41. vesmírný týden 2023

Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 10. do 15. 10. 2023. Měsíc je vidět ráno a blíží se do novu. Večer je nejlépe pozorovatelný Saturn nad jihem a nízko na východě i Jupiter, který během noci stoupá velmi vysoko. Ráno je vidět velmi jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Zemřel bývalý záložní československý kosmonaut Oldřich Pelčák. Falcon Heavy se na Floridě chystá ke startu se sondou Psyche, která by měla prozkoumat kovovou planetku Psyche. Před 55 roky se začal rozbíhat naplno projekt Apollo, testem Apolla 7. Před 20 lety vyslala Čína prvního kosmonauta, byl jím Yang Liwei.
Obloha
Měsíc bude v novu v sobotu 14. října v 19:55 SELČ. Počátkem týdne se jeho ubývající srpek pohybuje zdánlivě kolem Venuše, konjunkce nastává v úterý 10. října.
Autor: Jiří Šíp
Saturn (0,6 mag) najdeme večer v souhvězdí Vodnáře nad jihovýchodním obzorem a nad jihem vrcholí před 22. hodinou. Jupiter (−2,9 mag) je večer nad východem a před třetí hodinou ráno vrcholí vysoko nad jihem. Venuše (−4,7 mag) dosáhla maximálního jasu a je nepřehlédnutelnou „jitřenkou“, která vychází už kolem třetí hodiny ranní. Dalekohledem můžeme pozorovat také Neptun (7,8 mag), který je pod hlavou jedné z ryb a Uran (5,7 mag), jehož jasnost pod 6 mag znamená, že je na tmavé obloze vidět jako hvězdička v souhvězdí Berana i pouhým okem, protože v jeho okolí žádný jasnější objekt není.
Autor: David Rýva
Aktivita Slunce je na poměrně nízké úrovni. Zřejmě dočasně, než se vynoří větší skvrny. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Kosmonautika
V noci na sobotu 7. října zemřel bývalý vojenský pilot, záložní československý kosmonaut a skvělý člověk, Oldřich Pelčák. Společně s Vladimírem Remkem prošel kompletním výcvikem kosmonautů a byl připraven letět v Sojuzu 28 na kosmickou stanici Saljut 6. Jeho parťákem tehdy byl Nikolaj Rukavišnikov. Nakonec byla vybrána posádka Vladimír Remek a Alexej Gubarev.
Autor: Milan Halousek
Sonda Psyche již měla být na cestě ke kovové planetce (16) Psyche, která má rozměr asi 200 km a mohlo by jít o základ hmoty tvořící dnes jádro terestrických planet. Zjistilo se však, že pokud by její orientační motory pracovaly na plný výkon, mohlo by docházet k přehřívání jejich trysek. Podařilo se to zjistit včas a řešením je stáhnout jejich výkon asi o 70 %. Další testování však pozdrželo start, který byl v plánu 5. 10. s pomocí Falconu Heavy. Nový termín startu byl zatím stanoven na 12. 10. v 16:16 SELČ.
Jak se předpokládalo, družicová síť Elona Muska bude mít své následovníky. Raketa Atlas V právě vynesla testovací družice Kuiper firmy Amazon, jejichž cílem má být přenos internetu. Otevřela se tím Pandořina skříňka, kdy bez jakýchkoliv pravidel začíná souboj o zákazníka ve vesmíru. Uživí všechny, nebo tu bude několik zkrachovalých projektů a vesmírné smětí?
12. 10. je plánován výstup astronautů z paluby ISS. Američanka O‘Harová a Dán Mogensen budou v tomto nováčky a u zástupce Evropské vesmírné agentury jde navíc o zajímavý bonus. Vycházku, která původně nebyla v plánu.
Evropská raketa Vega nakonec v sobotu neodstartovala. 15 sekund před startem byl start odložen a nový termín bude teprve určen. Klasická verze rakety Vega poletí opět po dvou letech. Jde o čtyřstupňový menší nosič – tři stupně na pevné pohonné látky a čtvrtý na kapalné palivo, který umí umístit družice na přesně stanovenou dráhu. Vega má nástupce ve verzi Vega-C. Tato verze však úspěšně zvládla pouze první start. Při druhém pokusu došlo k selhání. Evropa má tedy aktuálně ve službě jediný nosič, raketu Vega a chystá se Ariane 6. Letos zatím proběhly jen dva úspěšné starty Ariane 5.
Výročí
10. října 1988 (35 let) byla na oběžnou dráhu Venuše navedena sonda Veněra 15. Jednalo se o misi s pokročilým radarem typu SAR, který umožnil první opravdu detailní mapování povrchu Venuše (nepočítáme-li samozřejmě první mapování misí Pioneer-Venus). Kromě radaru a výškoměru nesla sonda ještě spektrometr, který v mnoha vlnových délkách studoval teplotu v atmosféře od výšky 90 do 65 km, zastoupení aerosolů, vody a kyseliny sírové ve vrchních vrstvách oblačnosti a dynamiku oblak a atmosféry. Na sondě nechyběl detektor kosmického záření a slunečního větru, což prodloužilo dlouhou řadu dat ze stejných přístrojů již od mise Veněry 1.
11. října 1758 (265 let) se narodil německý lékař, fyzik a astronom Wilhelm Olbers. Byl to klasický prototyp dnešního amatéra, avšak povahou spíše vědec. Ve dne ordinoval a v noci pozoroval na své domácí hvězdárně. Navrhl však také první uspokojivou metodu výpočtu drah komet a sám byl objevitelem několika z nich. Roku 1800 se stal členem „nebeské policie“, která si dala za cíl objevit neznámé těleso mezi planetami Marsem a Jupiterem, jak by odpovídalo Tititus-Bodeho řadě. To se poprvé podařilo Piazzimu na Sicílii 1. 1. 1801. Olbers byl ovšem u toho, když se Ceres podařilo znovuobjevit poté, co se vynořila dál od Slunce, a sám potom objevil další dvě planetky – (2) Pallas a (4) Vesta. V té době byla tato tělesa považována za planety, a dokonce pro ně vznikly nové astrologické symboly, ale Olbers se spíše domníval, že jde o rozpadlou planetu a postupně převládl názor, že jde o planetky. Podobně se historie nyní opakuje u těles za drahou Neptunu, ačkoli kvůli těm největším vznikla nová kategorie těles. Díky tomu dnes nejen Pluto, ale třeba i Ceres jsou trpasličí planety.
11. října 1958 (65 let) startovala raketa Thor s první družici NASA k Měsíci. Známa je pod označením Pioneer 1, nebo také COSPAR 1958-007B. Sonda totiž zanikla o dva dny později nad Tichým oceánem. Nosná raketa jí totiž udělila menší rychlost, a tak se vzdálila „jen“ 114 tisíc kilometrů od Země. Podařilo se jí alespoň proměřit vzdálené radiační pásy.
11. října 1968 (55 let) odstartovala kosmická loď Apollo 7. Po nehodě lodi Apollo 1 šlo vlastně teprve o první testovací let nové lodi. Ta měla především ověřit manévrovací schopnosti lodi a další věci nutné k letu na Měsíc. Ačkoli misi provázely jen drobné technické problémy, tak pohoda v lodi moc nepanovala a zhoršila se poté, co zamrzl jeden radiátor termoregulačního systému, čímž byla v lodi zima a astronauti dostali rýmu. Nicméně navenek se problémy moc neprojevily a například TV přenosy byly v té době velice úspěšné.
14. října 1988 (35 let) byla na oběžnou dráhu Venuše navedena sonda Veněra 16. Jednalo se o sesterskou radarovou misi k Veněře 15. 15. října 2003 (20 let) odstartovala kosmická loď Shenzhou 5. Na palubě byl první čínský kosmonaut Yang Liwei.
Výhled na příští týden
- Měsíc nízko na večerní obloze
- výročí: kočka Félicette, balistický let
- výročí: IBEX
- výročí: Čandraján-1
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).