Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  41. vesmírný týden 2016

41. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 12. října 2016 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 10. 10. do 16. 10. 2016. Měsíc bude v úplňku. Večer velmi nízko na jihozápadě směřuje Venuše k Saturnu a ve Střelci je také Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc, pokud to dovolí Měsíc. Na ranní obloze můžeme před svítáním spatřit setkání Merkuru a Jupiteru. Na Slunci jsou nějaké skvrny. K Marsu přilétá ExoMars 2016. Blue Origin zvládla abort test za letu.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v neděli 16. října 2016 v 6:23 SELČ.

Planety:
Venuše (–4 mag) zůstává ve Vahách a pomalu dohání Saturn (0,5 mag) v Hadonoši, který od ní bude koncem týdne už jen 15°. Obě planety jsou večer jen nízko na jihozápadě. Mars (0,2 mag) se pohybuje ve Střelci mezi kulovou hvězdokupou M 22 a tzv. čajovou konvicí.
Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři a spolu s Uran (5,7 mag) v Rybách můžeme pozorovat celou noc. Bude ale na ně docela zářit přibývající Měsíc
Týden začíná ranním setkáním planety Merkur (–1 mag) a Jupiter (–1,7 mag). Obě planety se nejblíže míjí v pondělí, kdy je bude dělit necelý stupeň. V dalších dnech už bude Jupiter výše nad obzorem, než Merkur.

Aktivita Slunce není tak nízká. Na povrchu se o víkendu vyskytovaly hned tři skupiny skvrn. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Podzimní meteorické roje pomalu zvyšují svoji aktivitu. Z pomezí Velryby a Býka vyletují Jižní Tauridy, jejichž rychlost 30 km/s je poěrně snadno odliší od jiných. Začínají létat Orionidy s rychlostí 67 km/s. Jejich radiant leží nad hlavou Oriona, zhruba 4° severovýchodně od lambdy Orionis. No a konečně tu máme epsilon Geminidy, které mají mít maximum 11. října. Pro běžného pozorovatele budou asi splývat s Orionidami, neboť radianty leží blízko sebe a rychlost epsilon Geminid bude 70 km/s. U všech rojů lze pozorovat kolem 4 meteorů za hodinu. Kromě toho lze očekávat kolem desítky sporadických meteorů, takže nad ránem bude celkově vzato se na co dívat.

Kosmonautika

http://exploration.esa.int/mars/46124-mission-overview/

  • V neděli 16. října dojde k oddělení přistávacího pouzdra Schiaparelli od orbitální části TGO (Trace Gas Orbiter). Obě sondy míří k Rudé planetě v rámci mise ExoMars 2016. Pokud vše půjde podle plánu, potom 19. října je v plánu samotné přistání na Marsu.
  • Soukromá firma Blue Origin provedla ve středu velmi zajímavý test záchrany kosmické lodi z rakety během letu krátce po startu. Podařilo se nejen demonstrovat, že tento systém je funkční, ale dokonce to raketa přežila a přistála popáté v řadě neporušená zpět na startovním místě. Nyní již půjde zaslouženě do muzea a zřemě se brzy dočkáme prvních turistů, kteří vyzkouší balistické skoky na hranici vesmíru.

Výročí

  • 10. října 1846 (170 let) objevil William Lassell měsíc Neptunu – Triton. Objev následoval 17 dní po samotném objevu planety. Tento velký měsíc obíhá Neptun v opačném směru, než je rotace planety (retrográdní pohyb). Je to nepochybně zajímavé a geologicky aktivní těleso, jak dokázaly snímky fontán pořízené sondou Voyager 2 v roce 1989.
  • 11. října 1871 (145 let) se narodil „otec kosmonautiky“ Konstantin Eduardovič Ciolkovskij. Přestože byl pouze teoretik, správně odvodil princip fungování rakety, nakreslil schéma kosmické lodi se systémem stabilizace a přechodovou komorou a v tomto byly jeho myšlenky na konci 19. století, v době kdy ještě neexistovalo ani letadlo těžší než vzduch s vlastním pohonem, naprosto unikátní.
  • 12. října 1901 (115 let) se narodil čestný člen České astronomické společnosti František Krejčí. Tento „táta“ karlovarských astronomů si zaslouží naši vzpomínku především pro svoji nadšenou činnost v oboru popularizace astronomie na Karlovarsku. Podařilo se mu vést kroužek astronomie, pomohl s vybudováním i znovuobnovením hvězdárny a vychoval řadu svých následovníků.
  • 14. října 1976 (40 let) odstartoval k Saljutu 5 Sojuz 23. Tato mise se ale k orbitální stanici nedokázala pro poruchu přibližovacího systému připojit a musela se po dvou dnech vrátit na Zem. Ke všemu ještě přistáli místo v kazašské stepi na zamrzlém jezeře a ve vánici.

Výhled na příští týden

  • ExoMars 2016 přistání
  • Výročí: MetOp-A
  • Výročí: Luna 12

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Triton, Sojuz 23, Vesmírný týden, Ciolkovskij, František Krejčí


4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

24P/Schaumasse

Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »