Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  41. vesmírný týden 2019

41. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 9. října 2019 ve 20:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 7. 10. do 13. 10. 2019. Měsíc bude v úplňku až v neděli. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na tmavé obloze nad ránem ještě Uran a zimní souhvězdí. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto lze vidět severské polární záře. ISS má plnou šestičlennou dlouhodobou posádku a probíhá další výstup z její paluby. Před 415 roky byla vidět supernova a před 55 lety letěla poprvé tříčlenná posádka do vesmíru v lodi Voschod-1.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v neděli 13. října ve 23:08 SELČ. V týdnu nad ránem zůstává tedy ještě tmavá obloha a lze zahlédnout i Uran nad jihozápadem. Navíc už jsou vidět zimní souhvězdí.

Konjunkce Měsíce a JUpiteru 3. října 2019 Autor: Antonín Hušek
Konjunkce Měsíce a JUpiteru 3. října 2019
Autor: Antonín Hušek
Planety:
Jupiter (−2 mag) je za večerního soumraku už jen velmi nízko nad jihozápadem. Saturn (0,5 mag) je tou dobou nad jižním obzorem.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká. I přesto, že na povrchu nejsou vidět skvrny, silnější poryvy slunečního větru přináší do severních šířek pěkné polární záře. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Mezinárodní vesmírná stanice už má zase pouze šestičlennou posádku. Po přistání Sojuzu MS-12 ve čtvrtek 3. 10. začala oficiálně Expedice 61 a velí jí Ital Luca Parmitano z Evropské vesmírné agentury. Už neděle 6. 10. patří výstupu dvojice astronautů Christině Kochové a Andrew Morganovi, kteří mění nikl-kadmiové baterie na nosníku solárních panelů za modernější lithium-iontové. Stejný úkol je navíc čeká už 11. října, kdy vystoupí podruhé.

Japonská vesmírná agentura potvrdila úspěšné uvolnění malého roveru MINERVA-II-2. Nyní je na cestě k povrchu, měla by dosednout 8. 10.

9. 10. má z Bajkonuru startovat Proton-M, přičemž její urychlovací stupeň Briz-M má vynést družice Eutelsat 5 West B a MEV-1 (Mission Extension Vehicle-1). 10. října je v plánu start rakety Pegasus-XL z podvěsu letounu a na palubě má být družice ICON.

V rámci příprav na montáž rakety SLS dorazil do obří haly VAB na Floridě tzv. Pathfinder prvního stupně. Více o přípravách mise Artemis 1 a 2 v článku na kosmonautix.cz.

Fanoušci SpaceX jistě neminuli tiskovou konferenci o přípravách rakety Superheavy a Starship. Je to ohromující stroj, i když zatím jen o něco těžší první prototyp. Snad brzy poletí.

Výročí

9. října 1604 (415 let) byla ve spodní části Hadonoše spatřena jasná nová hvězda, kterou podrobně popsal Johannes Kepler, proto se jí dnes říká Keplerova supernova. Supernovu poprvé spatřili Altobelli z Verony a Raffaello Gualterotti z Florencie. Kepler ji začal studovat od 17. října. Uvádí se, že hvězda byla vzdálena asi 10 až 20 000 světelných roků a jasnější než Antares byla ještě v lednu následujícího roku. Okem přestala být viditelná v říjnu 1605. Byla tedy viditelná jeden rok. Na místě výbuchu je dnes mlhovina zářící především v rentgenovém oboru.

12. října 1964 (55 let) byla vypuštěna sovětská vesmírná loď Voschod 1. Na palubě první lodi nového programu letů do kosmu byli poprvé v historii tři kosmonauti. Loď však nebyla vybavena záchranným systémem a let trvající 24 hodin byl proto velice riskantní. Samotné řízení lodi měla na starost automatika bez zásahů kosmonautů, kteří jej absolvovali bez skafandrů, v lehkých sportovních oblecích. Posádka Komarov, Feoktistov, Jegorov i přes pocity nevolnosti plnila připravený program (fotografovali, pozorovali hvězdy i polární záři nad Antarktidou). Letěli ve výši 178 – 408 km nad Zemí. Lékař Jegorov se věnoval sledování svých kolegů, odebíral jim krev, měřil činnost mozku a stav organismu. Po 17 obletech Země začala loď brzdit a návratový modul s posádkou na padácích přistál ráno 13. října 1964 na území dnešního Kazachstánu.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc u Aldebaranu
  • Výročí: Asaph Hall

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Voschod 1, Keplerova supernova, Supernova


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »