Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  40. vesmírný týden 2021

40. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 6. října 2021 v 19:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 10. do 10. 10. 2021. Měsíc bude v novu a vynoří se na večerní obloze. Nastane jeho konjunkce s Venuší. Aktivita Slunce je nízká, ale poslední měsíce ukázaly, že roste poněkud rychleji, než se očekávalo. K ISS má odstartovat kosmická loď Sojuz MS-19 s jedním profesionálním kosmonautem a dále dvojicí režisér-herečka. Mezitím u stanice proběhlo zkušební předokování Sojuzu MS-18 a odletěl nákladní Dragon. Zemřel český astronom a astrofyzik Boris Valníček. Před 175 lety byl objeven Neptunův měsíc Triton. Stalo se tak asi dva týdny po objevu planety.

Obloha

Měsíc bude v novu ve středu 6. října ve 13:05 SELČ. Slábnoucí srpek Měsíce je nyní vidět na ranní obloze (poslední příležitost bude v úterý 5. října). Potom se vynoří od 8. října velmi nízko nad obzorem na obloze večerní. Pěknou konjunkci s Venuší můžeme vyhlížet v sobotu 9. října a poblíž bude i o den později.

Planety:
Večer za soumraku je nízko nad jihozápadním obzorem Venuše (−4,3 mag). Saturn (0,5 mag) a Jupiter (−2,7 mag) jsou po setmění poblíž jižního obzoru. Zvláště Jupiter nyní po 21. hodině ve výšce 25° opravdu zaujme i laické pozorovatele. Během noci jsou vidět také planety Neptun (7,8 mag) na pomezí Vodnáře a Ryb a Uran (5,7 mag) v Beranovi.

Aktivita Slunce je nízká, ale nějaké skvrny se na povrchu vyskytují. Podle informací na Spaceweather.com je zajímavé, že nárůst aktivity je rychlejší, než se očekávalo ještě loni. Opět se ukazuje, že předpovědím maxima aktivity nesmíme věřit. Výskyt skvrn na povrchu Slunce lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

Malá čínská raketa KZ-1A (Kchuaj-čou) vynesla v pondělí 27. září družici Jilin Gaofen (Ťi-lin Kao-fen) s pořadovým označením 02D. Raketa má opravdu „odpich“.

Další čínská raketa rakety CZ-3B/G2 vynesla 27. září družici označenou Shiyan 10 (Š'-jen). Má jít o technologickou družici, ale prý nepracovala po vypuštění zcela správně.

Na ISS proběhlo předokování lodi Sojuz MS-18. Tím se zároveň provedlo fotografování stanice a také se otestovalo dokování s portem na modulu Nauka. Chystá se také start Sojuzu MS-19, který je plánovaný na úterý 5. 10. Na palubě bude jen jeden profesionální kosmonaut Anton Škaplerov. S ním totiž poletí režisér a herec Klim Šipenko a herečka Julia Peresild. Ti se vrátí s Olegem Novickým v Sojuzu MS-18 a Pjotr Dubrov si prodlouží misi na stanici na jeden rok. Došlo také k návratu lodi Dragon se vzorky z experimentů a dalšími věcmi. To podrobně rozebírá Kosmotýdeník.

ISS na snímku Pjotra Dubrova během předokování Sojuzu MS-18 koncem září 2021 Autor: Roskosmos
ISS na snímku Pjotra Dubrova během předokování Sojuzu MS-18 koncem září 2021
Autor: Roskosmos

Evropsko-japonská sonda BepiColombo v noci z 1. na 2. října poprvé minula Merkur. K planetě přiletí až po několika dalších průletech v roce 2025. Inženýrská černobílá kamera poskytla pohled na části sondy a povrch planety, kde je vidět i kráter Smetana.

Snímek Merkuru pořízený inženýrskou kamerou sondy BepiColombo při prvním průletu kolem Merkuru 1. 10. 2021
Snímek Merkuru pořízený inženýrskou kamerou sondy BepiColombo při prvním průletu kolem Merkuru 1. 10. 2021

29. září ve věku nedožitých 95 let zemřel RNDr. Boris Valníček, DrSc. Astrofyzik a astronom, který se velkou měrou zasadil o rozvoj kosmického výzkumu v Československu. Podílel se mimo mnohé také významně na programech Interkosmos a Vertikal.

RNDr. Boris Valníček Autor: ČTK
RNDr. Boris Valníček
Autor: ČTK

Výročí

6. října 1931 (90 let) se narodil ruský astronom Nikolaj Stěpanovič Černych, objevitel malých těles Sluneční soustavy, mj. komet 74P/Smirnova-Černych, 101P/Černych a planetky (2867) Šteins (kterou vyfotografovala sonda Rosetta cestou ke kometě 67P).

7. října 1906 (115 let) se narodil druhý administrátor NASA James E. Webb. V čele NASA vedl v letech 1961 až 1968 programy Mercury a Gemini na cestě k Apollu a přistání na Měsíci. V roce 2002 po něm byl pojmenován Next Generation Space Telescope (NGST) jako James Webb Space Telescope (JWST), jehož start se má uskutečnit po mnoha a mnoha odkladech 18. 12. 2021.

10. října 1846 (175 let) objevil William Lassell měsíc Neptunu Triton. Objev následoval 17 dní po samotném objevu planety. Tento velký měsíc obíhá Neptun v opačném směru, než je rotace planety (retrográdní pohyb). Je to nepochybně zajímavé a geologicky aktivní těleso, jak dokázaly snímky fontán pořízené sondou Voyager 2 v roce 1989.

10. října 1966 (55 let) se narodil čínský kosmonaut Čaj Č’-kang, který při třetím čínském letu do kosmu, misi Šen-čou 7 v září 2008, jako první Číňan vystoupil do volného kosmického prostoru. Zajímavostí je, že Čaj Č’-kang měl na sobě čínský skafandr Fejtian, zatímco kolega Liou Po-ming mu pomáhal v ruském skafandru Orlan.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
  • výročí: František Krejčí

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Čaj Č’-kang, James E. Webb, Nikolaj Stěpanovič Černych, Triton, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »