší aktivitu. Přes velká očekávání zatím mnoho velkých erupcí nenastalo. Přesto je na co se dívat a lidé ve vyšších šířkách si užijí i pěkné polární záře. My ve střední Evropě si musíme počkat na aktivnější oblasti. Jak se vyvíjí skvrny na Slunci sledujte na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS v ranních hodinách právě končí. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • 28. září proběhl již pátý úspěšný start rakety Ariane 5 ECA. Na přechodouvou dráhu ke geostacionární byly úspěšně vyneseny dva satelity, Astra-2F a GSAT-10.
     
  • Raketa Falcon 9 byla úspěšně otestována a je připravena ke startu s kosmickou lodí Dragon v rámci dalšího zásobovacího letu k Mezinárodní stanici ISS. Start by měl proběhnout v noci na pondělí, 8. října ve 2:35 SELČ. Půjde o první z dvanácti zásobovacích misí dohodnutých mezi NASA a soukromou společností SpaceX v celkové hodnotě kontraktu 1,6 miliardy dolarů.
     
  • 28. září se od stanice ISS odpojila evropská nákladní loď ATV-3 Edoardo Amaldi. Dalšími dvěma zážehy dojde k postupnému navedení nákladní lodi do atmosféry, kde zanikne nad neobydlenými oblastmi Tichého oceánu.
     
  • Čína pomohla vypustit druhý venezuelský satelit. Družice VRSS 1 byla ale kompletně postavena v Číně a nyní tedy poslouží pro soukromé účely Venezuely.
     

Výročí:

  • 4. října 1957 (55 let) odstartovala první umělá družice Země, sovětský Sputnik 1. Tím vyvrcholila snaha týmu kolem Sergeje Pavloviče Koroljova o konstrukci rakety schopné nést nejen mezikontinentální střelu, ale také dobýt vesmír. Velký sen se stal skutečností a Sovětský svaz se v té době stal na nějakou dobu vůdčí mocností v dobývání kosmu. Z pohledu vědeckého to byla také významná oslava Mezinárodního geofyzikálního roku, protože právě družice nám mají o planetě Zemi hodně co říci.
     
  • 3. října 1962 (50 let) letěl na oběžnou dráhu kolem Země třetí Američan, který obletěl Zemi. Byl to Walter Schirra v lodi Mercury-Atlas 8. Na oběžné dráze setrval 9 hodin. Let byl především využit k různým testům lodi nebo fotografického materiálu pro budoucí družice.
     
  • 3. října 1962 (50 let) spadl v Nigérii meteorit Zagami. Studiem jeho složení bylo zjištěno, že k nám doputoval z Marsu. Při dopadu vyhloubil 60 cm hlubokou díru, protože jeho hmotnost je asi 18 kg. Tím je znám jako nejtěžší marsovský meteorit.
     
  • 5. října 1962 založily Belgie, Francie, Nizozemsko, Německo a Švédsko Evropskou jižní observatoř (ESO). Dnes velmi známá skupina observatoří hostí největší dalekohledy světa a nachází se na několika lokalitách v chilských Andách. Z nejznámějších lze jmenovat observatoř VLT na hoře Paranal, které dominují čtyři zhruba osmimetrové dalekohledy, dále La Silla, kde například ČR s Dánskem provozuje dalekohled o průměru 1,54 metru. Nyní se buduje velký submilimetrový radioteleskop ALMA a konečně také budoucí největší dalekohled světa E-ELT nedaleko Paranalu. Česká republika je členem ESO od roku 2007.
     
  • 5. října 1882 (130 let) se narodil významný raketový konstruktér Robert Goddard. Dokázal sestrojit první rakety na kapalné palivo a první úspěšný start provedl již 16. března 1926. Jeho experimenty a názory, že by rakety mohly být jednou použity k letům na Měsíc byly ve své době i terčem posměchu médií, ale nakonec byl na sklonku života během druhé světové války uznávaným odborníkem a z jeho práce mohli američané těžit i později, když se snažili dohnat a předehnat Sověty v cestě do kosmu.
     

Výhled na příští týden:

  • meteorický roj Drakonid
  • Výročí: meteorit Peekskill
  • Výročí: Kosmická smlouva
  • Výročí: Chuck Yeager

Mapa oblohy v říjnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »