40. vesmírný týden 2018
Přehled událostí na obloze od 1. 10. do 7. 10. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter mizí v záři Slunce večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Uran a Neptun jsou vidět téměř celou noc. Na ranní obloze je vidět hlavně kometa 21P. K pozorování vybízí také trpasličí galaxie NGC 6822 ve Střelci. Zemřel Pavel Toufar. Čína pokračuje ve vysoké kadenci startů svých raket. Chystá se přistání lodi Sojuz a start rakety Falcon 9. Japonci stále úspěšně pokračují v misi u planetky Ryugu. Před 60 roky vznikla NASA a před 10 lety jsme poprvé poznali skoro celý povrch Merkuru.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 2. října v 11:45 SELČ.
Planety:
Venuše (−4,7 mag) dosahuje maximálního jasu, ale je nejlépe viditelná už odpoledne na denní obloze, kdy je výše nad obzorem. Její srpeček je nyní nepřehlédnutelný už triedrem. Jupiter (−1,8 mag) je večer za soumraku jen pár stupňů nad jihozápadem, bude už téměř nepozorovatelný. Saturn (0,5 mag) a Mars (−1,2 mag) se od soumraku zdržují nízko nad jihem až jihozápadem. Neptun (7,8 mag) je nejvýše kolem 23. hodiny a najdeme jej ve Vodnáři necelé tři stupně východně od hvězdy lambda (3,7 mag). Uran (5,7 mag) vrcholí kolem 2. hodiny ranní a je na tmavé obloze viditelný i pouhým okem.
Aktivita Slunce je stále velmi nízká a jeho povrch beze skvrn. Server Spaceweather.com přinesl informace, že toto velmi nízké minimum už má vliv i na ochlazování horních vrstev atmosféry (100 – 300 km). To má pochopitelně vliv na zmenšení hustoty atmosféry v těchto výškách a tím i na tření družic o atmosféru. To je sice pozitivní, protože to případně šetří palivo na zvyšování jejich dráhy, včetně ISS, ale zase na druhé straně tak zůstává déle ve vesmíru třeba vesmírné smetí, které by jinak dříve vstoupilo do atmosféry a shořelo.
O tom, že Slunce je beze skvrn se můžeme vždy přesvědčit i na aktuálních snímcích družicové observatoře SDO.
Kometa 21P na ranní obloze
V současnosti zatím stále nejjasnější kometou oblohy zůstává 21P/Giacobini-Zinner. Ta se nyní dá pozorovat na ranní obloze v Jednorožci. Jasnost zůstává mezi 7 a 8 magnitudami. Zpočátku trochu ruší Měsíc, ale koncem týdne to bude velmi dobré a navíc se přiblíží k otevřené hvězdokupě M 50. Naprosto unikátně zaznamenal její setkání s mlhovinami mezi Orionem a Blíženci Michael Jäger.
V podobné oblasti oblohy, kde se nedávno nacházela kometa 21P, tedy v horní části Oriona, v jeho kyji, se nyní nachází také slabší kometa 38P/Stephan-Oterma. Kometa má už jen něco nad 10 mag a stojí tedy za shlédnutí.
V souhvězdí Pece, jen 10° nad jihem, lze kolem druhé hodiny ráno spatřit také kometu 46P/Wirtanen. S její současnou jasností kolem 12 mag je to obtížný objekt. Navíc kometa bude nyní pořád v této pro nás nevhodné části oblohy a změní se to rychle až na začátku prosince, kdy by mohla zjasnit natolik, že bude snad vidět i pouhým okem.
Blízká trpasličí „Barnardova“ galaxie, NGC 6822
V těchto dnech se po setmění dostává do nejvyšší polohy nad jihem souhvězdí Kozoroha. Nedaleko jeho hvězd alfa a beta se směrem k západu nachází zajímavá galaxie. Objevil ji v roce 1884 E. Barnard, a i když připomíná Malý Magellanův oblak, je přeci jen už o dost dál, takže není tak snadno viditelná. Na galaxii se můžete podívat i v jednom z dílů pořadu Noční obloha z 21. 9. 2018.
Kosmonautika
26. září přišla smutná zpráva o úmrtí spisovatele a nadšeného propagátora kosmonautiky Pavla Toufara.
Japonci nadále pokračují v úspěšných operacích u asteroidu Ryugu. Oba minirovery MINERVA II 1 se mají čile k světu a už jsme díky nim dostali i nové pohledy na povrch planetky.
4. října má dojít k přistání kosmické lodi Sojuz MS-08 s částí posádky ISS. [Omlouváme se za mylně uvedený údaj, že jde o ten poškozený Sojuz, ve skutečnosti je poškozený až ten další MS-09]. Na palubě přistávacího modulu budou Oleg Artemyev (Rusko), Andrew Feustel a Richard Arnold (oba USA). S nimi se má vrátit také malý Krteček.
V Číně už uskutečnili letos 26 startů raket. Aktuálně poslední proběhl v sobotu pomocí rakety Kuaizhou-1A [kuaičou 1A]. Bez dalších podrobností bylo oznámeno, že nákladem byla malá družice CentiSpace-1-S1, určená snad pro sledování Země. Další raketu plánuje Čína vypustit v pátek 5. října. Raketa CZ-3B by měla vynést dvě navigační družice sítě Beidou. Tempo vypouštění družic v Číně je obdivuhodné, i když některé náklady asi mohou budit až obavy, co jimi Čína sleduje.
Ke startu se chystá také raketa Falcon 9. Měla by vynést družici SAOCOM-1A argentinské vesmírné agentury, určený k průzkumu Země. První stupeň by měl přistát, jako obvykle. Start je v plánu v neděli 7. října nad ránem našeho času.
Zajímavý rozhovor o přípravách mise ExoMars 2020 s Michalem Václavíkem přinesl portál Kosmonautix.cz. Vyplývá z něj, že přípravy samotného vozítka pokračují dobře, ale jisté obtíže nastaly u přistávacího modulu na straně Ruska. Start v létě 2020 zatím ohrožen není, ale začíná to být napjaté.
NASA oznámila, že došlo k realizaci elektrického propojení mezi letovým exemplářem optické sestavy s přístroji a mezi letovým exemplářem servisního modulu chystaného dalekohledu Jamese Webba. V příštím roce má proběhnout plná zkouška včetně obsluhy příslušným softwarem. To by měl být další milník směřující k doufejme zdárnému vypuštění dalekohledu někdy po roce 2020.
Výročí
1. října 1958 (60 let) začala v USA fungovat agentura NASA. Agentura vznikla podpisem zákona 29. července 1958 a od října formálně začala organizovat americký vesmírný program. Ten nabral na obrátkách poté, co prezident Kennedy vyhlásil v roce 1961, že USA by se měly do konce desetiletí pokusit o dobytí Měsíce. Od té doby se NASA zařadila na špičku vesmírného výzkumu a na té se drží víceméně dodnes.
6. října 1893 (125 let) se narodil indický astrofyzik Meghand Saha. Roku 1920 sestavil rovnici, kterou dnes známe jako Sahovu rovnici. Tato rovnice popisuje stupeň ionizace v hvězdných atmosférách. Jeho práce v tomto oboru velmi vyjasnila vztahy mezi spektrem hvězdy a její teplotou, tlakem a složením její atmosféry. Dále umožnila zavést metodu určování teploty hvězdy, včetně množství přítomných prvků.
6. října 2008 (10 let) proletěla sonda MESSENGER podruhé kolem planety Merkur. Mimo jiné pořídila také snímky, na nichž byla konečně zachycena i část povrchu, dosud nesnímaná předchozí sondou Mariner 10. Od tohoto průletu již bylo známo 90 % povrchu planety. Kromě impaktních kráterů se na snímcích jevily i struktury typické pro eruptivní vulkanické jevy. Při průletu bylo poprvé studováno slabé magnetické pole a jeho interakce se slunečním větrem také ze západní strany planety. Doposud všechny průlety Marineru i MESSENGERu proběhly z východní strany. Ve slabé atmosféře planety se poprvé podařilo zároveň detekovat sodík i vápník. To se sice povedlo už předtím ze Země, ale oba prvky nikdy nebyly detekovány současně.
Výhled na příští týden
- kometa 21P na ranní obloze
- planetární mlhovina NGC 6905
- Start Sojuzu MS-10 s částí posádky ISS
- Výročí: Ejnar Herzsprung
- Výročí: Veněra 15 a 16 navedena na orbitu Venuše
- Výročí: Wilhelm Olbers
- Výročí: Pioneer 1
- Výročí: Apollo 7
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
